Svět věnuje na Sýrii šest miliard dolarů - podle OSN největší dar v historii

Politici na dárcovské konferenci v Londýně přislíbili letos pomoci Sýrii a okolnímu regionu částkou šest miliard dolarů. Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna je to nejvyšší suma, která se podařila za jediný den zajistit na řešení jedné krize. Dalších asi pět miliard dolarů přislíbily země do příštích let. Česká republika letos poskytne nejméně 6 milionů eur. Peníze půjdou mimo jiné na jídlo, vzdělávání a zdravotní péči pro uprchlíky na Blízkém východě.

Mezinárodní konference nazvaná Podpora Sýrie a regionu v roce 2016 navazuje na trojici podobných akcí z let 2013 až 2015, které se uskutečnily v Kuvajtu. Cílem bylo získat většinu z devíti miliard dolarů, které letos požaduje OSN hlavně na pomoc uprchlíkům, a to v Sýrii i okolních zemích.

Asi 7,7 miliardy dolarů z této sumy by mělo jít různým agenturám světové organizace, 1,2 miliardy státům v regionu. „Jde hlavně o Turecko, Libanon nebo Irák – tedy státy, které mají na svém území nejvíc syrských uprchlíků,“ podotkla zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.

Evropská unie podle Donalda Tuska přispěje sumou tři miliardy eur, USA věnují 900 milionů dolarů. Německá kancléřka Angela Merkelová slíbila 1,2 miliardy eur (32,4 miliardy Kč). Britský premiér David Cameron za svou vládu přislíbil 510 milionů liber (18 miliard Kč). Oba státy zároveň slíbily miliardy i pro dalších několik let. Norsko pak počítá s příspěvkem 1,2 miliardy dolarů (29 miliard Kč) během čtyř let.

Česko chce financovat hlavně vzdělávání mladých Syřanů

Loni Česko přislíbilo dát na Sýrii 4 miliony eur, ale nakonec to bylo ještě víc, uvedl premiér Bohuslav Sobotka. „Jsem si vědom, že naléhavá potřeba humanitární pomoci i nadále přetrvává. Jménem České republiky mohu přislíbit, že v roce 2016 poskytneme na pomoc uvnitř Sýrie a také v sousedních zemích částku ve výši nejméně šest milionů eur,“ konstatoval Sobotka.

„Peníze půjdou mimo jiné na podporu škol pro děti syrských uprchlíků, půjdou na snahu podporovat vznik pracovních příležitostí nebo zlepšovat jejich kvalifikaci, půjdou ale také na poskytování zdravotní péče,“ přiblížil premiér.

Zvláštní pozornost věnujeme zdravotní péči a vzdělávání. Mladí Syřané v důsledku občanské války ztratili několik let svého života a možnost vzdělávat se – přitom na nich bude záležet budoucnost Sýrie a úspěch rekonstrukce země. Česká republika proto zahájila program Nové elity pro Sýrii.
Bohuslav Sobotka
český premiér

Vedle vyčíslování finančních příspěvků se snažilo sedm desítek světových politiků hledat i další cesty, jak pomoci syrským uprchlíkům na Blízkém východě, kterých je v současnosti asi 4,4 milionu. Jedním z cílů je do konce příštího školního roku zajistit vzdělávání pro všech 1,4 milionu dětských uprchlíků ze Sýrie. Nyní jich do školy chodí jen polovina.

Dřív nebo později hráz praskne, varuje jordánský král

Jordánský král na dárcovské konferenci v Londýně
Zdroj: ČTK/AP/Jonathan Brady

Podle Roberta Lindnera z organizace Oxfam je londýnská schůzka důležitá zejména pro země, které se staly útočištěm pro miliony syrských uprchlíků. „Půjde o sociální a hospodářskou stabilizaci hostitelských zemí,“ řekl Lindner serveru německého deníku Die Welt.

Na neudržitelnou situaci ve své zemi upozornil v Londýně jordánský král Abdalláh II. Odhaduje se, že na území Jordánska přišlo už víc než milion Syřanů, uprchlíci zde tvoří pětinu populace. Tlak na infrastrukturu, sociální služby a ekonomiku země je enormní, a pokud mezinárodní společenství chce, aby se Jordánsko dokázalo o uprchlíky dál postarat, bude muset poslat větší pomoc, varoval jordánský král.

„Situace v Jordánsku se blíží bodu varu. Dřív nebo později se hráz protrhne a myslím, že tento týden bude velice důležité, aby Jordánci viděli, že se blíží pomoc – nejen pro syrské uprchlíky, ale i pro jejich vlastní budoucnost,“ dodal král v rozhovoru pro BBC. Jak je situace v Jordánsku obtížná, dokazuje fakt, že na pomoc pro uprchlíky jde celá čtvrtina rozpočtu země.

Mírová jednání uvízla na mrtvém bodu

Dárcovskou konferenci poznamenal průběh mírových rozhovorů mezi syrským režimem a opozicí konaných v Ženevě. Ani ne po jejich začátku oznámil zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura jejich dočasné přerušení, pokračovat mají 25. února. 

Staffan de Mistura
Zdroj: Martial Trezzini/ČTK/AP

De Mistura prý nyní požádá země jak ze Západu, tak z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, aby se co nejdříve sešly a prodiskutovaly sporná témata.

De Mistura ujistil, že po necelém týdnu jednání, která se nikam neposunula, není otráven ani zklamán. Je prý odhodlán v rozhovorech pokračovat, je ale třeba dívat se na celou věc reálně. „Toto není konec, není to selhání rozhovorů,“ zdůraznil. Obě strany mají podle něj zájem, aby „začal politický proces“.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun poznamenal, že přerušení rozhovorů jen ukázalo hloubku příkopů mezi znesvářenými stranami. „Je hluboce znepokojivé, že začátek rozhovorů byl podkopáván nedostatečným přístupem humanitární pomoci do země a náhlým zesílením leteckého bombardování a vojenských aktivit v Sýrii,“ nechal se slyšet Pan Ki-mun. Na tom, že syrský konflikt, který zanedlouho vstoupí do šestého roku, stále není ukončen, podle něj nese velký díl zodpovědnosti mezinárodní společenství.

Americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil přesvědčení, že situace v blízkovýchodní zemi a utrpení tamních obyvatel je dnes horší než na začátku konfliktu. Je proto nutné hledat cesty, jak okamžitě zajistit přísun humanitární pomoci do celé Sýrie. Kerry o tom jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Delegace Damašku neví, zda se do Ženevy vrátí. Opozice to kvůli náletům vylučuje

Šéf syrské vládní delegace, velvyslanec při OSN Bašár Džaafarí, syrskou opozici obvinil, že se pod tlakem Saúdské Arábie, Kataru a Turecka chtěla z jednání stáhnout. OSN prý proto raději volila přerušení rozhovorů, aby se tomuto kroku vyhnula. Damašek se prý ještě rozhodne, zda se do Ženevy 25. února vrátí.

Syrská opozice naopak již oznámila, že se na ženevská jednání nevrátí, dokud nebudou splněny její požadavky týkající se zlepšení humanitární situace v Sýrii. Opozice požaduje hlavně ukončení ruských náletů a ofenzívy syrské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...