Srbsko nepřijme uprchlíky vracené z Maďarska. I kdyby muselo nasadit armádu

Srbsko je rozhodnuto nepřijmout uprchlíky, které mu bude chtít vracet Maďarsko. Bělehrad je tomu připraven zabránit, i kdyby měl na hranicích rozmístit armádu. Kvůli migrační vlně vyhlásilo Maďarsko na jihu země krizový stav; jen během pondělí zde policie zadržela 9380 uprchlíků. Nyní migranti čekají před azylovým přijímacím centrem v zemi nikoho mezi hranicemi - bez pomoci dobrovolníků, vody i jídla.

Od začátku roku se v Maďarsku zaregistrovalo více než 200 000 imigrantů. Premiér Viktor Orbán varuje, že všichni, kdo se pokusí maďarskou hranici překonat nelegálně, budou zadrženi. O půlnoci začala platit mimořádná opatření, která zahrnují mimo jiné zavedení trestněprávní odpovědnosti za překonávání nebo ničení čerstvě postaveného plotu na hranicích se Srbskem, odkud běženci do Maďarska míří.

Na srbské straně hranice strávily noc stovky běženců. Migranti mají minimum informací - i proto zde vládne chaos. Podle svědectví zpravodaje agentury Reuters se utečenci během dne shromažďovali u bariéry z ostnatého drátu a žádali volný průchod. „Otevřít hranici!“ skandovali.

Přicházejí další a další uprchlíci. Obejít maďarskou hranici je náročné. Lidé proto čekají, jestli se přístup maďarských úřadů nezmění. Některé skupinky se už pokoušejí přestříhat plot, nicméně většina z nich byla zadržena policisty a mohou být odsouzeni až na pět let.
David Miřejovský
zpravodaj ČT

Maďaři zamítají žádosti o azyl ostošest

Na takzvaném území nikoho vznikly tranzitní zóny, kde by měly být žádosti běženců vyřízeny během několika hodin. Realita je ale jiná. „V pondělí jsme přijeli v jedenáct v noci. Pořád nám všichni jen říkají: čekejte, čekejte, čekejte - a slibují. Nikdo se ale neobjevil, podívejte se, jak tam lidé stojí. Nikdo nevyšel, aby nám řekl, že nás pustí, vezmou dovnitř, nebo co se prostě stane,“ podotkl afghánský uprchlík Zidan.

Ti, kdo žádost o úpravu svého právního postavení nepodají, se budou muset bezodkladně vrátit do Srbska. Maďarské úřady už rozhodly o 16 žádostech o azyl a všechny zamítly, dalších 32 jich zpracovávají. Maďarská policie při pokusu o ilegální přechod hranic zadržela přes 170 lidí.

  • Příští úterý se kvůli uprchlické krizi uskuteční mimořádná schůzka ministrů vnitra EU, oznámilo Lucembursko.
Nejvýmluvnější obrazy uprchlické vlny
Zdroj: Reuters/Ognen Teofilovski
Plot je postaven kvůli ochraně schengenského prostoru a vnějších hranic Evropské unie. Neznamená to, že by měl bránit vstupu migrantů. Pouze nelegálnímu vstupu do Maďarska, potažmo do EU. Migranti mají možnost hranici legálně překročit na několika přechodech.
Juraj Chmiel
český velvyslanec v Maďarsku

Budapešť musí vracet uprchlíky až do Řecka, žádají Srbové

Budapešť už dříve varovala, že většinu žadatelů o azyl čeká odmítnutí a vypovězení zpět do Srbska. „Pokud si je přejí vrátit, musí je vrátit do Řecka. To je první země jejich vstupu do Evropské unie. Nepřijmeme je i za cenu toho, že Srbsko na hranici postaví armádu,“ oznámil srbský státní tajemník na ministerstvu práce Nenad Ivanišević.

Uvedl, že Srbsko bude akceptovat jen osoby, které budou poslány zpět na základě readmisní dohody. Ta se však podle něj na většinu uprchlíků nevztahuje, protože srbsko-maďarskou hranici překročili nezákonně. Jak dodal, readmisní dohoda předpokládá potvrzení země původu a státní občanství migranta. „Srbsko nepřijme žádné rozhodnutí, jímž by změnilo vztahy s kterýmkoli státem, ale bude se umět postarat o své občany a o své zájmy. A co to znamená, uvidíme v několika nadcházejících dnech,“ konstatoval státní tajemník.

Toto stanovisko Bělehradu potvrdil i ministr práce Aleksandar Vulin. Řekl, že migranti, kteří přejdou do Maďarska a budou tam evidováni a následně násilím vraceni do Srbska, nebudou přijati. „My nikoho nebudeme násilím držet na našem území, ale stejně tak nedovolíme žádné zemi, aby násilím a bez odpovídající zákonné procedury a readmise kohokoli vrátila na naše území,“ zdůraznil ministr.

Plot na hranici Srbska a Maďarska
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

Také srbský ministr zahraničí Ivica Dačić, který jednal v Praze se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem, označil za nepřijatelnou myšlenku, aby se všichni běženci vraceli do Srbska a další tam zároveň přicházeli. „Naším územím prošlo v této krizi na 140 tisíc migrantů a jen 550 požádalo o azyl v Srbsku,“ uvedl Dačić. Dodal, že nevidí důvod, proč by měla být jeho země jedinou obětí této situace. Podle něj občané Srbska projevili velikou vstřícnost. K nejhorší krizi v Evropě za poslední desetiletí podle něj výrazně přispělo to, že EU nemá jednotný systém azylové politiky.

Přísnější zákony mají uklidnit chaos v zemi

Ve dvou oblastech na jihu země platí krizový stav. Opatření mimo jiné umožní vyslat armádu, aby pomohla policii střežit hranice. Návrh na vyhlášení krizového stavu počítá i s tím, že soudy budou přednostně řešit případy týkající se osob, které nelegálně vstoupí na maďarské území. Kromě toho by policie měla být zmocněna provádět domovní prohlídky bez soudního povolení, pokud bude mít podezření, že se v objektu nacházejí běženci.

Situace v Maďarsku je vážná a já smekám před prací maďarské policie. Množství uprchlíků je opravdu strašné a nechtěl bych se dožít toho, abychom jednou byli ve stejné situaci jako Maďarsko.
Tomáš Tuhý
policejní prezident ČR

„Zákony dávají pravidla chaosu, který tady byl. Přestože by migranti mohli přicházet přes hraniční přechody do Maďarska legálně, dostávali se sem nelegálně. Nakolik to ovlivní situaci, zatím těžko říct, ale určitě budou mít tyto zákony odstrašující potenciál. Otázka je, jak se tomu přizpůsobí migranti a pašeráci,“ komentuje situaci český velvyslanec v Maďarsku Juraj Chmiel.

Nová maďarská legislativa dělá starosti generálnímu tajemníkovi Rady Evropy Thorbjörnu Jaglandovi. Bude chtít, aby ho maďarský premiér ujistil, že jeho země nezapomíná na své mezinárodní závazky. Rumunsko pak v reakci na plány Maďarů uvedlo, že „z politického hlediska nepovažuje stavbu plotu mezi dvěma členskými zeměmi EU, které jsou strategickými partnery, za politicky správné gesto“.

Právě kvůli opatřením přichystaným Budapeští k zastavení migrační vlny se v posledních dnech počet přicházejících uprchlíků zvýšil, což se projevilo i na množství migrantů, kteří nakonec přes maďarské území dorazili do Rakouska a do Německa, zejména do Mnichova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 48 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.