Už příští týden vyberou voliči v členských zemích Unie nový Evropský parlament. Česká televize nabídla v této souvislosti možnost rozhovoru všem volebním lídrům nominovaným frakcemi v Evropském parlamentu. Rozhovor s německým europoslancem z frakce EPP (Evropská lidová strana) Manfredem Weberem vedl Lukáš Dolanský.
„Spitzenkandidát“ Weber: Je třeba posílit kontroly hranic. Turecko do EU nepatří
Manfred Weber: Evropa musí posílit hranice. Koho budou mít státy na svém území, nerzhodují pašeráci (zdroj: ČT24)
Člen bavorské CSU zastává postoj, že žádný evropský politik nesmí zapomínat na své kořeny. „Pracuji v Bruselu, pracuji pro dobro 500 milionů Evropanů. Proto jsem evropský politik,“ poznamenal Manfred Weber s tím, že diverzita a respekt ke členským státům se nevylučují s evropským rozměrem.
Nárůst populismu a nacionalismu na lokálních úrovních podle něj s Evropou nesouvisí. Na co je ale dobré se zaměřit, jsou obavy lidí a jednoduché odpovědi na ně. „Je třeba zajistit pozitivní vývoj. To lidi zajímá. Musíme zajistit kontrolu hranic, hospodářskou obnovu, musíme změnit situaci bezpečnosti, která se liší třeba v Německu a v České republice. Musíme vyřešit to, co tvrdí populisté, protože lidé mají konkrétní starosti,“ říká kandidát frakce EPP.
Proti národní hrdosti se nestaví, Evropané jsou občany svých států. Nárůst nacionalismu jej ale znepokojuje. V pojetí Manfreda Webera se nacionalismus rovná egoismu a z historické zkušenosti plyne, že malé a střední země kvůli egoismu těch velkých hodně trpěly. „Důvod jeho úspěchu je velká nejistota současné doby. Globalizace, digitalizace, demografický rozvoj, klimatické změny – to je velká nejistota pro každodenní život lidí, jejich penze. Atmosféra nahrává jednoduchým odpovědím,“ soudí spitzenkandidát z Německa.
Budování mostů
Maďarská vládní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, kterému se často vytýká inklinace k nacionalismu a autoritářství, je součástí právě Evropské lidové strany, které Weber předsedá. Ten Fidesz považuje za platnou součást EPP, ale s apelem na to, aby maďarský premiér změnil restriktivní přístup k občanské společnosti v zemi. Weber doufá, že najdou společnou řeč, aby mohl Fidesz ve frakci setrvat.
Podle německého politika je klíčové respektovat Orbána jako premiéra, který vzešel ze svobodných voleb v Maďarsku. „Jako možný předseda Evropské komise chci budovat mosty. Musíme nalézt společné chápání, jak se třeba postavit migraci. Viktor Orbán hovořil jasně, že chce chránit a bránit hranice. A každý, kdo chce chránit hranice, má mou podporu,“ říká Weber. Podle něj má rozhodovat stát, kdo přijde na jeho území, a nikoli pašeráci lidí. Zároveň ale nevylučuje možnost finančních restrikcí vůči zemím, kde potlačují zásady právního státu.
V otázce možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše klade Weber důraz na vyčkání závěrů vyšetřování. Obecně má za to, že všichni poplatníci v Evropě si přejí, aby politici i na úrovni Evropské komise zacházeli úsporně s daňovými výnosy. „Všichni občané od nás očekávají, že budeme tvrdí ve svém přístupu k těm, kteří zneužívají peníze daňových poplatníků. A to bych chtěl zajistit i v budoucnu,“ zdůraznil. Nemíní to ale nijak adresně, s Andrejem Babišem jako demokraticky zvoleným premiérem hodlá plně spolupracovat.
Konec debatám o rozšíření. Turecko do EU nepatří
Weber vzkázal euroskeptikům, aby se důkladně podívali na Velkou Británii: „Česko, Rakousko a Maďarsko jsou země uprostřed Evropy. A kdyby se tam měla Evropa zpochybňovat, vyvolalo by to ještě větší škody, než vidíme ve Velké Británii.“
Nedochází podle něj k investicím, panuje politický chaos, což otevírá prostor populistům, kteří opět zpochybňují Evropu. Podle Webera je ale důležité udržet a zlepšit to, co jsme dostali od předchozích generací.
Evropa není unií, kde jste nuceni být členem. Je to dobrovolné rozhodnutí členů účastnit se. Země, která odchází, nemůže mít výhody plynoucí ze členství. Přijdou o hodně kladných věcí.
Pokud se Weber stane předsedou Evropské komise, zaměří se na posílení kontroly hranic. Také považuje za významné investovat do rozvoje zaměstnanosti, především do modernějších pracovních míst, aby mladí lidé neodcházeli za lepšími platy. „Musíme ukončit debaty o rozšíření. Hovoříme o zemích západního Balkánu, ale nikoli o Turecku,“ zdůraznil Weber další z priorit Evropské lidové strany.
V Evropské unii je toho třeba hodně reformovat, soudí Weber, ale rozhodně by neměla být Unie zpochybňována. Za pět let by měla být Evropa podle jeho představ jasně slyšet na celosvětové úrovni. „Nemůžeme se rovnat s Putinem, Trumpem, ale musíme hovořit jednotným hlasem a nebýt rozštěpeni. A já chci spojit naše možnosti a rozhodovat na globální úrovni,“ dodal spitzenkandidát frakce EPP.
Německý europoslanec a lídr největší europarlamentní frakce Evropská lidová strana (EPP). Skupinu EPP vede Weber od června 2014, předtím byl místopředsedou. Je nejmladším předsedou skupiny v současném EP a zároveň nejmladším předsedou EPP v její historii. Europoslancem je od června 2004. Weber je členem a místopředsedou bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která je součástí EPP.
Narodil se 14. července 1972 v bavorském Ladshutu, vystudoval Mnichovskou univerzitu aplikovaných věd, má titul inženýr. Poté si založil konzultační firmu. V letech 2002–2004 zasedal v bavorském zemském sněmu.
Manfred Weber