Srbský prezident rozpustil parlament a vypsal volby na 11. května

Bělehrad - Srbský prezident Boris Tadić dnes podle očekávání rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby na 11. května. K tomuto kroku vyzvala prezidenta v pondělí odstupující vláda Vojislava Koštunici, která se ocitla v krizi kvůli nejednotnosti koaličních stran v postoji k nezávislosti Kosova a k EU. Hlasování pravděpodobně bude těsným soubojem mezi prozápadními liberály a nacionalisty.

Zatímco prozápadní blok tvořený Tadičovou Demokratickou stranou a liberální formací G17 Plus, které mají ve vládě většinu ministrů, je pro pokračovaní evropské integrace navzdory souhlasu většiny států unie s jednostranným odtržením Kosova od Srbska, premiérova konzervativní Demokratická strana Srbska chce zastavit sbližování s EU, dokud unie neuzná územní celistvost Srbska i s Kosovem. Koštunica kvůli tomu v sobotu oznámil demisi kabinetu.

Předčasné volby jsou analytiky považovány za referendum o budoucím směřování této balkánské země. Jejich termín navrhl Koštunica kvůli skutečnosti, že na 11. května jsou již naplánovány komunální volby, a proto uspořádání parlamentních voleb nebude tak nákladné.

„Tyto volby jsou pro občany demokratickou cestou, aby rozhodli, jak se má Srbsko vyvíjet v následujících letech,“ zdůvodnil prezident své rozhodnutí. „Volby jsou novou šancí k posílení suverenity a územní celistvosti naší země, k posílení ekonomické perspektivy pomocí evropské integrace a ke změně věcí k lepšímu.“

Podle posledních průzkumů vede v preferencích opoziční ultranacionalistická Srbská radikální strana (SRS), které by dalo hlas asi 40 procent Srbů. S mírným odstupem za ní je Tadičova DS společně se spřízněnou liberální formací G17 Plus. Koštunicova DSS je s velkou ztrátou až třetí, ale právě jí odborníci přisuzují roli jazýčku na vahách v rozhodování o budoucím vývoji země.

V srbských médiích se již spekuluje, že Koštunica uzavřel koaliční dohodu s úřadujícím šéfem SRS Tomislavem Nikoličem. Ani jeden to sice nepotvrdil, ale generální tajemník SRS Aleksandar Vučić označil povolební spolupráci s DSS za možnou.

Bělehrad, který nezávislost Kosova neuznává a stále jej považuje za svou provincii, chce, aby se nadcházejících voleb zúčastnili i kosovští Srbové. Vedení mise OSN, která Kosovo spravuje, se však proti tomu dnes ohradilo a oznámilo, že je jedinou institucí, která může o volbách na území Kosova rozhodnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 32 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 34 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...