Švédové zachytili v moři podezřelé signály, možná od ruských ponorek

Stockholm – Švédské vojenské námořnictvo a letectvo pročesává pobřeží ve Stockholmském souostroví kvůli „cizí aktivitě pod vodou“. Podle místních médií armáda zachytila podezřelé rádiové signály, přičemž se mohlo jednat o ruské ponorky. Nejen Švédsko, ale i Finsko a pobaltské země si poslední dobou stěžují na zvýšenou aktivitu ruských lodí a letadel podél společné hranice. Ruské ministerstvo obrany informace o údajném průniku ruské ponorky do výsostných vod severského království popřelo.

2 minuty
Švédové zachytili podezřelé signály, možná od ruských ponorek
Zdroj: ČT24

Jen 50 kilometrů od švédské metropole se rozjela velká námořní operace. Vodu prohledávají bojové lodě, letadla a vrtulníky poté, co v pátek zachytily kódované vysílání na nouzové frekvenci z této oblasti a z Kaliningradu. Tam má hlavní základnu ruská baltská flotila.

„Zpravodajská operace trvá už 24 hodin a zjištěné informace považujeme za velmi vážné. Jako velitel jsem rozhodl o posílení počtu jednotek, vybavených účinnou vyhledávací kapacitou,“ sdělil švédský námořní komodor Jonas Wikström. Podrobnosti k operaci nicméně nesdělil. „Stále probíhá pátrání s cílem určit, jestli jde nebo v nedávné minulosti šlo o nějakou činnost pod mořem,“ dodal Wikström.

„Ponorky ruského vojenského námořnictva a další plavidla plní úkoly ve světovém oceánu v souladu s plánem. K žádným nestandardním a tím spíše k havarijním situacím nedošlo,“ reagovalo ruské ministerstvo obrany.

Podobných incidentů v poslední době přibývá. Například v září si Švédové oficiálně stěžovali Moskvě na narušení svého vzdušného prostoru dvěma ruskými letadly. Finsku se zase nelíbily manévry ruské vojenské lodě poblíž plavidla monitorujícího ekologickou situaci. Občasné přelety hranice pak hlásí pobaltské země.

Operace, které se účastní více než 200 mužů, se odehrává v době zvýšeného napětí mezi severskými a baltskými státy na straně jedné a Ruskem na straně druhé. Důvodem je politická a vojenská krize na Ukrajině.

Ruský opoziční list Novaja gazeta s odvoláním na nejmenovaný „vysoce postavený“ zdroj z ruského námořnictva napsal, že ponorka, po níž Švédové pátrají, nemůže být ruská. Do mělkých vod Baltu by totiž žádná z jaderných ponorek nezamířila a průzkumné miniponorky prý ještě čekají na opravu. Stejně tak se opravují dvě ze tří konvenčních ponorek Baltské flotily (třetí je údajně u Severní flotily).

Švédsko už má jednu nepříjemnou zkušenost s ponorkami Moskvy za sebou. V říjnu 1981 uvízl v jeho výsostných vodách kousek od námořní základny sovětský stroj S-363. Snaha SSSR ponorku vyprostit vedla ke konfrontaci, při níž nebylo daleko k ozbrojenému střetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 18 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 47 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...