Syrská armáda po těžkých bojích s povstalci znovu dobyla strategické město Šajch Maskín v jižním governorátu Dará. Zajistila si tím zásobovací trasu z Damašku na jižní hranici. Podle opoziční Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) se boje nyní soustředí v okolí města.
Na konci prosince vládní vojska za podpory spojeneckých milic zahájila ofenzivu na syrskou část Golanských výšin. Jde o součást větší operace, během níž chce režim Bašára Asada znovu získat kontrolu nad jižní částí země. Těsně před ofenzivou vládní vojska dobyla strategickou základnu u Šajch Maskínu a později podle některých zdrojů ovládla i značnou část města samotného.
Na konci minulého týdne syrská armáda dobyla z rukou protivládních povstalců město Rabíja, jejich poslední baštu v přímořské provincii Latákíja. Ofenzivu podpořilo ruské letectvo a ruští důstojníci se částečně podíleli i na pozemní operaci.
V Sýrii zuří občanská válka od jara 2011. Chaosu v zemi využily k šíření své ideologie islamistické skupiny, včetně organizace Islámský stát (IS) či fronty An-Nusra. Do bojů se v září 2014 ze vzduchu zapojila mezinárodní koalice pod vedením USA. Nezávisle na ní pak od září podniká v Sýrii letecké údery také Rusko, které v tom spolupracuje s Asadovou vládou.
Syrská ofenziva pokračuje krátce před plánovanými rozhovory v Ženevě mezi zástupci syrské vlády a opozice. Ty by mohly ukončit konflikt, který trvá už téměř pět let a vyžádal si více než 250 000 mrtvých. Jednání měla začít už v pondělí, kvůli rozporům mezi oběma stranami se ale odložila. Podle OSN by mohla začít v pátek 29. ledna. Americký ministr zahraničí John Kerry již dříve uvedl, že je lepší jednání o pár dní odložit, než aby se hned na začátku veškeré úsilí zhroutilo. OSN už rozeslala pozvánky, jména pozvaných ale oznámí až po potvrzení účasti.
Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura řekl, že první fáze ženevských rozhovorů by měla trvat dva až tři týdny, celkově by měla jednání trvat půl roku. Po této lhůtě by měla vzniknout přechodná vláda a za další rok se mají uskutečnit demokratické volby.
Znepřátelené strany nebudou pro začátek hovořit přímo spolu, ale budou komunikovat prostřednictvím vyjednávačů. Prioritami rozhovorů, jichž se mají účastnit také nejrůznější občanské skupiny, včetně ženských organizací, je dosáhnout příměří, které by platilo mezi rozličnými frakcemi a týkalo by se velké části syrského území. Nezahrnovalo by ale organizaci Islámský stát, která se rozhovorů ani neúčastní. Cílem je také umožnit, aby se k Syřanům dostala humanitární pomoc.
Zástupci syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD), která bojuje na severu Sýrie i proti Islámskému státu, očekávají, že i oni budou do Ženevy pozváni. Uvedl to jeden z vůdců PYD Sálih Muslim. Kurdské milice YPG jsou jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara je ale považuje za spřízněné ze zakázanou PKK, kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i Spojené státy a EU. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na úterním brífinku prohlásil, že bez účasti syrských Kurdů budou mírové rozhovory mezi syrskou opozicí a vládou bezvýsledné.
Šéf syrského opozičního vyjednávacího týmu Asad Zubí nicméně nevidí nadcházející mírové rozhovory o Sýrii optimisticky a má pochybnosti ohledně posledních diplomatických kroků. Přitom prohlásil, že de Mistura opozici „nemůže klást podmínky“.
Při dvou atentátech v Homsu zahynuly desítky lidí
Při dvou sebevražedných útocích na armádní kontrolní stanoviště v západosyrském Homsu zahynulo nejméně 22 lidí a dalších více než sto utrpělo zranění. Podle guvernéra provincie Homs se nejprve první atentátník odpálil v autě, druhý pak počkal s explozí na okamžik, kdy se k místu neštěstí seběhli lidé na pomoc. K útoku se přihlásil Islámský stát, který tvrdí, že obětí bylo nejméně 30.
V Homsu žilo před válkou kolem 800 000 lidí a asi čtvrtina z nich byli alávité, k nimž patří také syrské vedení. Město jako jedno z prvních v roce 2011 povstalo proti Damašku a stalo se pak dějištěm těžkých bojů, pro něž si vysloužilo přezdívku hlavní město revoluce.
