Srbsko nepřijme uprchlíky vracené z Maďarska. I kdyby muselo nasadit armádu

Srbsko je rozhodnuto nepřijmout uprchlíky, které mu bude chtít vracet Maďarsko. Bělehrad je tomu připraven zabránit, i kdyby měl na hranicích rozmístit armádu. Kvůli migrační vlně vyhlásilo Maďarsko na jihu země krizový stav; jen během pondělí zde policie zadržela 9380 uprchlíků. Nyní migranti čekají před azylovým přijímacím centrem v zemi nikoho mezi hranicemi - bez pomoci dobrovolníků, vody i jídla.

Od začátku roku se v Maďarsku zaregistrovalo více než 200 000 imigrantů. Premiér Viktor Orbán varuje, že všichni, kdo se pokusí maďarskou hranici překonat nelegálně, budou zadrženi. O půlnoci začala platit mimořádná opatření, která zahrnují mimo jiné zavedení trestněprávní odpovědnosti za překonávání nebo ničení čerstvě postaveného plotu na hranicích se Srbskem, odkud běženci do Maďarska míří.

Na srbské straně hranice strávily noc stovky běženců. Migranti mají minimum informací - i proto zde vládne chaos. Podle svědectví zpravodaje agentury Reuters se utečenci během dne shromažďovali u bariéry z ostnatého drátu a žádali volný průchod. „Otevřít hranici!“ skandovali.

Přicházejí další a další uprchlíci. Obejít maďarskou hranici je náročné. Lidé proto čekají, jestli se přístup maďarských úřadů nezmění. Některé skupinky se už pokoušejí přestříhat plot, nicméně většina z nich byla zadržena policisty a mohou být odsouzeni až na pět let.
David Miřejovský
zpravodaj ČT

Maďaři zamítají žádosti o azyl ostošest

Na takzvaném území nikoho vznikly tranzitní zóny, kde by měly být žádosti běženců vyřízeny během několika hodin. Realita je ale jiná. „V pondělí jsme přijeli v jedenáct v noci. Pořád nám všichni jen říkají: čekejte, čekejte, čekejte - a slibují. Nikdo se ale neobjevil, podívejte se, jak tam lidé stojí. Nikdo nevyšel, aby nám řekl, že nás pustí, vezmou dovnitř, nebo co se prostě stane,“ podotkl afghánský uprchlík Zidan.

Ti, kdo žádost o úpravu svého právního postavení nepodají, se budou muset bezodkladně vrátit do Srbska. Maďarské úřady už rozhodly o 16 žádostech o azyl a všechny zamítly, dalších 32 jich zpracovávají. Maďarská policie při pokusu o ilegální přechod hranic zadržela přes 170 lidí.

  • Příští úterý se kvůli uprchlické krizi uskuteční mimořádná schůzka ministrů vnitra EU, oznámilo Lucembursko.
Nejvýmluvnější obrazy uprchlické vlny
Zdroj: Reuters/Ognen Teofilovski
Plot je postaven kvůli ochraně schengenského prostoru a vnějších hranic Evropské unie. Neznamená to, že by měl bránit vstupu migrantů. Pouze nelegálnímu vstupu do Maďarska, potažmo do EU. Migranti mají možnost hranici legálně překročit na několika přechodech.
Juraj Chmiel
český velvyslanec v Maďarsku

Budapešť musí vracet uprchlíky až do Řecka, žádají Srbové

Budapešť už dříve varovala, že většinu žadatelů o azyl čeká odmítnutí a vypovězení zpět do Srbska. „Pokud si je přejí vrátit, musí je vrátit do Řecka. To je první země jejich vstupu do Evropské unie. Nepřijmeme je i za cenu toho, že Srbsko na hranici postaví armádu,“ oznámil srbský státní tajemník na ministerstvu práce Nenad Ivanišević.

Uvedl, že Srbsko bude akceptovat jen osoby, které budou poslány zpět na základě readmisní dohody. Ta se však podle něj na většinu uprchlíků nevztahuje, protože srbsko-maďarskou hranici překročili nezákonně. Jak dodal, readmisní dohoda předpokládá potvrzení země původu a státní občanství migranta. „Srbsko nepřijme žádné rozhodnutí, jímž by změnilo vztahy s kterýmkoli státem, ale bude se umět postarat o své občany a o své zájmy. A co to znamená, uvidíme v několika nadcházejících dnech,“ konstatoval státní tajemník.

Toto stanovisko Bělehradu potvrdil i ministr práce Aleksandar Vulin. Řekl, že migranti, kteří přejdou do Maďarska a budou tam evidováni a následně násilím vraceni do Srbska, nebudou přijati. „My nikoho nebudeme násilím držet na našem území, ale stejně tak nedovolíme žádné zemi, aby násilím a bez odpovídající zákonné procedury a readmise kohokoli vrátila na naše území,“ zdůraznil ministr.

Plot na hranici Srbska a Maďarska
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

Také srbský ministr zahraničí Ivica Dačić, který jednal v Praze se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem, označil za nepřijatelnou myšlenku, aby se všichni běženci vraceli do Srbska a další tam zároveň přicházeli. „Naším územím prošlo v této krizi na 140 tisíc migrantů a jen 550 požádalo o azyl v Srbsku,“ uvedl Dačić. Dodal, že nevidí důvod, proč by měla být jeho země jedinou obětí této situace. Podle něj občané Srbska projevili velikou vstřícnost. K nejhorší krizi v Evropě za poslední desetiletí podle něj výrazně přispělo to, že EU nemá jednotný systém azylové politiky.

Přísnější zákony mají uklidnit chaos v zemi

Ve dvou oblastech na jihu země platí krizový stav. Opatření mimo jiné umožní vyslat armádu, aby pomohla policii střežit hranice. Návrh na vyhlášení krizového stavu počítá i s tím, že soudy budou přednostně řešit případy týkající se osob, které nelegálně vstoupí na maďarské území. Kromě toho by policie měla být zmocněna provádět domovní prohlídky bez soudního povolení, pokud bude mít podezření, že se v objektu nacházejí běženci.

Situace v Maďarsku je vážná a já smekám před prací maďarské policie. Množství uprchlíků je opravdu strašné a nechtěl bych se dožít toho, abychom jednou byli ve stejné situaci jako Maďarsko.
Tomáš Tuhý
policejní prezident ČR

„Zákony dávají pravidla chaosu, který tady byl. Přestože by migranti mohli přicházet přes hraniční přechody do Maďarska legálně, dostávali se sem nelegálně. Nakolik to ovlivní situaci, zatím těžko říct, ale určitě budou mít tyto zákony odstrašující potenciál. Otázka je, jak se tomu přizpůsobí migranti a pašeráci,“ komentuje situaci český velvyslanec v Maďarsku Juraj Chmiel.

Nová maďarská legislativa dělá starosti generálnímu tajemníkovi Rady Evropy Thorbjörnu Jaglandovi. Bude chtít, aby ho maďarský premiér ujistil, že jeho země nezapomíná na své mezinárodní závazky. Rumunsko pak v reakci na plány Maďarů uvedlo, že „z politického hlediska nepovažuje stavbu plotu mezi dvěma členskými zeměmi EU, které jsou strategickými partnery, za politicky správné gesto“.

Právě kvůli opatřením přichystaným Budapeští k zastavení migrační vlny se v posledních dnech počet přicházejících uprchlíků zvýšil, což se projevilo i na množství migrantů, kteří nakonec přes maďarské území dorazili do Rakouska a do Německa, zejména do Mnichova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...