Svět věnuje na Sýrii šest miliard dolarů - podle OSN největší dar v historii

Politici na dárcovské konferenci v Londýně přislíbili letos pomoci Sýrii a okolnímu regionu částkou šest miliard dolarů. Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna je to nejvyšší suma, která se podařila za jediný den zajistit na řešení jedné krize. Dalších asi pět miliard dolarů přislíbily země do příštích let. Česká republika letos poskytne nejméně 6 milionů eur. Peníze půjdou mimo jiné na jídlo, vzdělávání a zdravotní péči pro uprchlíky na Blízkém východě.

Mezinárodní konference nazvaná Podpora Sýrie a regionu v roce 2016 navazuje na trojici podobných akcí z let 2013 až 2015, které se uskutečnily v Kuvajtu. Cílem bylo získat většinu z devíti miliard dolarů, které letos požaduje OSN hlavně na pomoc uprchlíkům, a to v Sýrii i okolních zemích.

Asi 7,7 miliardy dolarů z této sumy by mělo jít různým agenturám světové organizace, 1,2 miliardy státům v regionu. „Jde hlavně o Turecko, Libanon nebo Irák – tedy státy, které mají na svém území nejvíc syrských uprchlíků,“ podotkla zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.

Evropská unie podle Donalda Tuska přispěje sumou tři miliardy eur, USA věnují 900 milionů dolarů. Německá kancléřka Angela Merkelová slíbila 1,2 miliardy eur (32,4 miliardy Kč). Britský premiér David Cameron za svou vládu přislíbil 510 milionů liber (18 miliard Kč). Oba státy zároveň slíbily miliardy i pro dalších několik let. Norsko pak počítá s příspěvkem 1,2 miliardy dolarů (29 miliard Kč) během čtyř let.

Česko chce financovat hlavně vzdělávání mladých Syřanů

Loni Česko přislíbilo dát na Sýrii 4 miliony eur, ale nakonec to bylo ještě víc, uvedl premiér Bohuslav Sobotka. „Jsem si vědom, že naléhavá potřeba humanitární pomoci i nadále přetrvává. Jménem České republiky mohu přislíbit, že v roce 2016 poskytneme na pomoc uvnitř Sýrie a také v sousedních zemích částku ve výši nejméně šest milionů eur,“ konstatoval Sobotka.

„Peníze půjdou mimo jiné na podporu škol pro děti syrských uprchlíků, půjdou na snahu podporovat vznik pracovních příležitostí nebo zlepšovat jejich kvalifikaci, půjdou ale také na poskytování zdravotní péče,“ přiblížil premiér.

Zvláštní pozornost věnujeme zdravotní péči a vzdělávání. Mladí Syřané v důsledku občanské války ztratili několik let svého života a možnost vzdělávat se – přitom na nich bude záležet budoucnost Sýrie a úspěch rekonstrukce země. Česká republika proto zahájila program Nové elity pro Sýrii.
Bohuslav Sobotka
český premiér

Vedle vyčíslování finančních příspěvků se snažilo sedm desítek světových politiků hledat i další cesty, jak pomoci syrským uprchlíkům na Blízkém východě, kterých je v současnosti asi 4,4 milionu. Jedním z cílů je do konce příštího školního roku zajistit vzdělávání pro všech 1,4 milionu dětských uprchlíků ze Sýrie. Nyní jich do školy chodí jen polovina.

Dřív nebo později hráz praskne, varuje jordánský král

Jordánský král na dárcovské konferenci v Londýně
Zdroj: ČTK/AP/Jonathan Brady

Podle Roberta Lindnera z organizace Oxfam je londýnská schůzka důležitá zejména pro země, které se staly útočištěm pro miliony syrských uprchlíků. „Půjde o sociální a hospodářskou stabilizaci hostitelských zemí,“ řekl Lindner serveru německého deníku Die Welt.

Na neudržitelnou situaci ve své zemi upozornil v Londýně jordánský král Abdalláh II. Odhaduje se, že na území Jordánska přišlo už víc než milion Syřanů, uprchlíci zde tvoří pětinu populace. Tlak na infrastrukturu, sociální služby a ekonomiku země je enormní, a pokud mezinárodní společenství chce, aby se Jordánsko dokázalo o uprchlíky dál postarat, bude muset poslat větší pomoc, varoval jordánský král.

„Situace v Jordánsku se blíží bodu varu. Dřív nebo později se hráz protrhne a myslím, že tento týden bude velice důležité, aby Jordánci viděli, že se blíží pomoc – nejen pro syrské uprchlíky, ale i pro jejich vlastní budoucnost,“ dodal král v rozhovoru pro BBC. Jak je situace v Jordánsku obtížná, dokazuje fakt, že na pomoc pro uprchlíky jde celá čtvrtina rozpočtu země.

Mírová jednání uvízla na mrtvém bodu

Dárcovskou konferenci poznamenal průběh mírových rozhovorů mezi syrským režimem a opozicí konaných v Ženevě. Ani ne po jejich začátku oznámil zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura jejich dočasné přerušení, pokračovat mají 25. února. 

Staffan de Mistura
Zdroj: Martial Trezzini/ČTK/AP

De Mistura prý nyní požádá země jak ze Západu, tak z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, aby se co nejdříve sešly a prodiskutovaly sporná témata.

De Mistura ujistil, že po necelém týdnu jednání, která se nikam neposunula, není otráven ani zklamán. Je prý odhodlán v rozhovorech pokračovat, je ale třeba dívat se na celou věc reálně. „Toto není konec, není to selhání rozhovorů,“ zdůraznil. Obě strany mají podle něj zájem, aby „začal politický proces“.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun poznamenal, že přerušení rozhovorů jen ukázalo hloubku příkopů mezi znesvářenými stranami. „Je hluboce znepokojivé, že začátek rozhovorů byl podkopáván nedostatečným přístupem humanitární pomoci do země a náhlým zesílením leteckého bombardování a vojenských aktivit v Sýrii,“ nechal se slyšet Pan Ki-mun. Na tom, že syrský konflikt, který zanedlouho vstoupí do šestého roku, stále není ukončen, podle něj nese velký díl zodpovědnosti mezinárodní společenství.

Americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil přesvědčení, že situace v blízkovýchodní zemi a utrpení tamních obyvatel je dnes horší než na začátku konfliktu. Je proto nutné hledat cesty, jak okamžitě zajistit přísun humanitární pomoci do celé Sýrie. Kerry o tom jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Delegace Damašku neví, zda se do Ženevy vrátí. Opozice to kvůli náletům vylučuje

Šéf syrské vládní delegace, velvyslanec při OSN Bašár Džaafarí, syrskou opozici obvinil, že se pod tlakem Saúdské Arábie, Kataru a Turecka chtěla z jednání stáhnout. OSN prý proto raději volila přerušení rozhovorů, aby se tomuto kroku vyhnula. Damašek se prý ještě rozhodne, zda se do Ženevy 25. února vrátí.

Syrská opozice naopak již oznámila, že se na ženevská jednání nevrátí, dokud nebudou splněny její požadavky týkající se zlepšení humanitární situace v Sýrii. Opozice požaduje hlavně ukončení ruských náletů a ofenzívy syrské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 11 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...