Britští poslanci diskutují o brexitu. Příští týden mají v klíčovém hlasování potvrdit nebo odmítnout dohodu uzavřenou s Bruselem. Emoce sílí a vedlejším efektem je hrubnutí veřejné debaty. Na policii se obrátili poslanci napříč stranami s prosbou o důslednější ochranu před stále agresivnějšími aktivisty. Stupňování napětí ve společnosti, a to i vůči politikům, hlásí i z Německa.
Špíno, lhářko, nacistko! V Británii před brexitem roste agrese vůči politikům
Před brexitem roste v britské společnosti napětí a agrese (zdroj: ČT24)
V pondělí vedla britská stanice BBC v parčíku přes ulici od parlamentu vyhrazeném pro média a politiky rozhovor s konzervativní poslankyní Annou Soubryovou. Přerušilo ji ale skandování demonstrantů, kteří političce nadávali, že je špína, lhářka a nacistka. Obdobnou situaci navíc zažila už před Vánoci.
Soubryová v referendu hlasovala proti brexitu. V situaci, kdy hrozí odchod Británie z EU bez dohody a s nepředvídatelnými a nežádoucími následky, apeluje poslankyně na uspořádání nového plebiscitu. Skupina nespokojenců ji za to naposledy agresivně pronásledovala až k parlamentu.
Na videu z incidentu byli zároveň zachyceni dva policisté, kteří konfrontaci jen přihlíželi, ačkoli Soubryová tvrdí, že se jí demonstranti pokusili zabránit ve vstupu do parlamentu. Deník The Times napsal, že v očích právních expertů a bývalých vysoce postavených příslušníků policie došlo v pondělí u Westminsterského paláce zcela jasně k porušení zákona o veřejném pořádku.
Více než sto poslanců napříč stranami kolegyni podpořilo. Připojili se k výzvě policii, ať podobným střetům brání. „Řekněme si to na rovinu. Je to druh fašismu. Zaměřují se především na ženy a příslušníky menšin,“ uvedl předseda dolní komory parlamentu John Bercow.
Policie po výzvě posílila hlídky u parlamentu, kde jsou politické demonstrace na denním pořádku. Vyšetřovatelé již zkoumají, zda incident, který postihl Annu Soubryovou, nese znaky protiprávního jednání. Zároveň se ale hájí, že hledání hranic svobody slova není jednoduché.
„Musíme si určit míru a prozkoumat, zda ji určité chování nepřekračuje a není zastrašováním, pronásledováním nebo není nebezpečné. Vycházíme z konkrétních okolností,“ vyjádřil se zástupce náměstka šéfky londýnské policie Laurence Taylor.
„S rozhodností budeme přistupovat k obtěžování či urážkám kohokoli v případech, kdy toto obtěžování nebo tyto urážky představují trestný čin. Policisté v oblasti dostali pokyny, aby adekvátně zakročili, když uslyší nebo uvidí porušení zákona,“ řekl také Taylor deníku The Guardian.
Zastrašování a agresivních slovních výpadů se dopouštějí zastánci Unie i brexitu. Server inews píše, že řada poslanců z různých politických stran mluví o narůstajícím výskytu agresivního chování, ať už ve Westminsteru nebo v obvodech, které zastupují.
Konzervativní prounijní poslankyně Sarah Wollastonová byla údajně pronásledována ve svém autě po veřejných vystoupeních, další zákonodárci hovořili o výhrůžkách na sociálních sítích a obávají se „normalizace“ extremistických projevů. Před Vánoci napadal předního konzervativního zastánce brexitu a ministra pro životní prostředí Michaela Govea muž převlečený za Santu Clause.
Terčem zlosti se stávají také novináři. Se stejnou skupinkou demonstrantů jako Soubryová měl problémy i komentátor deníku The Guardian Owen Jones. Politický zpravodaj televize Sky News byl údajně označen za sexuálního násilníka. Moderátorka stejné stanice Kay Burleyová řekla, že kvůli stupňujícímu se obtěžování byla donucena změnit obvyklou trasu do provizorního studia.
V Německu napadli poslance AfD
Emoce jsou zjitřené také v Německu, které se potýká s odporem proti migrační politice kancléřky Angely Merkelové (CDU). Tento týden země zažila fyzický útok na politika. Poslanec pravicové a protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frank Magnitz se zotavuje z vážných zranění po přepadení třemi maskovanými útočníky.
Na záznamech je podle policejní tiskové zprávy vidět, jak se k Magnitzovi zezadu přiblížily dvě osoby, za nimiž s odstupem běžela ještě třetí. Jeden z podezřelých srazil poslance k zemi, a přivodil mu tak silně krvácivé zranění hlavy. Trojice pak utekla.
Útok, který měl podle policie zřejmě politické pozadí, v úterý odsoudili zástupci všech německých parlamentních stran, včetně Merkelové. Kritikou činu nešetří ani německá média. „Takové napadení poslance je černým dnem pro demokracii,“ míní deník Die Welt. „Je to odporné, je to nebezpečný signál. Každý člověk v této zemi má právo zastávat svůj názor – i pravicově populistický,“ konstatuje list Rhein-Zeitung.
Média i odborníci upozorňují na zhrubnutí politické i společenské debaty v Německu v posledních letech. Lze to podle nich vidět třeba při diskusích v parlamentu, kde se množí napomínání poslanců kvůli nevhodným příspěvkům, nebo při veřejných vystoupeních kancléřky, která nezřídka musí čelit smršti nadávek.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung poznamenává, že k situaci v zemi výrazně přispívá i sama AfD, u níž to podle deníku patří k „obchodnímu modelu“. Experti souhlasí. „AfD z polarizace výrazně profituje a také ji dále podporuje,“ podotýká politolog z univerzity v Düsseldorfu Stefan Marschall.
„Ve hře, kterou hrají, potřebují někoho, kdo je jejich nepřítelem. Mají binární uvažování – my jsme ti dobří, establishment jsou ti špatní,“ vysvětluje Ulrich Brückner ze Stanfordovy univerzity. Příkladů takových deliktů je celá řada, počínaje označováním Merkelové za zrádkyni národa.
Marschall poukazuje na to, že k rozdělení společnosti přispívají sociální sítě, na nichž nejsou drsná vyjádření žádnou výjimkou. Tyto tendence s sebou podle něj mohou nést vážná nebezpečí. „Když se prohlubuje polarizace, politická kultura trpí konflikty a dominuje jí spor, nedá se vyloučit, že se to někdy promění také v násilné činy,“ obává se politolog. Za pravdu mu dávají statistiky německých úřadů, v nichž je od roku 2015 možné vysledovat výrazný nárůst politicky motivovaných trestných činů.
„Neskončím jen proto, že se nelíbím náckům“
Následky vzrůstajícího napětí v německé společnosti pociťují i další veřejně činné osoby. Zakladatelce organizace na pomoc uprchlíkům Moabit Hilft Dianě Hennigesové třeba někdo opakovaně vyhrožoval likvidací dětí, šéfovi jednoho z berlínských muzeí věnovaných nacismu Ennovi Lenzemu zase zabitím nebo sexuálním zneužitím.
„Sledujeme, jak nenávist pořád stoupá,“ říká Lenze, kterému podle jeho slov chodí kolem padesáti výhrůžek měsíčně, nejčastěji od německých neonacistů, a musí tak nezřídka být pod policejní ochranou. Jiné řešení, než se situaci prostě postavit a vydržet ji, zatím nemá. „Jenom proto, že se to nějakým náckům nelíbí, by člověk neměl končit, ale naopak to dělat dále,“ míní.
V Británii se přitom situace vyostřila až do krajnosti. V roce 2016, týden před referendem o brexitu, zavraždil sympatizant krajní pravice proevropskou poslankyni Jo Coxovou – kvůli jejím politickým názorům.