Spojené státy zmrazily vojenskou pomoc Pákistánu, dokud nezakročí proti teroristům

Nahrávám video
Horizont: Pákistán se obrátí jinam, varuje exšéf CIA
Zdroj: ČT24

Americká vláda pozastavila téměř veškerou vojenskou pomoc Pákistánu. Zůstane zablokována, dokud Islámábád nepodnikne rozhodnou akci proti extremistům z afghánského hnutí Taliban a sítě Hakkání, které operují na jeho území.

Washington již v úterý oznámil pozastavení vojenské pomoci Pákistánu v objemu 255 milionů dolarů, což v přepočtu činí zhruba 5,4 miliardy korun. Islámábád ji měl dostat už vloni na nákup vojenského vybavení od Spojených států.

Podle nejmenovaného amerického vládního činitele, na kterého se odvolává AP, jsou ve hře asi dvě miliardy dolarů. Zhruba jedna miliarda dolarů, jejíž součástí je i výše zmíněných 255 milionů dolarů, patří k programu financování cizích armád (FMF). V rámci FMF zahraniční vojska nakupují americké armádní vybavení a objednávají výcvik. Dalších zhruba 900 milionů dolarů měl Pákistán získat z fondů koaliční podpory (CSF).

Těchto 900 milionů dolarů bylo v CSF pro Pákistán připraveno ve fiskálním roce 2017, který skončil loni v září. Součástí tohoto balíku je 400 milionů dolarů, které mohou být uvolněny jen v případě, že ministr obrany James Mattis potvrdí, že Pákistán přijal konkrétní kroky proti síti Hakkání.

Podle Pentagonu nebylo zatím ze zmíněných 900 milionů dolarů Pákistánu vyplaceno nic. Poslední peníze z fondů koaliční podpory putovaly do Pákistánu vloni v březnu, tyto peníze ale byly zahrnuty ještě do rozpočtu na rok 2016. Na rok 2018 má americká armáda do tohoto fondu schválených dalších 700 milionů dolarů, napsala agentura AFP.

Trump: Pákistán je útočiště teroristů

Americký prezident Donald Trump na Nový rok ve svém prvním letošním tweetu obvinil Pákistán, že představuje útočiště pro teroristy. „Spojené státy během posledních patnácti let bláhově pomohly Pákistánu částkou přes 33 miliard dolarů a oni nám nedali nic jiného než lži a klam,“ napsal prezident na sociální síti.

Pákistán obvinění odmítá a poukazuje na to, že sami Pákistánci trpí útoky islamistů podstatně více než Spojené státy. Nyní pákistánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že „svévolné posouvání lhůt“ a změny pravidel hry brání dosažení společného cíle, kterým je likvidace bezpečnostních hrozeb v regionu.

  • V roce 2016 byl v Pákistánu zabit při náletu amerického bezpilotního letounu tehdejší šéf hnutí Taliban mulla Muhammad Mansúr. V roce 2011 američtí vojáci odhalili a usmrtili v pákistánském městě Abbottábád šéfa teroristické sítě al-Káida Usámu bin Ládina.

Nejasné informace kolem sumy, kterou se kvůli nespokojenosti s bojem Islámábádu proti terorismu rozhodl Washington zmrazit, podle agentury AP naznačují, že hlavním cílem oznámení je podpořit Trumpův novoroční tweet.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí prohlásila, že „hnutí Taliban a síť Hakkání nadále nacházejí útočiště na pákistánském území, kde připravují činy směřující k destabilizaci situace v Afghánistánu a útoky na americké vojáky a jejich spojence“.

Dokud Pákistán nepodnikne rozhodnou akci proti těmto skupinám, americká bezpečnostní podpora zůstane zmrazena. Civilní hospodářská pomoc Pákistánu ale bude podle mluvčí pokračovat.

Pákistán se obrátí jinam

„To, co Pákistán udělá, je, že se jednoduše obrátí na Čínu, na Rusko, na naše nepřátele, aby dostal bezpečnostní podporu, kterou potřebuje,“ varoval bývalý šéf CIA a exministr obrany USA Leon Panetta.

Napětí již do hry vtáhlo nového hráče, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. „Není možné, abychom schvalovali vměšování ze strany některých zemí, obzvlášť Spojených států a Izraele, do domácích záležitostí ať už v Íránu, nebo Pákistánu,“ prohlásil turecký prezident.

Politický a kulturní geograf Vladimír Baar očekává, že se Pákistán obrátí na Rusko a na Čínu, s níž má dlouhodobě dobré vztahy i co se týká Kašmíru. „To je jablkem sváru mezi Indií a Pákistánem a díky pákistánskému postoji si z něj Čína pro sebe kousek ukousla,“ připomněl v Horizontu ČT Baar.

„Dlouhá desetiletí jsme viděli Pákistán jako spojence USA. Indie byla v bipolárním období spojencem Sovětského svazu, byť si nikdy nenechala mluvit do svých vnitřních záležitostí. Možná teď dojde k nějaké přesmyčce. Američané budou více spolupracovat s Indií, která je stejně jako Pákistán jadernou mocností,“ řekl Baar a dodal, že Indie se velmi dobře ekonomicky nastartovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 22 mminutami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 40 mminutami

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 1 hhodinou

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 2 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 9 hhodinami
Načítání...