Budapešť - Pokud bude mít Rusko vůči Ukrajině další územní nároky, než je anexe krymského poloostrova, jsou evropské státy připraveny uvalit na Moskvu další, už třetí stupeň sankcí. Prohlásil to šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier po dnešní schůzce s ministry zahraničí států visegrádské skupiny. „Závažnými kroky“ dnes Moskvě pohrozil i šéf americké diplomacie John Kerry.
„Není to naše vůle, ale pokud se situace vyvine tak, že bude zřejmé, že ruský zájem Ruska překročí hranice Krymu a Rusko se bude dál zdráhat podílet na snížení napětí, bude nezbytný ještě třetí stupeň opatření,“ pohrozil Steinmeier na dálku Moskvě i hospodářskými sankcemi.
O druhé sadě „nástrojů, které mají k dispozici“, budou státy EU diskutovat, pokud obyvatelé Krymu v nedělním referendu odhlasují oddělení poloostrova od Ukrajiny. Steinmeier zopakoval, že evropská osmadvacítka ruskou anexi Krymu neuzná. Podle něj ale prakticky není naděje, že se spor o Krym vyřeší diplomatickou dohodou.
Německý ministr je přesvědčen, že za nynější krizi na východní hranici EU je zodpovědná právě Moskva. „Rusko se rozhodlo oddělit Krym od ukrajiny a korigovat hranice, které jsou dány,“ zdůraznil Steinmeier. Samotné konání referenda i přijetí Krymu do Ruské federace je pro evropské státy neakceptovatelné.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který se rovněž jednání států visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) účastnil, budou protiruské sankce zřejmě přijaty na pondělní schůzce šéfů diplomacií EU. „Důkladně jsme se pobavili o tom, jak by mohl přesně vypadat druhý krok,“ uvedl Zaorálek. „Debata se zabývala tím, jaký by měl být rozsah těch sankcí, koho by měly zasáhnout,“ doplnil. Podrobnosti k nim účastníci jednání odmítl uvést, připustil jen, že Unie už pracuje na seznamu osob, kterých se tato opatření mají dotknout.
Podle Steinmeiera současná situace na Krymu připomíná události v Budapešti v roce 1956, v Praze roku 1968 a v Gdaňsku v roce 1981, kdy sovětské tanky intervenovaly v sousedních zemích. „To, co se tam děje, není jen hrozba nového rozdělení Evropy, je to vysoce nebezpečná situace,“ varoval německý ministr.
Steinmeier už v úterý pohrozil Moskvě „další fází opatření“, pokud Rusko nezmění postoj k anexi poloostrova, který kontrolují ruské jednotky, a nezačne jednat s Kyjevem. V takovém případě by podle Steinmeiera ministři zahraničí EU na své pondělní schůzce diskutovali i o nových sankcích.
Minulý týden Evropská unie s Ruskem pozastavila rozhovory o vízech a obchodní dohodě. Navíc se shodly, že EU může zpřísnit opatření proti Moskvě a zakázat vstup odpovědných osob na území Unie a zmrazit jim tam majetek, pokud se Rusko nebude snažit o zmírnění napětí ve sporu o Krym a nezasedne s novou kyjevskou vládou k jednacímu stolu.
Kerry doufá, že „rozum převáží“
„Sérií velmi závažných kroků“, které proti Rusku podniknou EU a Spojené státy, dnes v americkém Senátu pohrozil John Kerry. K těmto opatřením podle amerického ministra zahraničí Západ sáhne, pokud se v neděli na Krymu uskuteční plánované referendum a Moskva se bude řídit jeho výsledkem.
Kerry se v pátek v Londýně setká se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Oba ministři si telefonují od začátku ukrajinské krize prakticky každý den, ale zatím se jim nepodařilo se dohodnout. Frank Walter Steinmeier tuto londýnskou schůzku považuje za „zřejmě poslední pokus“, jak předejít ještě vážnější krizi.
Americký ministr také senátorům bez dalších podrobností řekl, že bude na Lavrova tlačit, aby Rusko přistoupilo na variantu „která by nezahrnovala úplnou anexi“ Krymu.
Merkelová proti Moskvě přitvrdila - přinejmenším slovně
Dosud nejsilnější protiruskou rétoriku od začátku ukrajinské krize použila při projevu v Bundestagu německá kancléřka Angela Merkelová. Konstatovala, že Rusko využilo slabosti sousední země místo toho, aby přispělo ke stabilitě na Ukrajině.
Územní celistvost Ukrajiny podle ní nelze zpochybnit, a jestliže bude Moskva nadále destabilizovat situaci na Ukrajině, unijní představitelé na to budou reagovat a Rusko riskuje vážné následky a „obrovské politické a ekonomické škody“. Krizi na Ukrajině podle německé političky není možné vyřešit vojenskou silou, ale diplomacií.
Europoslanci invazi na Krym odsoudili , Jaceňuk promluví v OSN
Evropský parlament ruskou invazi na Krym odsoudil. Poloostrov europoslanci nadále považují za nedílnou součást Ukrajiny. Poslanci žádají Moskvu, aby vojáky stáhla a aby dodržovala mezinárodní právo a své závazky, mimo jiné Chartu OSN či budapešťské memorandum o záruce ukrajinské územní celistvosti.
Europoslanci ruský vojenský zásah na Krymu označili za „agresi v podobě invaze“ a nynější kroky Moskvy za „ohrožení bezpečnosti EU“. Chystané nedělní referendum o sebeurčení Krymu a o jeho připojení k Rusku považuje Evropský parlament za nelegální; na případnou anexi poloostrova by EU měla opovědět například zbraňovým embargem, zmrazením majetku osob s podílem na rozhodnutí o invazi, uvádí parlamentní usnesení.
