Rusko ve čtvrtek přeruší nálety na Aleppo, EU zvažuje sankce

4 minuty
Zaorálek: Musíme zastavit vraždění a vrátit všechny k jednacímu stolu
Zdroj: ČT24

Moskva ohlásila na čtvrtek osmihodinové přerušení náletů na syrské Aleppo. Podle Evropské unie a OSN to ale nestačí na zajištění humanitární pomoci pro těžce zkoušené civilní obyvatelstvo města. O situaci v Sýrii jednali ministři zahraničí EU v Lucemburku a podle českého zástupce Lubomíra Zaorálka není vyloučeno, že proti lidem majícím podíl na stávající situaci v Aleppu budou zavedeny sankce.

Pondělní nálety na Aleppo a jeho blízké okolí si vyžádaly skoro čtyři desítky mrtvých. Mezi oběťmi je i 14členná rodina, včetně osmi malých dětí. Bombardování přímo v Aleppu bylo podle místních zdravotníků mimořádně silné a způsobilo těžké materiální škody.

EU nálety proti civilistům ostře odsoudila a obvinila Rusko ze záměrného vybírání mimo jiné nemocnic jako cílů svých útoků. Ministři zahraničí členských států Unie důrazně vyzvali Rusko a režim syrského prezidenta Bašára Asada, aby ukončily útoky na povstaleckou část Aleppa a aby vytvořily podmínky k příměří a k tomu, aby se do města dostala humanitární pomoc.

Mogheriniová: Osm hodin pro pomoc civilistům nestačí

Moskva nakonec slíbila přerušení náletů, ale jen nakrátko ve čtvrtek. Navíc uvedla, že tím chce v první řadě umožnit civilistům opustit město, volně evakuovat nemocné a zraněné a zajistit stažení ozbrojených povstalců.

Podle EU a OSN jde sice o pozitivní krok, který ale nestačí na to, aby se stihlo vyslání humanitární pomoci civilistům. Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová s odvoláním na humanitární organizace řekla, že zapotřebí je nejméně 12 hodin. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric hovořil o potřebě dokonce nejméně 48 hodin klidu. Připomněl, že v bombardované oblasti se vyskytuje na 250 000 civilistů, na které bez ustání padají bomby od konce září.

Zničené ulice Aleppa
Zdroj: Reuters

Ve hře jsou další sankce

Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek prohlásil, že nejsou vyloučeny sankce vůči těm, kdo mají přímý podíl na stávající situaci v Aleppu. Zaorálek soudí, že Unie by k takovým sankcím měla přistoupit, pokud se situace ve městě do dvou či tří týdnů nezmění a vyvražďování obyvatelstva bude pokračovat.

V textu dokumentu o jednání ministrů však přímo konkrétní termín podle českého ministra zmíněn není. Unie by sankce cílila na přesně identifikované osoby odpovědné za pokračující bombardování, například na vojenské velitele.

Podle Zorálka je Česká republika připravená o restrikcích jednat. „Sankce mají také často druhotný efekt, který je v tom, že jím trpí běžné obyvatelstvo. Je tedy třeba se zabývat tím, jaký typ sankcí, jakým způsobem cílených a jestli budou mít skutečně schopnost zasáhnout ty, kterých se mají týkat,“ poznamenal šéf české diplomacie.

Federica Mogheriniová
Zdroj: Reuters

Evropská unie už dříve zavedla sankce vůči konkrétním představitelům syrského režimu. V neděli oznámil britský ministr zahraničí Boris Johnson, že jeho země spolu s USA zvažuje další restrikce nejen vůči Damašku, ale také proti Moskvě.

Podle Mogheriniové začne EU co nejdříve organizovat rozhovory s klíčovými hráči regionu, včetně Íránu, Saúdské Arábie či Turecka, a se zástupci syrské opozice, občanské společnosti a menšin o uspořádání země po skončení konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 42 mminutami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 9 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 9 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 12 hhodinami
Načítání...