Svět věnuje na Sýrii šest miliard dolarů - podle OSN největší dar v historii

Politici na dárcovské konferenci v Londýně přislíbili letos pomoci Sýrii a okolnímu regionu částkou šest miliard dolarů. Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna je to nejvyšší suma, která se podařila za jediný den zajistit na řešení jedné krize. Dalších asi pět miliard dolarů přislíbily země do příštích let. Česká republika letos poskytne nejméně 6 milionů eur. Peníze půjdou mimo jiné na jídlo, vzdělávání a zdravotní péči pro uprchlíky na Blízkém východě.

Mezinárodní konference nazvaná Podpora Sýrie a regionu v roce 2016 navazuje na trojici podobných akcí z let 2013 až 2015, které se uskutečnily v Kuvajtu. Cílem bylo získat většinu z devíti miliard dolarů, které letos požaduje OSN hlavně na pomoc uprchlíkům, a to v Sýrii i okolních zemích.

Asi 7,7 miliardy dolarů z této sumy by mělo jít různým agenturám světové organizace, 1,2 miliardy státům v regionu. „Jde hlavně o Turecko, Libanon nebo Irák – tedy státy, které mají na svém území nejvíc syrských uprchlíků,“ podotkla zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.

Evropská unie podle Donalda Tuska přispěje sumou tři miliardy eur, USA věnují 900 milionů dolarů. Německá kancléřka Angela Merkelová slíbila 1,2 miliardy eur (32,4 miliardy Kč). Britský premiér David Cameron za svou vládu přislíbil 510 milionů liber (18 miliard Kč). Oba státy zároveň slíbily miliardy i pro dalších několik let. Norsko pak počítá s příspěvkem 1,2 miliardy dolarů (29 miliard Kč) během čtyř let.

Česko chce financovat hlavně vzdělávání mladých Syřanů

Loni Česko přislíbilo dát na Sýrii 4 miliony eur, ale nakonec to bylo ještě víc, uvedl premiér Bohuslav Sobotka. „Jsem si vědom, že naléhavá potřeba humanitární pomoci i nadále přetrvává. Jménem České republiky mohu přislíbit, že v roce 2016 poskytneme na pomoc uvnitř Sýrie a také v sousedních zemích částku ve výši nejméně šest milionů eur,“ konstatoval Sobotka.

„Peníze půjdou mimo jiné na podporu škol pro děti syrských uprchlíků, půjdou na snahu podporovat vznik pracovních příležitostí nebo zlepšovat jejich kvalifikaci, půjdou ale také na poskytování zdravotní péče,“ přiblížil premiér.

Zvláštní pozornost věnujeme zdravotní péči a vzdělávání. Mladí Syřané v důsledku občanské války ztratili několik let svého života a možnost vzdělávat se – přitom na nich bude záležet budoucnost Sýrie a úspěch rekonstrukce země. Česká republika proto zahájila program Nové elity pro Sýrii.
Bohuslav Sobotka
český premiér

Vedle vyčíslování finančních příspěvků se snažilo sedm desítek světových politiků hledat i další cesty, jak pomoci syrským uprchlíkům na Blízkém východě, kterých je v současnosti asi 4,4 milionu. Jedním z cílů je do konce příštího školního roku zajistit vzdělávání pro všech 1,4 milionu dětských uprchlíků ze Sýrie. Nyní jich do školy chodí jen polovina.

Dřív nebo později hráz praskne, varuje jordánský král

Jordánský král na dárcovské konferenci v Londýně
Zdroj: ČTK/AP/Jonathan Brady

Podle Roberta Lindnera z organizace Oxfam je londýnská schůzka důležitá zejména pro země, které se staly útočištěm pro miliony syrských uprchlíků. „Půjde o sociální a hospodářskou stabilizaci hostitelských zemí,“ řekl Lindner serveru německého deníku Die Welt.

Na neudržitelnou situaci ve své zemi upozornil v Londýně jordánský král Abdalláh II. Odhaduje se, že na území Jordánska přišlo už víc než milion Syřanů, uprchlíci zde tvoří pětinu populace. Tlak na infrastrukturu, sociální služby a ekonomiku země je enormní, a pokud mezinárodní společenství chce, aby se Jordánsko dokázalo o uprchlíky dál postarat, bude muset poslat větší pomoc, varoval jordánský král.

„Situace v Jordánsku se blíží bodu varu. Dřív nebo později se hráz protrhne a myslím, že tento týden bude velice důležité, aby Jordánci viděli, že se blíží pomoc – nejen pro syrské uprchlíky, ale i pro jejich vlastní budoucnost,“ dodal král v rozhovoru pro BBC. Jak je situace v Jordánsku obtížná, dokazuje fakt, že na pomoc pro uprchlíky jde celá čtvrtina rozpočtu země.

Mírová jednání uvízla na mrtvém bodu

Dárcovskou konferenci poznamenal průběh mírových rozhovorů mezi syrským režimem a opozicí konaných v Ženevě. Ani ne po jejich začátku oznámil zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura jejich dočasné přerušení, pokračovat mají 25. února. 

Staffan de Mistura
Zdroj: Martial Trezzini/ČTK/AP

De Mistura prý nyní požádá země jak ze Západu, tak z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, aby se co nejdříve sešly a prodiskutovaly sporná témata.

De Mistura ujistil, že po necelém týdnu jednání, která se nikam neposunula, není otráven ani zklamán. Je prý odhodlán v rozhovorech pokračovat, je ale třeba dívat se na celou věc reálně. „Toto není konec, není to selhání rozhovorů,“ zdůraznil. Obě strany mají podle něj zájem, aby „začal politický proces“.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun poznamenal, že přerušení rozhovorů jen ukázalo hloubku příkopů mezi znesvářenými stranami. „Je hluboce znepokojivé, že začátek rozhovorů byl podkopáván nedostatečným přístupem humanitární pomoci do země a náhlým zesílením leteckého bombardování a vojenských aktivit v Sýrii,“ nechal se slyšet Pan Ki-mun. Na tom, že syrský konflikt, který zanedlouho vstoupí do šestého roku, stále není ukončen, podle něj nese velký díl zodpovědnosti mezinárodní společenství.

Americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil přesvědčení, že situace v blízkovýchodní zemi a utrpení tamních obyvatel je dnes horší než na začátku konfliktu. Je proto nutné hledat cesty, jak okamžitě zajistit přísun humanitární pomoci do celé Sýrie. Kerry o tom jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Delegace Damašku neví, zda se do Ženevy vrátí. Opozice to kvůli náletům vylučuje

Šéf syrské vládní delegace, velvyslanec při OSN Bašár Džaafarí, syrskou opozici obvinil, že se pod tlakem Saúdské Arábie, Kataru a Turecka chtěla z jednání stáhnout. OSN prý proto raději volila přerušení rozhovorů, aby se tomuto kroku vyhnula. Damašek se prý ještě rozhodne, zda se do Ženevy 25. února vrátí.

Syrská opozice naopak již oznámila, že se na ženevská jednání nevrátí, dokud nebudou splněny její požadavky týkající se zlepšení humanitární situace v Sýrii. Opozice požaduje hlavně ukončení ruských náletů a ofenzívy syrské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 48 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.