V uprchlickém táboře Idomeni na řecko-makedonské hranici vznikla provizorní stanová škola pro dětské běžence. Založila ji skupina syrských uprchlíků, kteří chtějí dětem vedle vzdělání poskytnout i psychologickou podporu. Druhý největší tábor v Řecku se nachází poblíž Atén v přístavním městě Pireus. Řecká policie ho v pondělí začala vyklízet. Během dne chce odvézt jinam 500 z 3700 tamních migrantů.
Syrští uprchlíci v táboře u Idomeni založili provizorní školu pro děti
Provizorní školu u Idomeni s několika přáteli založil 25letý fotograf z Damašku, který uprchlíkům pomáhal už v libanonských neziskových organizacích. On sám žije v přeplněném táboře od února, s výukou mu pomáhají i dobrovolníci. Děti se tak už déle než týden mohou učit angličtinu, kreslení nebo čtení.
Největší výzvou bylo podle skupiny syrských běženců přesvědčit žáky, aby na hodiny v provizorním stanu chodili včas a aby se i přes násilí, jehož byly v minulosti často svědky, chovaly a cítily jako děti. „Snažíme se jim poskytnout psychologickou podporu právě skrze hry. Spoustu her tady vytváříme proto, aby děti věděly, že mají právo si hrát, žít a studovat,“ dodal Jakal.
V táboře na řecko-makedonských hranicích zůstalo od letošního února uvízlých více než 12 tisíc migrantů. Podle lékařů bez hranic tvoří asi 40 procent právě děti. Řecká vláda pokládá za svoji prioritu tábor co nejdřív rozpustit, a to nejlépe do 1. května.
Amnesty International vybízí Evropu k pomoci uprchlíkům
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala Evropu, aby pomohla 46 tisícům migrantů, kteří po uzavření takzvané balkánské stezky uvízli v Řecku. Podle organizace se lidé prchající před válkou a chudobou „ocitli v pasti“ a v jihoevropské zemi žijí v nedůstojných podmínkách.
Státy Evropské unie podle AI uzavřením balkánské stezky migrační krizi jen zhoršily. Pokud tisícům běženců v Řecku neposkytnou pomoc, hrozí prý humanitární katastrofa.
Migrační trasa západním Balkánem se uzavřela poté, co se Rakousko rozhodlo omezit počet migrantů, kteří budou moci požádat v zemi o azyl, i těch, které pustí dál přes své území do Německa. K Vídni se následně přidaly i Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie.
V Řecku tak uvízly tisíce lidí, kteří často přebývají v provizorních táborech, z nichž největší jsou u Idomeni nedaleko makedonské hranice a v přístavním městě Pireus u Atén. Řecké úřady se snaží tyto tábory postupně vyklízet a migranty přesouvat do oficiálních uprchlických středisek.
Řecko začalo vyklízet tábor Pireus
Druhý největší provizorní tábor v zemi začala řecká policie vyklízet v pondělí. Z aténského přístavu Pireus chce do večera autobusy odvézt 500 z 3700 tamních migrantů. Všichni běženci by měli podle řeckých úřadů přístav opustit do konce týdne. Pireus se totiž začne připravovat na turistickou sezonu, během které bývá vytížený.
Také v Idomeni u makedonských hranic se policie snaží přesvědčovat uprchlíky, aby se dobrovolně přestěhovali do jiných zařízení. Minulý týden se to podařilo u 500 z nich. V pondělí policie začala vyklízet alespoň prostor u železniční trati spojující Řecko a Makedonii.
Do Turecka odjedou další uprchlíci
Na konci března EU uzavřela dohodu s Tureckem, na jejímž základě Atény mohou migranty, kteří se na řecké území dostali po 20. březnu a nezískají v zemi azyl, vracet zpět Ankaře. Za každého takto vráceného Syřana se EU zavázala přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl, stanoven je ale strop 72 tisíc běženců. V Turecku je v současnosti přes 2,5 milionu syrských uprchlíků.
První migranty Řecko do Turecka vrátilo 4. dubna, v pondělí vypravilo dalších 45 Pákistánců. Celkem by během pondělí mělo z Řecka odjet zpátky na turecké území 150 migrantů.