Londýn - Britskými nemocnicemi už delší dobu obchází strašidlo tzv. superbakterií, tedy zákeřných mikroorganismů, na které běžně dostupná antibiotika nestačí. Vědci ale teď při hledání možného zdroje účinné protilátky proti této hrozbě narazili na jednoho nečekaného spojence z říše hmyzu.
Šváby si zpravidla spojujeme s hnilobou a špínou, kterou vyhledávají, nikoli se sterilním prostředím lékařské laboratoře. Jenže tým vědců z univerzity v anglickém Nottinghamu je přesvědčen, že právě tento šestinohý postrach lidstva by mohl skrývat klíč k vyhubení obávaných superbakterií, které čím dál více ohrožují lidské životy, zejména v nemocnicích, kde zesláblí pacienti nedokáží vzdorovat infekcím.
„Švábům se daří přežívat v prostředí, kde my si život vůbec nedovedeme představit. Otázkou je, jak je možné, že dokážou v takových podmínkách přežít? Jde často o ta nejšpinavější místa, která známe, a přesto je žádná sebesilnější bakterie neusmrtí. Právě z toho vychází náš optimismus, že můžeme narazit na něco nového a mimořádně účinného,“ věří Navíd Chán z Nottinghamské univerzity.
Vědci pracují s hypotézou, že se švábi chrání před mikroorganismy vylučováním sekretu s bakteriostatickým účinkem. Tajemství jejich pověstné odolnosti se podle všeho skrývá přímo v jejich mozku, kde už se výzkumnému týmu podařilo identifikovat devět různých molekul, které jsou pro bakterie jedovaté. A jelikož jsou výzkumníci přesvědčeni, že švábi z Indického subkontinentu produkují mnohem silnější antibiotikum než jejich evropští příbuzní, navázali spolupráci s kolegy v pákistánském Karáčí.
„Výzkum, který má za cíl objevit skutečně novou antimikrobiální látku, je úžasná věc. Zejména pokud nám to pomůže odpoutat se v boji s multirezistentním zlatým stafylokokem, E. Coli a dalšími bakteriálními infekcemi od jednoho či dvou typů antibiotik, která momentálně máme k dispozici. Zoufale potřebujeme nové léky,“ říká odborná asistentka z univerzity v Karáčí Rukája Siddíkíová.
Sérum, které dokáže zmiňované superbakterie usmrtit, vědci už teď dokážou ze švábího mozku dostat prostým mechanickým odstředěním. Cesta k masové výrobě případného nového syntetického léku ale bude ještě dlouhá a neobejde se bez četných klinických testů na zvířatech i na lidech. Motivace je ale vysoká. „Infekční choroby představují momentálně obrovský problém. Každý rok kvůli nim zemře na celém světě víc než 14 milionů lidí. Osobně považuji za velmi znepokojivé, že počet obětí zůstává tak vysoký i přes pokrok, kterého bylo dosaženo. A co je ještě horší – některé z těchto bakteriálních patogenů si vytvářejí odolnost vůči mnoha antibiotikům, která máme k dispozici. Právě odtud pramení přesvědčení, že je třeba hledat dosud skryté zdroje nových antimikrobiálních látek,“ dodává Chán.
Lidstvo ke švábům vždy chovalo krajní odpor. Pokud se ale nakonec prokáže, že tihle odpudiví tvorové mohou být ve skutečnosti užitečnými pomocníky v boji s bakteriální hrozbou, možná se jednou od lidí dočkají i čehosi na způsob vděku, neřkuli úcty.
