Sarajevo - Stovky lidí se v ulicích bosenské metropole Sarajeva rozloučily se 175 oběťmi masakru ve Srebrenici, které byly v pátek pohřbeny na hřbitově v Potočari. Ten den si Bosna připomněla již 19. výročí krveprolití, při němž síly bosenských Srbů postřílely několik tisíc bosenských Muslimů. Jde o největší masakr v Evropě od konce druhé světové války.
Nákladní automobily převážející ostatky zabitých mužů a chlapců se krátce zastavily i před sídlem bosenského předsednictva. Obyvatelé metropole toho využili a v tichosti se u vozů modlili a za zelené plachty po stranách umísťovali květiny.
„Otevíráme pohřebiště a hledáme“
Pozůstalí dosud v Potočari pohřbili přes 6 000 osob povražděných během masakru. Ostatky byly nalezeny v desítkách společných hrobů. Další těla experti nadále hledají. Některé z ostatků byly od sebe odděleny a promíchány, často se tudíž stává, že se pozůstatky jedné osoby nacházejí na několika různých místech. „Otevíráme pohřebiště a hledáme. Vidíme boty, svetry, ruce i nohy lidí,“ popisuje forenzní antropolog William Haglund.
Pětačtyřicetiletá Dževada Halilovičová přijela až z Austrálie pohřbít svého otce, jehož ostatky byly nalezeny ve třech různých hrobech. Vzpomíná, jak během dne, kdy byla Srebrenica dobyta, utíkala se svým dítětem v náručí za rodinou, vojáci ale oddělili muže od žen. „Křičela jsem. Pomocí pušek mě dostrkali až do autobusu,“ vypráví.
Podívejte se na galerii z pohřebního ceremoniálu:
Důstojné ceremonie se konečně dočkaly také ostatky Senada Beganoviče, který zemřel v pouhých 14 letech. V pátek byl pohřben vedle svého otce. „Teď už odpočívá v pokoji. Víme, že leží tam, kde by si přál, v blízkosti svého táty. Když sem přijedu, budu vědět, kde jsou,“ uvedl truchlící bratr zesnulého Suad Beganovič.
Za přihlížení modrých přileb
Ke krveprolití ve Srebrenici došlo koncem občanské války v Bosně a Hercegovině, která byla jedním z konfliktů provázejících rozpad jugoslávské federace. Síly bosenských Srbů v červenci 1995 postřílely na 8 000 bosenských Muslimů (neboli Bosňáků). Když srbské jednotky enklávu obsadily, byly tam kromě místních i tisíce uprchlíků z jiných částí země. Srbští velitelé přislíbili, že je v konvojích dopraví na bezpečnější území. Autobusy však odvezly pouze ženy, děti a starce. Muži a chlapci byli povražděni.
Město bylo jako enkláva bosenských Muslimů pod ochranou jednotek OSN, zabíjení mužů a chlapců se tehdy odehrálo za přihlížení nizozemských modrých přileb. Krveprolití je považováno za největší masakr v Evropě od konce druhé světové války. Z osmi tisíc mrtvých se dál pátrá po víc než dvou tisícovkách.
