Šťastný den D pro favority: Clintonová a Trump ovládli volební „superúterý“

Papírově nejnapínavější den primárek - nakonec vychází jako předpokládaný scénář. Během tzv. volebního superúterý dominovali republikánský kandidát Donald Trump a Hillary Clintonová z tábora demokratů. Trump zvítězil v sedmi státech stejně jako bývalá ministryně zahraničí. Oba se tak výrazně přiblížili finální nominaci pro listopadové volby.

Jako poslední se spočítaly hlasy republikánů na Aljašce. Ti hlasují rovněž ve státech Colorado, Severní Dakota a Wyoming, o kandidátech se tu ale rozhodne až později.

Excentrický miliardář Trump vyhrál v Georgii, Arkansasu, Alabamě, Massachusetts, Tennessee, Vermontu a Virginii. Pro jeho konkurenta, senátora Teda Cruze, se vyslovil „domácí“ Texas a kromě Aljašky také Oklahoma. Spíše zklamáním jsou zatím dosavadní výsledky pro floridského senátora Marca Rubia, do kterého vkládaly naděje zejména republikánské elity. Voliče ale dokázal dostatečně přesvědčit jen v Minnesotě.

Také u demokratů dospělo superúterý k očekávanému triumfu. Vítězné jméno Clintonové svítí u sedmi států: Georgii, Virginii, Alabamě, Tennessee, Arkansasu, Massachusetts a Texasu. Proti předpokladům se - podobně jako u republikánů - „vzepřely“ státy Oklahoma a Minnesota, a to ve prospěch Bernieho Sanderse. Ten zvítězil ještě v Coloradu a  Vermontu, jehož občany zastupuje v Kongresu.

Výsledky volebního superúterý
Zdroj: NY Times

Hillary Clintonová (DEM): Georgia, Virginie, Alabama, Tennessee, Arkansas, Massachusetts, Texas + Americká Samoa (nezačl. území USA)

Bernie Sanders (DEM): Vermont, Oklahoma, Colorado, Minnesota

Donald Trump (REP): Georgia, Arkansas, Alabama, Massachusetts, Tennessee, Vermont, Virginie

Ted Cruz (REP): Texas, Oklahoma, Aljaška

Marco Rubio (REP): Minnesota

Trump po vítězství v několika státech prohlásil, že chce republikány navzdory odporu podstatné části vedení sjednotit. V jistém smyslu se mu to i daří. Například ve státě Virginie mu dalo hlas více než trojnásobek republikánských voličů (998 tisíc) než před čtyřmi lety (265 tisíc). Jde také o více hlasů než kdykoliv v tomto státě od roku 1988.

  • Hillary Clintonová: 453 (1001 celkem)
    Bernie Sanders
    : 284 (371)
    (Pro nominaci je třeba dosáhnout 2383 delegátů)
  • Donald Trump: 203 delegátů (285 celkem)
    Ted Cruz: 144 (161)
    Marco Rubio: 71 (87)
    John Kasich: 19 (25)
    Ben Carson: 3 (8)
    (Pro nominaci je třeba dosáhnout 1237 delegátů) 

V sázce čtvrtina

Při nedávných zastávkách sice kandidáti mohli soupeřit stylově ve stínu lasvegaských kasin a hazardu, ta největší – jednorázová – sázka ale přišla až teď. Celkově sečteno se v úterý rozdělovala celá čtvrtina všech nominačních delegátů. 

Trump i Clintonová už dávají nepřímo najevo své sebevědomí - i tím, že v projevech krátce po zveřejnění prvních odhadů se pustili navzájem do sebe a méně již do svých stranických konkurentů.

„Po celé zemi dnes demokraté hlasovali pro to, abychom strhli zdi a společně byli velicí,“ uvedla Clintonová na shromáždění na Floridě. „Amerika je silná, pokud jsme silní všichni,“ dodala. Cílem podle ní není učinit Ameriku opět velikou, jak to pravidelně na svých akcích požaduje Trump, ale učinit Ameriku opět „celistvou“.

Trump na tiskové konferenci na Floridě, kterou uvedl jeho někdejší republikánský rival Chris Christie, řekl, že se těší na souboj s Hillary Clintonovou o křeslo v Bílém domě. Pogratuloval také svému protivníkovi Cruzovi k vítězství v Texasu a Oklahomě, „senátůrek“ Marco Rubio podle něj ale tuto noc prohrál na plné čáře. Sám sebe miliardář označil za „sjednotitele“, který vždy říkal a bude říkat pravdu.

Ameriku znovu postavíme na nohy. Sledoval jsem projev Hillary, ona mluví o tom, že platy jsou nízké, všude jsou chudí, všechno je chudé… Ale ona byla v politice přece tak dlouho. Pokud s tím nic neudělala doteď, neudělá to ani příští čtyři roky. Bylo by to jen horší a horší… Nepotřebujeme Ameriku jednotnou, ale znovu silnou.
Donald Trump
Máme hodně práce, ale tou prací není Ameriku znovu postavit na nohy. Amerika to nikdy nepotřebovala. Ameriku musíme znovu sjednotit. Musíme posílit tam, kde došlo k újmě, obnovit důvěru a respekt po celé zemi. Možná je neobvyklé tohle od kandidáta slyšet, ale já to budu říkat dál. Amerika dnes potřebuje více lásky a vřelosti.
Hillary Clintonová
Cesta ke zvolení americkým prezidentem
Zdroj: ČT24/US embassy/Americké centrum/Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 17 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 3 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 6 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...