Praha - Snížení autority Mirka Topolánka, ohrožení českého předsednictví EU a stín vržený na nadcházející schůzku EU a USA s účastí amerického prezidenta Baracka Obamy, která měla ukázat, že Evropa a Spojené státy jsou sjednoceny v boji o záchranu světové ekonomiky. To budou podle dnešního světového tisku hlavní důsledky úterního vyslovení nedůvěry české vládě. Deníky se také shodují v tom, že nynější vládní krizí nejvíce získá prezident Václav Klaus, a vyslovují obavy nad osudem Lisabonské smlouvy.
Americký The New York Times v této souvislosti konstatuje, že pád vlády podkopává hlavní zahraničněpolitické cíle Topolánkova kabinetu včetně plánu na vybudování součásti americké protiraketové obrany, kterou už washingtonská vláda přezkoumává. Možné důsledky pádu vlády na výstavbu radaru připomíná i britská BBC.
Podle slovenských Hospodárských novin Evropa o České republice definitivně ztratí představu jako o zemi, která dokáže rozhodným hlasem vést celou unii, když není schopná mluvit jedním hlasem ani doma. Paroubek vyhrál jednu bitvu, ale konec války je v nedohlednu, píše deník s tím, že Čechy v nejbližších týdnech čekají nekonečné tahanice o jméno budoucího premiéra. Podle slovenského listu Sme je jedno, zda se bude jednat o úřednické vládě fungující do předčasných voleb, jak to chce šéf opozice Jiří Paroubek, anebo o politické vládě, jejímž sestavením někoho pověří prezident. V obou případech by to asi znamenalo, že čeští politici, včetně Topolánka, uvíznou v domácím chaosu a předsednictví Evropské unii půjde stranou. List ale zároveň spekuluje, zda Topolánek nakonec nebude v čele unie ještě aktivnější, protože by to mohlo pomoct jeho popularitě i preferencím ODS, jež pod dojmem My Češi řídíme svět opět začaly stoupat.
ABC: První zkušenost s Českou republikou jako předsednickou zemí vejde do evropských análů
Francouzský Le Figaro se rovněž obává paralyzování českého předsednictví, odsunutí Lisabonské smlouvy, která závisí na pouhém 'ano' Prahy a Dublinu, a role prezidenta Klause. „Do bitvy o Lisabonskou smlouvu se vrací v plném lesku pán Pražského hradu - větší liberál a europochybovač než Mirek Topolánek - který má možnost vnutit unii buď totálně zdiskreditované předsednictví, anebo nový tým, který bude fakticky nezkušený,“ píše deník. Podle deníku Libération pád vlády vyvolal znepokojení v Bruselu, protože „hrozí, že to málo z dosavadní Topolánkovy vedoucí činnosti se rozpadne úplně“. Obavy o ratifikaci Lisabonu vyslovil i European Voice. Současná situace dává velkou moc prezidentovi Václavu Klausovi, kterého list označuje za „vedoucího euroskeptika“.
Důsledků pádu české vlády pro Lisabonskou smlouvu si všímají španělské listy El País a ABC. ABC napsal, že české předsednictví nemohlo začít hůř, když tu byly tak vážné problémy jako otočení ukrajinského kohoutku s plynem, francouzský prezident Nicolas Sarkozy číhající za každým rohem a potřeba prosazovat Lisabonskou smlouvu za situace, kdy prezident Klaus neustále prohlašuje, že je proti ní. Už to vypadalo, že pro Topolánka nic horšího nemůže přijít, ale ne - teď opozice o jediný hlas prosadila vyslovení nedůvěry. První zkušenost s Českou republikou jako předsednickou zemí vejde do evropských análů, soudí ABC.
Süddeutsche Zeitung: Topolánek ničím nepřispěl k formulování evropské pozice ke krizi
I německý tisk píše o podlomené Topolánkově autoritě v EU a konstatuje, že v České republice posílí euroskeptické hlasy v čele s prezidentem Klausem, které by mohly zmařit ratifikaci Lisabonské smlouvy. „Kvůli vnitropolitickým půtkám zanechával premiér z Prahy už v uplynulých týdnech v Bruselu dojem, že své evropské povinnosti zanedbává,“ konstatuje Süddeutsche Zeitung. Dodává, že Topolánek ničím nepřispěl k formulování evropské pozice k finanční a hospodářské krizi a výsledku se dosáhlo jen díky tomu, že se mezi sebou dohodly Berlín, Londýn a Paříž. Před těžkými politickými turbulencemi varuje Frankfurter Rundschau, podkopanou Topolánkovu předsednickou roli v EU zdůrazňují Frankfurter Allgemeine Zeitung a Focus Online. „V době vlády bez důvěry bude mít Klaus každopádně větší moc. I v rámci českého předsednictví EU. To je skutečnost, která se v Bruselu nemůže nikomu líbit,“ zdůrazňuje Die Welt a připomíná, že osud vlády byl zpečetěn v 18:30, kdy se nad Prahou přehnala zimní bouře. Server Spiegel Online Topolánka označuje za další oběť hospodářské a finanční krize, která si už vyžádala pád vlád v Lotyšsku, Islandu a naposledy v Maďarsku.
Maďarský list Népszabadság podotýká, že vláda, která nemá na domácí politické scéně dostatečnou oporu, může jen stěží hodnověrně mluvit jménem 27 unijních států. „Jistě, také Dánsko a Itálie měnily během předsednictví své vlády, ale Česko do tohoto rastru nezapadá. Poslední události v Praze spíše posílily latentní podezření, že nové členské státy EU se pro tuto vedoucí roli nehodí, protože u nich není demokracie ještě dostatečně stabilní.“
Polská Rzeczpospolita uvádí zprávu o dění na české politické scéně titulkem Česká vláda padla; Evropská unie čeká na kroky Václava Klause. Gazeta Wyborcza píše, že v Česku vyhrála levice. Polští politici prý nyní čekají, co se bude dít dál.
Der Standard: České předsednictví už stejně horší nebude
Rakouský tisk zdůrazňuje, že v tuto chvíli je „absolutně nejdůležitějším hráčem“ prezident Klaus, což podle listu Kurier může znamenat hrozbu pro Lisabonskou smlouvu. Die Presse píše, že české předsednictví bylo již dříve v Bruselu vystaveno tvrdé kritice, a připomíná napjaté vztahy mezi českým prezidentem a premiérem i Klausovo přání velké koalice ODS a ČSSD, ale bez Topolánka. Podle liberálního Der Standard to byl přímo český prezident, kdo o Topolánkův konec kvůli odlišnému názoru na směřování ODS a Evropské unie usiloval. „Topolánkova vláda zůstane přinejmenším do konce evropského předsednictví v úřadě. Předsednictví absolvuje ne hůře než dosud. Kritici beztak soudí, že už to hůř ani nejde,“ konstatuje Der Standard. V podobném duchu píše i italská La Stampa, podle níž Česká republika v roli předsdnické země nepředvedla žádný žádný zvláštní výkon a nyní to může být jen horší.
Podle veřejnoprávního Švédského rozhlasu by za normálních okolností vládní krize v České republice nevyvolala v Evropě „víc než zívnutí“. „Vzhledem k tomu, že Česko předsedá EU, je však nyní všechno jinak,“ dodal rozhlas. První problémy prý přijdou již při blížící se návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze počátkem dubna.
Daily Telegraph: Krize si vybrala třetí oběť
Britská a irská média upozorňují, že pád vlády bude mít důsledky daleko za hranicemi České republiky. Podle Financial Times „se česká vláda zhroutila kvůli ekonomické krizi“. List píše o „trapném selhání vlády vedoucí unii“ a domnívá se, že jde o „faktický závěr již tak klopýtavého a krizemi stíhaného českého předsednictví unie, které oficiálně končí 30. června“. „Nečekaný pád vlády Mirka Topolánka posiluje francouzský argument, podle něhož se na předsedání unii, která je největší světovou ekonomikou, nehodí menší a špatně připravené země,“ napsal list Financial Times.
„Uprostřed nejhorší ekonomické krize za několik generací je osud střídavého předsednictví v rukou populistického Václava Klause. A Češi skutečně uvrhli celou Evropu do zmatku, byť ne do chaosu,“ uvádí týdeník The Economist.
Britský The Daily Telegraph napsal, že ekonomická krize postihující střední a východní Evropu si po Lotyšsku a Maďarsku vyžádala třetí oběť, což může vést k dalšímu odchodu investorů z oblasti". Česká krize znervózňuje investory ještě více, protože země byla považována za ukázku stability, napsal The Daily Telegraph. Wall Street Journal naopak píše, že za pád vlády mohou vnitropolitické rozbroje, nikoliv ekonomická krize.
Irská televize RTE a list The Irish Times uvádějí, že bezprostředním důsledkem zhroucení české vlády je, že ratifikace Lisabonské smlouvy bude takřka s určitostí opožděna".
