Zlepšení situace v chudých předměstských čtvrtích je pro novou francouzskou vládu velkou výzvou. Drogové gangy se v některých sídlištích snaží lidem vnutit vlastní zákony. Místní obyvatelé se pokoušejí dramatickou situaci často řešit sami. A vznikají projekty, které mají lidi znovu naučit, jak žít pohromadě bez násilí.
O sídlišti Busserine na severu Marseille se nejčastěji mluví v souvislosti s vyřizováním účtů mezi gangy nebo s policejními zátahy. Přesto si zde Marie Maurageová pronajala farmu, kde vyrábí špičkové sýry. A na sousedy si nestěžuje. „Zase tak nebezpečné to není. Jinak by tady lidé nežili,“ tvrdí.
Občas jí někdo něco poničí, už jí ukradli i peníze. Marii to ale netrápí. Přes všechny problémy se dokázala prosadit. Její skvělé sýry si místní chodí kupovat přímo na farmu. A zároveň je odebírají i ti nejlepší marseillští šéfkuchaři.
„Pro mě je to radost, když si řeknu, že lidi tady na sídlišti můžou jíst stejné výrobky jako lidi, kteří platí 500 eur za hotelové pokoje,“ říká Marie.
Lidem žijícím v zajetí betonu chce ukázat, co zemědělství opravdu obnáší. Jaká je skutečná cena jídla a kolik práce zabere, než se připraví. Je to pro ni způsob, jak lidi vést k lepšímu životu. „Jídlo vytváří skutečný vztah mezi lidmi, protože se jí každý den. Je to znamení pospolitosti,“ vysvětluje.
Farmu má Marie pronajatou od marseillské radnice, která od ní na oplátku požaduje, aby pořádala komentované návštěvy pro děti z okolních sídlišť. Pomáhá jí s tím Jonathan Caplier, který se příležitostně živí i jako nemocniční klaun a s dětmi to umí. Ty potom o zážitcích z farmy vyprávějí doma a často se vracejí i s rodiči.
„Začínáme rozvíjet projekty s místními obyvateli. Zkoušíme třeba vybudovat společnou zeleninovou zahradu, nechat je, aby se podíleli na naší práci,“ říká Jonathan. Solidaritu ve čtvrti má podpořit i plán na otevření společného obchodu.
