Syrská opozice válčí u hranic s Tureckem. Islamisté odtud míří do Evropy

Tisíce bojovníků syrské opozice zahájily na severu země útok proti samozvanému Islámskému státu. Ofenzivu za podpory Spojených států vedou proti městu Manbidž. Cílem operace, která začala po týdnech příprav, je odříznout teroristy od klíčového přístupu k hranicím s Tureckem. Ta jim slouží jako základna pro přesuny jejich bojovníků do Evropy.

Syřané již z nadvlády islamistů dobyli šestnáct vesnic a nachází se zhruba patnáct kilometrů od Manbidže. Informovala o tom Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Nálety za posledních 24 hodin zabily patnáct civilistů včetně tří dětí.

Ofenzivu podporuje malý počet amerických speciálních jednotek. Jejich role je ale zejména poradní. „Budou tak blízko, jak bude potřeba, aby syrští bojovníci dokončili operaci. Do přímých bojů se ale zapojovat nebudou,“ uvedl jeden z amerických vojenských činitelů, který si nepřál být jmenován.

Ze vzduchu operaci jistí letouny koalice vedené Spojenými státy i dělostřelecká podpora zpoza tureckých hranic. Hlavní díl odpovědnosti za útok ponesou syrští Arabové, kteří tvoří většinu bojovníků.

Turecko Kurdy v operaci nechce

Kurdské milice, které byly hlavní silou v některých nedávných bojích v Sýrii, zůstanou v pozadí. Na celkových počtech válečníků se budou podílet zhruba šestinou až pětinou. Vymohlo si to Turecko, které kurdské Lidové obranné jednotky (YPG) považuje za teroristickou skupinu a vyčítá Washingtonu, že je v Sýrii podporuje. YPG ovládá asi 400 kilometrů syrsko-turecké hranice.

Operace na severu Sýrie začíná před očekávaným velkým útokem syrských povstaleckých skupin na město Rakka, které je hlavním městem Islámského státu v Sýrii a tudíž prvořadým cílem amerických vojenských stratégů. Ofenziva u tureckých hranic by měla extremisty izolovat a omezit možnosti zásobování Rakky. Podle odhadů může trvat mnoho týdnů.

Humanitární konvoj v Sýrii
Zdroj: Omar Sanadiki/Reuters

Do Daráje dorazil humanitární konvoj. Prvně od roku 2012

Poprvé od listopadu 2012 dorazil do Daráje u Damašku konvoj s humanitární pomocí. Konvoj dovezl do města obléhaného vládními jednotkami zejména léky, vakcíny a mléko pro děti. V oblasti platí 48hodinové příměří.

Do města mířily kamiony s pomocí už v polovině května. Navzdory tomu, že konvoj měl všechna potřebná povolení, ale nebyl do čtyřtisícové Daráje vpuštěn.

Potravinovou pomoc podle OSN dosud obdrželo asi 200 tisíc lidí v obléhaných oblastech, což znamená 41,9 procenta.

Ukončení příměří a humanitární pomoc lidem v obléhaných oblastech jsou základní podmínky syrské opozice pro účast v mírových rozhovorech. Zatím se konala tři kola, ale výsledek nepřinesla. Problémem zůstává násilí a role prezidenta Bašára Asada v přechodné vládě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných devět lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných devět lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
04:51Aktualizovánopřed 27 mminutami

Polský Krakov nasadí holubům antikoncepci

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle tamních médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek. Cílem programu je zlepšení kondice holubů a omezení problémů spojovaných s jejich přemnožením, tedy nemocemi nebo potížemi s dostupností potravy.
před 2 hhodinami

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 3 hhodinami

Nejrozsáhlejší revize ústavy. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze na Ukrajinu, která v otevřené formě trvá už téměř čtyři roky. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neokupovaného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 7 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 10 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 11 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...