Bělehrad – Srbská vláda schválila plán k normalizaci vztahů s Kosovem. Ve středu ho v Bruselu dojednali premiéři obou zemí. Dohoda řeší postupnou integraci severokosovských okresů, ve kterých žijí hlavně Srbové, do kosovského státu. Výměnou za jejich začlenění teď mají získat větší autonomii. Samostatnost Kosova ale Srbsko i nadále oficiálně odmítá uznat.
Srbská vláda schválila plán realizace dohody o normalizaci srbsko-kosovských vztahů, který ve středu v Bruselu dojednali premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaçi. Dohodu, která především řeší problém odbojných srbských okresů na severu Kosova a je pro obě strany důležitá kvůli přibližování k Evropské unii, předsedové vlád parafovali v polovině dubna.
Projednávání plánu v Bělehradě se v sobotu mírně zdramatizovalo, když nejvlivnější srbský politik, místopředseda vlády Aleksandar Vučić, sdělil, že je nutné vyřešit určité trvající nejasnosti. On i Dačić chtěli před zaujetím stanoviska hovořit s Ashtonovou, aby získali garance, že dosavadní ujednání se nijak nedotýkají otázky statusu Kosova, jehož samostatnost Srbsko nadále odmítá uznat. O tom by se podle Dačiče mělo dál jednat s představiteli mezinárodního společenství.
Diskuse o plánu realizace byly stejně obtížné jako jednání o vlastní dohodě o urovnání vztahů. Tato dohoda, kterou oba premiéři parafovali 19. dubna v Bruselu, řeší klíčový problém normalizace dvoustranných vztahů - status severokosovských okresů, které obývají převážně Srbové. V zásadě zakotvuje jejich integraci do kosovského státu výměnou za výraznou autonomii. Tamní Srbové dohodu ale odmítají.
Ujednání tedy neznamená uznání nezávislosti Kosova, které Srbsko považuje nadále za součást svého státního území. Kosovo dnes přitom uznává jako samostatný stát více než 90 zemí včetně České republiky, a dalších 21 členských zemí EU. Dohoda je jak pro Srbsko, tak pro Kosovo důležitá mimo jiné i kvůli jejich přibližování k EU. Po podpisu této klíčové dohody čeká Bělehrad na zahájení přístupových jednání.
