Svatá brána k odpuštění otevřena. Ve Vatikánu zahájili mimořádný Svatý rok

Papež František zahájil mimořádný Svatý rok, který se ponese ve znamení milosrdenství. Po mši před bazilikou svatého Petra ve Vatikánu otevřel Svatou bránu. Katolíkům se tak nabízí příležitost získat odpuštění trestů za spáchané hříchy. Očekává se, že k bráně po dobu Svatého roku zamíří deset milionů katolických poutníků.

  • Tradice byla založena koncem 13. století.
  • Řádné Svaté roky se vyhlašují pravidelně vždy po 25 letech, mimořádné vyhlašuje papež.
  • Příští řádný Svatý rok připadne na rok 2025.
  • Minulý mimořádný Svatý rok vyhlásil papež Jan Pavel II. roku 1983 jako připomínku výročí Kristova úmrtí před 1950 lety.

Papež František se rozhodl vyhlásit mimořádný Svatý rok na památku ukončení druhého vatikánského koncilu, kterým byly před 50 lety položeny základy k reformě křesťanské církve, což vedlo k jejímu otevření světu.

Při mši se papež soustředil na témata, jež dominují jeho pontifikátu, tedy projevům odpuštění a vlídnosti katolické víry, které v ní mají převážit nad moralizováním a soudy. „Jak moc škodíme Bohu a jeho milosti, hovoříme-li o tom, že trestá hříchy, místo abychom hovořili o jeho laskavosti, která odpouští,“ řekl papež při mši, na niž přišly navzdory dešti tisíce věřících.

Osmasedmdesátiletý František, na němž byla patrná únava a jemuž na schodech při chůzi pomáhali ceremoniáři, vyzýval věřící, aby nepodléhali strachu. „Odložme strach a obavy, protože to nesvědčí ženám a mužům, kteří jsou milováni. Místo toho zakusme radost ze setkání s milostí, která vše přetváří,“ řekl.

Otevřte mi bránu spravedlnosti, řekl papež

Projít tou branou znamená objevit hloubku milosrdenství našeho otce.
František
Papež

Po mši otevřel Svatou bránu v bazilice svatého Petra. Prošel jí také jeho předchůdce Benedikt XVI., kardinálové, biskupové, kněží a po nich pak další účastníci mše a shromáždili se před hrobem svatého Petra. Po zbylé období zavřená brána se při této příležitosti otevírá už 700 let formulí Otevřte mi bránu spravedlnosti, již František pronesl v italštině.

Zahájením Svatého roku, který skončí příští listopad, se tak pro 1,2 miliardy katolíků otevírá příležitost získat odpuštění trestů za spáchané hříchy. Očekává se, že k bráně po dobu Svatého roku zamíří deset milionů katolických poutníků. Podle katolické víry budou těm, kdo jí projdou, odpuštěny všechny hříchy. Vůbec poprvé mají kněží právo prominout přerušení těhotenství, které katolická víra jinak trestá exkomunikací.

Od 13. prosince budou jiné svaté brány otevřeny v dalších katedrálách světa, mezi nimiž budou římské papežské baziliky. Pro ty, kteří se během roku nebudou moci dostat do Říma, se mohou podobné brány otevřít v každé farnosti. S předstihem papež otevřel jednu Svatou bránu i v katedrále v Bangui při své nedávné návštěvě Afriky.

Ve Vatikánu zavládla přísná bezpečnostní opatření

Je to poprvé, kdy se Svatý rok koná za doby existence takzvaného Islámského státu, takže Řím zmobilizoval mimořádné bezpečnostní prostředky, byť žádná konkrétní hrozba není známa. „Můžeme tomu říkat bezpečnostní plán v dobách Islámského státu,“ uvedl ředitel římské policie Nicolo D'Angelo. Od časných ranních hodin přicházely na Svatopetrské náměstí tisíce věřících a všichni museli projít přísnou kontrolou. Neušli jí podle agentury Reuters ani členové diplomatických sborů a dokonce ani kněží.

Bezpečnostní kontroly ve Vatikánu
Zdroj: Tony Gentile/Reuters
Můžeme tomu říkat bezpečnostní plán v dobách Islámského státu.
Nicolo D'Angelo
ředitel římské policie

Podle některých poutníků opatření spíš vzbuzovala obavy. „Nahání mi to strach. Ti, kdo přicházejí jako poutníci, nacházejí vojáky s automatickými zbraněmi, je do děsivé, cítíte se ohroženi,“ řekla italská turistka Daniela Santiová. Nedávné útoky v Paříži zároveň odradily mnoho lidí od cesty, takže hotely zaznamenaly rušení pobytů.

„Riziko, že bude spáchán teroristický útok, nikdy není nulové. Nedokážeme zaručit absolutní bezpečnost, ale snažíme se zajistit takovou úroveň, jakou si lidé oprávněně přejí,“ prohlásil velitel římské policie Franco Gabrielli. Nad Římem je dnes vyhlášeno bezletové pásmo, úřady zakázaly převoz plynu, zbraní, benzinu, výbušnin i pyrotechniky. V okolí Vatikánu platí zákaz vjezdu vozidel a z bezpečnostních důvodů byly zaplombovány nebo odvezeny odpadkové koše. K zajištění bezpečnosti byli kromě policistů povoláni také vojáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 39 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...