Paříž - Před 90 lety bylo v lese u Compiegne ve Francii podepsáno příměří mezi Německem a státy Dohody, čímž skončila první světová válka. Památku padlých si dnes úderem jedenácté hodiny, jedenáctého dne a jedenáctého měsíce připomněli minutou ticha také lidé po celém světě.
Konec první světové války nepřinesl jen mír, ale také mnoho změn. Rozpadly se staré monarchie (Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Rusko a Německo) a vznikla řada nových států (Československo, Maďarsko, Polsko, Rakousko či pozdější Jugoslávie). Válka přinesla nástup bolševiků v Rusku, do popředí se dostaly Spojené státy a postupně se začaly rozpadat koloniální říše. Výsledky války byly zakotveny v tzv. versailleském mírovém systému, který byl v letech 1919 až 1921 nadiktován poraženým zemím.
Kromě zásadních ztrát na životech přinesl válečný požár i hluboký morální otřes a ekonomické zruinování mnoha zemí (celkové válečné ztráty dosáhly 338 miliard dolarů, z čehož na přímé vojenské výdaje připadlo přes 200 miliard).
Pod vlivem válečných hrůz vznikla Společnost národů (1919), která měla předcházet válkám pomocí jednání. Avšak tento cíl se jí naplnit nepodařilo, protože již za 20 let se světem přehnala druhá světová válka, jejíž následky byly ještě ničivější.
Ve válce se objevily technologické novinky - tanky, používaly se i samopaly, plamenomety, bombardéry nebo ponorky. Premiéru mělo i použití chemických zbraní Němci u belgického města Ypres.
Devadesáté výročí konce 1. světové války si připomíná celá Evropa
Velká Británie si připomněla konec války krátkým obřadem v centru Londýna za přítomnosti premiéra Gordona Browna. V pevností Douaumont v severovýchodní Francii se sešli prezident Nicolas Sarkozy a britský korunní princ Charles s manželkami, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering a řada dalších osobností z různých zemí světa, které se bojů v letech 1914 až 1918 účastnily. Sarkozy, jehož země nyní předsedá Evropské unii, v projevu zdůraznil, že evropská integrace je hlavní zárukou, že Evropa již žádné války nezažije.
Letošního výročí se dožili čtyři veteráni
Dnešního 90. výročí konce první světové války se dožili čtyři tehdejší bojovníci, jeden Američan a tři Britové. Britští veteráni se dokonce zúčastnili londýnského obřadu k uctění památky tehdejších obětí. Hlavní mezinárodní ceremoniál se však konal na nejkrvavějším bojišti první světové války v oblasti francouzského Verdunu.
U Verdunu ve východní Francii se odehrála nejdelší a také jedna z nejkrvavějších bitev první světové války. V roce 1916 se Němci neúspěšně pokusili prolomit francouzské linie. Za deset měsíců padlo skoro 700 tisíc vojáků. U západobelgického Ypres (Ypry) se za čtyři roky války odehrálo pět velkých bitev, které znamenaly milion obětí - mrtvých, zraněných a pohřešovaných. Tady armády poprvé nasadily plyn yperit, novou krutou zbraň, proti níž neexistovala ochrana.
Válečné peklo dodnes připomínají stovky hřbitovů. Jména vojáků, které navždy pohltilo bahno zákopů, jsou vyrytá na stěnách Meninské brány, nejsmutnějšího památníku Yper. Den co den tu trubač večer vzdává hold 55 tisícům mužů, kteří nemají hroby.
