Moskva - „V Sovětském svazu byla 12. dubna 1961 vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země první kosmická loď Vostok s člověkem na palubě. Kosmonautem pilotem kosmické lodi Vostok je občan Svazu sovětských socialistických republik letec major Jurij Alexejevič Gagarin.“ Tak zní první věty zprávy sovětského TASS, která o cestě prvního člověka do vesmíru informovala celý svět krátce po startu Jurije Gagarina ve středu 12. dubna 1961 dopoledne. V Československu tuto zprávu jako první přinesl deník Rudé právo ve svém zvláštním vydání, které vyšlo již krátce po poledni, ve 12:30 hodin. Za 108 minut jeho kosmického letu se ze sedmadvacetiletého neznámého ruského pilota stala největší světová celebrita své doby.
Stačilo 108 minut a z Gagarina je světová celebrita
Jak se vybírali kandidáti - Nejdříve jich bylo 3500, potom dvacítka nejlepších a nakonec zbylo „šest vyvolených“, kteří se mohli pyšnit oficiálním titulem kosmonaut. Zkušební komise nakonec doporučila kandidáty ke kosmickým letům v pořadí: Jurij Gagarin, German Titov, Grigorij Něljubov, Andrijan Nikolajev, Valerij Bykovskij a Pavel Popovič.
Necelé tři týdny před historickým letem jeden z širšího seznamu kandidátů mise, Valentin Bondarenko, zemřel v tlakové komoře, kterou zachvátil požár. Přípravu k prvnímu letu to ale nenarušilo. Později se výběr zúžil na dva a až do dubna velení projektu váhalo mezi Gagarinem a Titovem. O tom, proč byl vybrán právě Gagarin, se vedou dodnes spekulace. Často se zmiňuje Gagarinův sociální původ, jeho všestrannost a objevily se i zprávy, že úřadům se nelíbilo Titovovo jméno German.
Den D, hodina H - 12. duben 1961, 07:07 SEČ
Ke svému historickému kosmickému letu odstartoval Jurij Gagarin ve středu 12. dubna 1961 v 6 hodin 7 minut světového času (07:07 SEČ) z kosmodromu Bajkonur v kosmické lodi Vostok. Přesná hodina startu se přísně tajila a agentura ITAR-TASS později přiznala, že o ní informovala teprve o tři dny později. „Nastal hluk jako v letadle. Pak se raketa hladce a zlehka zvedla,“ popsal svůj dojem ze startu Gagarin.
„Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“
Po minutě letu dosáhlo přetížení působící na kosmonauta nejvyšší hodnoty necelých 4G, po 8 minutách a 36 vteřinách od startu dohořel motor třetího stupně nosné rakety a Jurij Gagarin se ocitl ve stavu beztíže. Po několika minutách letu dosáhl Vostok výšky přes 300 kilometrů nad zemí a člověku se poprvé otevřel pohled na modrou planetu lemovanou černou hlubinou vesmíru. Během 108 minut trvajícího letu obkroužila loď ve vzdálenosti 181 až 327 kilometrů jedenkrát celou zeměkouli. Celkem naletěla 40 869 kilometrů při maximální rychlosti 28 260 kilometrů v hodině.
Protože si vědci nebyli jisti, jaký vliv bude mít beztížný stav na lidský organismus, řídil let automatický systém. Když se loď nacházela po hodině a čtvrt letu nad západním pobřežím Afriky, zahájila sestup. Právě v této fázi selhal mechanismus, který měl oddělit kabinu s kosmonautem od zbytku lodi. Obě části zůstaly spojeny jedním svazkem kabelů a kabina začala rotovat. Po deseti minutách se naštěstí kabel uvolnil a let se stabilizoval. Když se loď nacházela ve výšce sedmi kilometrů nad zemí, Gagarin se podle plánu katapultoval.
Vlastní přistání absolvoval Jurij Gagarin na svém padáku, stejně tak jako jeho již prázdná kosmická loď. Na břeh řeky Volhy nedaleko vesnice Smelovka v Saratovské oblasti Sovětského svazu dopadl kosmonaut v 7 hodin 55 minut světového času (08:55 SEČ). Jeho kabina dosedla o 8 minut dříve ve vzdálenosti přibližně dvou kilometrů. První záchranný oddíl byl na místě přistání za 18 minut.
Již během svého historického letu 12. dubna 1961 byl Jurij Gagarin povýšen z nadporučíka na majora, následně se mu dostalo celosvětových formálních i neformálních poct.
Od podzimu 1961 studoval Jurij Gagarin na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii v Moskvě. Poslední let s instruktorem měl naplánován 27. března 1968. Přibližně 13 minut po startu se však dvoumístný cvičný MiG 15 UTI s Jurijem Gagarinem a instruktorem Vladimírem Serjoginem zřítil ve vzdálenosti 65 km od letiště u vesnice Novoselovo. První kosmonaut světa zahynul. Příčiny havárie nebyly nikdy přesně objasněny.