Spojenci udeřili na syrské základny islamistů

Damašek - Nové letecké údery, které v noci na dnešek podnikly USA a jejich spojenci, prý zasáhly základny a pozice islamistů v okolí města Majadín ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur u hranic s Irákem. Informace aktivistů z exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) už potvrdilo i americké velení. Sedm náletů podnikli spojenci také na Irák, jeden z nich mířil údajně na předměstí Bagdádu. Islámský stát naopak dál postupuje k městu Kobani, odkud se snaží vytlačit kurdské bojovníky. V jeho řadách podle BBC bojují již tři tisíce Evropanů, evropské země se teď začínají obávat, co se stane, až se tito lidé začnou vracet domů.

Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že se pomocí pilotovaných i bezpilotních letounů podařilo zneškodnit čtyři tanky islamistů a několik dalších poškodit. Terčem úderů bylo také velitelství radikálů ve městě Majadín a rovněž nejméně dvě rafinerie nacházející se ve stejné provincii.
Takzvané modulární rafinerie se skládají z modulů, které je možné přemísťovat a rychle zprovoznit. V syrských podmínkách tyto rafinerie mohou extremistům vydělávat až dva miliony dolarů denně v příjmech z ropy.

Cílem útoků mělo být i okolí města Hasaká na severovýchodě Sýrie. Tady prý byla zasažena rovněž ropná infrastruktura, ale také automobily radikálů, které si přivezli z Iráku a snažili se je zahrabat pod zem, aby je ochránili, uvedl Ramí Abdar Rahmán z SOHR. Radikálové prý v posledních dnech snížili počet mužů, kteří hlídkují na jejich kontrolních stanovištích v obavách, že by je mohly zasáhnout další nálety. Z míst, kde má Islámský stát svá velitelství či základny, také hromadně prchají místní civilní obyvatelé.

Nálety stojí USA denně až 10 milionů dolarů

Podle listu USA Today stojí každý den náletů v Iráku a Sýrii americkou armádu 10 milionů dolarů. Například použité střely s plochou dráhou letu Tomahawk stojí 1,1 milionu dolarů za kus (24 milionů Kč). Takzvané inteligentní bomby naváděné pomocí satelitů pak přijdou na 40 000 dolarů za kus (asi 870 000 Kč). Jen během středečních útoků jich bylo podle Pentagonu použito osmnáct.

Letecké údery na pozice islamistů v Sýrii tak dnes pokračovaly již čtvrtý den. Už dříve americký prezident Barack Obama i jeho ministr zahraničí John Kerry uvedli, že půjde o dlouhodobou kampaň. K prvním náletům na radikály z hnutí Islámský stát (IS) v Sýrii došlo v noci na úterý a podílela se na nich koalice tvořená USA a jejich arabskými spojenci Jordánskem, Bahrajnem, Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty.

Koalici proti IS budou k dispozici rovněž dánské letecké síly

Po Belgii a Nizozemsku dnes sedm svých stíhaček F-16 nabídlo koalici proti IS také Dánsko. Účastnit se však chce pouze náletů na Irák, nikoliv na Sýrii. O způsobu zapojení do koalice bude dnes v podvečer debatovat také britský parlament.

Proti IS v Iráku nasadily USA své letectvo 8. srpna. Minulý týden se k nim přidali Francouzi. Paříž tehdy uvedla, že útoky provádí po dohodě s iráckou vládou, a prezident Francois Hollande vyloučil nasazení pozemních bojových jednotek a intervenci v Sýrii. Nyní ale Francouzi o rozšíření náletů i na Sýrii začali uvažovat.

Kvůli náletům roste v Evropě riziko odvety

Letecké údery spojenců mohou podle koordinátora EU pro boj s terorismem Gillese de Kerchova zvýšit riziko odvetných útoků v Evropě. Kerchove upozornil, že počet obyvatel EU, kteří se připojili k Islámskému státu, už pravděpodobně překročil hranici 3 000. Do tohoto čísla jsou zahrnuti jak lidé aktivně se účastnící bojů, tak i ti, kteří se už vrátili zpátky do Evropy nebo na bojištích padli.

Radikální přívrženci IS pocházejí hlavně z Francie, Británie, Německa, Belgie, Nizozemska, Švédska a Dánska. Několik jich však na Blízký východ odešlo také ze Španělska, Itálie, Irska a Rakouska. Nárůst počtu Evropanů mezi extremisty na Blízkém východě prý mohly způsobit úspěchy organizace Islámský stát v bojích na severu Iráku a Sýrie a především vyhlášení chalífátu na dobytých územích.

Islamisté postupují, jejich střely doletěly až do Turecka

Islámskému státu se dál daří postupovat k městu Kobani ležícímu na syrsko-turecké hranici. Islamisté se Kobani snaží dobýt již týden, zatím obsadili desítky vesnic v jeho okolí. Nyní se radikálům nejspíš podařilo získat kontrolu nad kopcem vzdáleným deset kilometrů západně od Kobani, ze kterého je ještě nedávno kurdští bojovníci ostřelovali.

Dělostřelecká palba a výbuchy jsou slyšet až přes hranici do Turecka. Dvě vypálené střely tam zasáhly vinici, podle prvních informací nebyl nikdo zraněn a na místě vše vyšetřuje policie. „Bojíme se. Dneska sedneme do auta a odjíždíme,“ uvedl šedesátiletý majitel vinice Hüseyin Türkmen. 

Do Kobani, které nezasáhly boje mezi syrskou vládou a povstalci, uprchlo na čtvrt milionu obyvatel neklidných částí Sýrie. Nyní je ale i Kobani poloprázdné - lidé z něj prchají před blížícími se islamisty, kteří při svém postupu nekompromisně vypalují domy a vraždí civilisty. Do Turecka už uprchlo přes 150 000 lidí.

Podle informací BBC v řadách Islámského státu bojují již tři tisíce Evropanů, od července jejich počet narostl asi o tisíc. Jejich domovské země se teď obávají, co se bude dít, až se začnou vracet. Podle unijního koordinátora boje s terorismem by vzrostlo riziko útoků na strategické cíle v Evropě. Žádná ze zemí ale zatím nepřišla s ucelenou strategií, jak hrozbu omezit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 7 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...