Katastrofální humanitární situaci v obléhaném východním Aleppu má alespoň částečně zmírnit čtvrteční otevření humanitárních koridorů, kterými budou moct z města odejít civilisté i povstalečtí bojovníci. Jde o druhý pokus dostat z Aleppa strádající obyvatelstvo. Ten první skončil neúspěchem. Naopak konec dlouhých bojů po odchodu povstalců nyní zažívají lidé v Kudsaji.
Obyvatelé Kudsaji ležící deset kilometrů severozápadně od Damašku zažívají po čtyřech letech bojů a strádání závan svobody. Po celou dobu ovládali město povstalci a zvnějšku ho obléhala armáda.
Před pár dny ale střelba utichla, rebelové složili zbraně a všichni odešli. Kudsaju teď kontroluje syrská vláda, která příměří lidem prezentuje jako svůj úspěch. „Žili jsme v bídě. Tohle místo je jako vězení, nemohli jsme pryč,“ říká jedna z obyvatelek Kudsaji.
Stejný scénář koncem července ale selhal ve východní části Aleppa, kde v ruinách žije čtvrt milionu civilistů. Většina z nich se ze strachu z pomsty nebo zajetí bála své domovy opustit.
Rusko a Sýrie nyní oznámily, že ve čtvrtek na osm hodin zastaví nálety. Během nich bude otevřeno šest humanitárních koridorů pro civilisty a dva pro bojovníky. „Ve chvíli, kdy začne humanitární pauza, se syrské jednotky stáhnou do dostatečné vzdálenosti tak, aby bojovníci mohli opustit východní Aleppo i se svými zbraněmi,“ oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
„Je to gesto dobré vůle v naději, že tato přestávka bude využita k tomu, aby se úplně oddělila fronta An-Nusra a podobné skupiny od těch ozbrojených skupin, které jsou podporovány, vybaveny a vyzbrojeny Spojenými státy a řadou evropských zemí,“ dodal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Podle OSN jde ale jen o další jednostranné prohlášení, a navíc pouhých osm hodin k dopravení humanitární pomoci k civilistům nestačí. „Neustále požadujeme a trváme na příměří na 48 hodin,“ hlásí mluvčí humanitární sekce OSN Jens Laerke. Spojené národy podle něj „potřebují záruky od všech stran konfliktu, nejen jednostranné prohlášení“. Jen tak je podle něj možné, aby OSN „podnikla něco smysluplného“.
Rebelové odmítají bojiště dobrovolně opustit
Zástupci dvou skupin rebelů už ale odmítli, že by povstalečtí bojovníci Aleppo opustili. „Znamenalo by to vzdát se,“ řekl agentuře Reuters mluvčí skupiny Fastakim, která ve městě působí. Také aleppský velitel vlivné islamistické skupiny Ahrár aš-Šám řekl, že její členové budou bojovat dál, dokud „nepadne zločinný režim (prezidenta Bašára Asada)“.
Kvůli kritické situaci v Aleppu se ve středu v Ženevě sejde americká a ruská vojenská delegace. Podle ruského velvyslance u OSN Vitalije Čurkina na schůzku dorazí i zástupci Turecka, Kataru a Saúdské Arábie.
Podle pondělní bilance organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) zahynulo v Aleppu od obnovení bojů v září přes 440 civilistů, z toho 80 dětí.
V pátek má situaci ve městě mimořádně řešit Rada bezpečnosti OSN a zabývali se jí i ministři zahraničí zemí EU, kteří se v Lucemburku věnovali nadcházejícímu summitu. Už v úterý také důrazně vyzvali Rusko a režim syrského prezidenta Bašára Asada, aby ukončily útoky na povstaleckou část Aleppa a aby vytvořily podmínky k příměří a k tomu, aby se do města dostala humanitární pomoc.
