Srbský vlak směřující do Kosova se zastavil na tamních hranicích. Podle Bělehradu se kosovské speciální síly chystaly vyhodit trať do vzduchu. Priština to popírá, zastavení vlaku ale vítá. První přímý spoj z Bělehradu měl zrychlit dopravu mezi oběma územími. Vagony jsou popsané srbskými nacionalistickými slogany.
Vlak je ve dvaceti jazycích pokrytý nápisem Kosovo je Srbsko a cestující obsluhují hostesky oblečené do srbských národních barev. Místo Kosovské Mitrovice ale skončil nedaleko kosovsko-srbských hranic. Kolem čtvrté hodiny ráno se pak vrátil zpět do srbské metropole.
Jízda byla údajně zastavena kvůli informacím, že kosovští Albánci na vlak plánují zaútočit. Srbský prezident je obvinil z „vyprovokování války“. Varoval, že Bělehrad bude bránit každý kousek svého území, včetně bývalé provincie, kde jsou Srbové údajně v ohrožení.
Kosovská vláda informace o plánovaném útoku odmítla, už předem ale označila jízdu za provokaci a narušení svrchovanosti země.
Kosovo má přibližně 1,9 milionu obyvatel – převážně etnických Albánců. Od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 byla bývalá srbská provincie pod mezinárodní správou.
Boje, které si vyžádaly životy asi 10 tisíc lidí, vypukly po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat.
V únoru 2008 dosáhlo Kosovo nezávislosti s podporou USA a většiny zemí EU. Mezi odpůrce jeho nezávislosti patří Rusko i pět členů EU: Slovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko. Srbská vláda se snaží zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina.
Bělehrad i Priština pod tlakem Západu přistoupily na jednání o normalizaci vztahů zprostředkované Unií. Rozhovory v dubnu 2013 vyústily v dohodu, kterou v Bruselu podepsali tehdejší premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaci. Její plná realizace ale naráží na četné potíže.
