Praha – Politici i média z celého světa dnes uvítali rozhodnutí nové americké vlády o zrušení kontroverzní věznice Guantánamo. Afghánský prezident Hamíd Karzáí prohlásil, že tento krok pomůže vybudovat mezinárodní podporu boji proti terorismu. Nadále však není jisté, kam budou umístěni guantánamští vězni, evropští politici nejsou v této otázce jednotní. Objevují se však i spekulace, že věznice bude tajně pokračovat dál.
„Toto dobré rozhodnutí Spojených států pomůže najít podporu mezinárodního společenství pro boj proti terorismu a zahrnout do tohoto boje všechny národy,“ řekl ve svém oficiálním prohlášení afghánský prezident Hamíd Karzáí.
„Uzavření Guantánama bude mít dobrý dopad, významný dopad na mínění Afghánců tady v Afghánistánu,“ dodal Karzáího mluvčí Humayun Hamizáda. „Považujeme to za mimořádně významné a příhodné a oceňujeme toto rozhodnutí, které nová americká vláda přijala.“
Západoevropský tisk Obamovo rozhodnutí velmi chválí
Zavření Guantánama vřele přijal francouzský tisk, deníky oceňují hlavně rychlost, s jakou se Obama odvrací od tolik kritizované politiky svého předchůdce George Bushe.
„Konec symbolu války proti terorismu umožňuje otočit stránku za extrémy Bushovské éry“, napsal deník Libération. Podle něj předchozí americká vláda tímto symbolem předvedla to nejhorší, a to nejen pokud jde o porušování ženevských konvencí, mučení zajatců a jejich zadržování bez soudu, ale i pokud jde o únosy podezřelých osob po celém světě a o vracení lidí trýznitelům v zemi původu. Šlo o metody hodné diktatury, poznamenává Libération.
Se stejným postojem přichází i nizozemský tisk, volá po tom, aby Evropa podala Obamovi pomocnou ruku: „Někteří (vězni) mohou být souzeni v USA, u dalších však chybí dostatečné důkazy, takže je nelze před soud postavit - což ale neznamená, že by od nich bylo možné něco kalého očekávat. Pokud ovšem Nizozemsko a Evropská unie chtějí být hodnověrné se svým vítáním Baracka Obamy, pak se musejí podílet na prosazování jeho prvního politického rozhodnutí, po němž tak volaly - uzavření Guantánama. To znamená podíl také na přijetí bývalých vězňů členskými zeměmi EU. Odsuzovanému Bushovi bylo možné v tom ukazovat záda, zázračnému chlapci Obamovi ale ne,“ míní nizozemský list.
Guantánamo bude tajně fungovat dál, míní bývalý vězeň
Bývalý vězen z Guantánama Australan Mamdouh Habib tvrdí, že navzdory slibu amerického prezidenta Baracka Obamy nebude tato kontroverzní věznice nikdy úplně uzavřena. Habib na Guantánamu strávil tři roky, než byl v lednu 2005 propuštěn bez obvinění. Obamovo rozhodnutí uzavřít věznici vítá, ale zároveň tvrdí, že Guantánamo obklopuje tak velké množství tajných informací, že ho Spojené státy nikdy úplně neuzavřou.
„Nemohou z Guantánama všechno vypustit. Všechno na Guantánamu je tajemstvím,“ řekl Habib. „Když postavili Camp X-Ray, říkali, že je to jen dočasné a lidi propustí. Pořád jen lžou.“
Na Guantánamu, americké vojenské základně na Kubě, je stále zadržováno mnoho Afghánců zajatých poté, co Spojené státy v roce 2001 svrhly afghánskou vládu hnutí Taliban. V Afghánistánu je v současnosti rozmístěno téměř 70 000 příslušníků zahraničních sil, včetně zhruba 30 000 amerických vojáků, kteří bojují proti sílícímu Talibanu.
Raúl Castro: USA by nám nyní měly vrátit území
Kubánský vůdce Raúl Castro prohlásil, že jeho země bude nyní víc naléhat na to, aby Spojené státy uzavřely svou základnu v Guantánamu a toto území jí vrátily.
„Existence základny na našem území je velká nespravedlnost. Požadujeme uzavření nejen věznice, ale i základny a vrácení anektovaného území jeho legitimnímu vlastníkovi, tedy kubánskému lidu,“ prohlásil Castro. USA mají základnu v Guantánamu na východní Kubě od roku 1903, kdy ji dostaly k dispozici „na věčné časy“. Za její pronájem platily jen symbolickou cenu, kterou Kuba po revoluci z roku 1959 odmítla přebírat a žádá vrácení tohoto území. K ukončení pronájmu je však podle smluv zapotřebí souhlasu obou stran.
