Bělehrad - Srbské úřady vypátraly pravého Dragana Dabiče, pod jehož jménem se Radovan Karadžić až do pondělního zatčení skrýval. Podle dřívějších vyjádření srbských představitelů měl přitom Dabić coby srbský voják zemřít v roce 1993 v Sarajevu. Vládní činitel Rasim Ljajić, který má na starosti stíhání válečných zločinů, dnes však uvedl, že vyšetřovatelé zjistili, že opravdový Dabić žije v městě Ruma u Bělehradu. Dabičovy doklady se od těch Karadžičových prý liší jen fotografiemi.
V Sarajevu se hovoří o tom, že Dabić byl civilista, kterého bosenskosrbské jednotky zabily, když za války obklíčily bosenskou metropoli. Nesrovnalosti kolem jména vyplývají z toho, že v Sarajevu žilo v inkriminované době údajně až sedm Dabičů.
„Místo abych pracoval na zahradě, jsem obléhaný reportéry a odpovídám na telefonáty,“ postěžoval si skutečný šestašedesátiletý rolník a zedník Dabić, který podle svých slov nemá prý ani ponětí, jak se kopie jeho dokladů mohly dostat Karadžičovy do rukou. „Je to nespravedlivé. Místo aby pátrali po tom, kdo to provedl, policisté vyslýchají mne,“ dodal muž, který se svým zevnějškem Karadžičovi nijak nepodobá.
Falešné osobní doklady na jméno Dragan Dabić byly Karadžičovi vydány v Rumě zřejmě za pomoci místního známého velitele polovojenských oddílů Slobodana Mediče, který dnes stojí před soudem v Haagu kvůli vyvraždění asi osmi tisíc bosenských Muslimů, které mají ve Srebrenici na svědomí Karadžičovy jednotky.
Ti, kdo pomohli Karadžičovi, by podle Vekariče mohli vyšetřovatele přivést na stopu dalších válečných zločinců na útěku, hlavně velitele armády bosenských Srbů Ratka Mladiče. „Je třeba celou haagskou story uzavřít,“ zdůraznil Vekarić s odvoláním na mezinárodní tribunál OSN, který jak Karadžiče, tak Mladiče obvinil z genocidy a zločinů protilidskosti. „Ať už Karadžičovi pomáhal kdokoli, spáchal trestný čin a oni to vědí,“ dodal Vekarič.
