Špíno, lhářko, nacistko! V Británii před brexitem roste agrese vůči politikům

Nahrávám video

Britští poslanci diskutují o brexitu. Příští týden mají v klíčovém hlasování potvrdit nebo odmítnout dohodu uzavřenou s Bruselem. Emoce sílí a vedlejším efektem je hrubnutí veřejné debaty. Na policii se obrátili poslanci napříč stranami s prosbou o důslednější ochranu před stále agresivnějšími aktivisty. Stupňování napětí ve společnosti, a to i vůči politikům, hlásí i z Německa.

V pondělí vedla britská stanice BBC v parčíku přes ulici od parlamentu vyhrazeném pro média a politiky rozhovor s konzervativní poslankyní Annou Soubryovou. Přerušilo ji ale skandování demonstrantů, kteří političce nadávali, že je špína, lhářka a nacistka. Obdobnou situaci navíc zažila už před Vánoci.

Soubryová v referendu hlasovala proti brexitu. V situaci, kdy hrozí odchod Británie z EU bez dohody a s nepředvídatelnými a nežádoucími následky, apeluje poslankyně na uspořádání nového plebiscitu. Skupina nespokojenců ji za to naposledy agresivně pronásledovala až k parlamentu.

Na videu z incidentu byli zároveň zachyceni dva policisté, kteří konfrontaci jen přihlíželi, ačkoli Soubryová tvrdí, že se jí demonstranti pokusili zabránit ve vstupu do parlamentu. Deník The Times napsal, že v očích právních expertů a bývalých vysoce postavených příslušníků policie došlo v pondělí u Westminsterského paláce zcela jasně k porušení zákona o veřejném pořádku.

Více než sto poslanců napříč stranami kolegyni podpořilo. Připojili se k výzvě policii, ať podobným střetům brání. „Řekněme si to na rovinu. Je to druh fašismu. Zaměřují se především na ženy a příslušníky menšin,“ uvedl předseda dolní komory parlamentu John Bercow.

Policie po výzvě posílila hlídky u parlamentu, kde jsou politické demonstrace na denním pořádku. Vyšetřovatelé již zkoumají, zda incident, který postihl Annu Soubryovou, nese znaky protiprávního jednání. Zároveň se ale hájí, že hledání hranic svobody slova není jednoduché.

„Musíme si určit míru a prozkoumat, zda ji určité chování nepřekračuje a není zastrašováním, pronásledováním nebo není nebezpečné. Vycházíme z konkrétních okolností,“ vyjádřil se zástupce náměstka šéfky londýnské policie Laurence Taylor.

„S rozhodností budeme přistupovat k obtěžování či urážkám kohokoli v případech, kdy toto obtěžování nebo tyto urážky představují trestný čin. Policisté v oblasti dostali pokyny, aby adekvátně zakročili, když uslyší nebo uvidí porušení zákona,“ řekl také Taylor deníku The Guardian.

Zastrašování a agresivních slovních výpadů se dopouštějí zastánci Unie i brexitu. Server inews píše, že řada poslanců z různých politických stran mluví o narůstajícím výskytu agresivního chování, ať už ve Westminsteru nebo v obvodech, které zastupují.

Konzervativní prounijní poslankyně Sarah Wollastonová byla údajně pronásledována ve svém autě po veřejných vystoupeních, další zákonodárci hovořili o výhrůžkách na sociálních sítích a obávají se „normalizace“ extremistických projevů. Před Vánoci napadal předního konzervativního zastánce brexitu a ministra pro životní prostředí Michaela Govea muž převlečený za Santu Clause.

Terčem zlosti se stávají také novináři. Se stejnou skupinkou demonstrantů jako Soubryová měl problémy i komentátor deníku The Guardian Owen Jones. Politický zpravodaj televize Sky News byl údajně označen za sexuálního násilníka. Moderátorka stejné stanice Kay Burleyová řekla, že kvůli stupňujícímu se obtěžování byla donucena změnit obvyklou trasu do provizorního studia.

V Německu napadli poslance AfD

Emoce jsou zjitřené také v Německu, které se potýká s odporem proti migrační politice kancléřky Angely Merkelové (CDU). Tento týden země zažila fyzický útok na politika. Poslanec pravicové a protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frank Magnitz se zotavuje z vážných zranění po přepadení třemi maskovanými útočníky.

Na záznamech je podle policejní tiskové zprávy vidět, jak se k Magnitzovi zezadu přiblížily dvě osoby, za nimiž s odstupem běžela ještě třetí. Jeden z podezřelých srazil poslance k zemi, a přivodil mu tak silně krvácivé zranění hlavy. Trojice pak utekla.

Útok, který měl podle policie zřejmě politické pozadí, v úterý odsoudili zástupci všech německých parlamentních stran, včetně Merkelové. Kritikou činu nešetří ani německá média. „Takové napadení poslance je černým dnem pro demokracii,“ míní deník Die Welt. „Je to odporné, je to nebezpečný signál. Každý člověk v této zemi má právo zastávat svůj názor – i pravicově populistický,“ konstatuje list Rhein-Zeitung.

Média i odborníci upozorňují na zhrubnutí politické i společenské debaty v Německu v posledních letech. Lze to podle nich vidět třeba při diskusích v parlamentu, kde se množí napomínání poslanců kvůli nevhodným příspěvkům, nebo při veřejných vystoupeních kancléřky, která nezřídka musí čelit smršti nadávek.

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung poznamenává, že k situaci v zemi výrazně přispívá i sama AfD, u níž to podle deníku patří k „obchodnímu modelu“. Experti souhlasí. „AfD z polarizace výrazně profituje a také ji dále podporuje,“ podotýká politolog z univerzity v Düsseldorfu Stefan Marschall.

„Ve hře, kterou hrají, potřebují někoho, kdo je jejich nepřítelem. Mají binární uvažování – my jsme ti dobří, establishment jsou ti špatní,“ vysvětluje Ulrich Brückner ze Stanfordovy univerzity. Příkladů takových deliktů je celá řada, počínaje označováním Merkelové za zrádkyni národa.

Marschall poukazuje na to, že k rozdělení společnosti přispívají sociální sítě, na nichž nejsou drsná vyjádření žádnou výjimkou. Tyto tendence s sebou podle něj mohou nést vážná nebezpečí. „Když se prohlubuje polarizace, politická kultura trpí konflikty a dominuje jí spor, nedá se vyloučit, že se to někdy promění také v násilné činy,“ obává se politolog. Za pravdu mu dávají statistiky německých úřadů, v nichž je od roku 2015 možné vysledovat výrazný nárůst politicky motivovaných trestných činů.

„Neskončím jen proto, že se nelíbím náckům“

Následky vzrůstajícího napětí v německé společnosti pociťují i další veřejně činné osoby. Zakladatelce organizace na pomoc uprchlíkům Moabit Hilft Dianě Hennigesové třeba někdo opakovaně vyhrožoval likvidací dětí, šéfovi jednoho z berlínských muzeí věnovaných nacismu Ennovi Lenzemu zase zabitím nebo sexuálním zneužitím.

„Sledujeme, jak nenávist pořád stoupá,“ říká Lenze, kterému podle jeho slov chodí kolem padesáti výhrůžek měsíčně, nejčastěji od německých neonacistů, a musí tak nezřídka být pod policejní ochranou. Jiné řešení, než se situaci prostě postavit a vydržet ji, zatím nemá. „Jenom proto, že se to nějakým náckům nelíbí, by člověk neměl končit, ale naopak to dělat dále,“ míní.

V Británii se přitom situace vyostřila až do krajnosti. V roce 2016, týden před referendem o brexitu, zavraždil sympatizant krajní pravice proevropskou poslankyni Jo Coxovou – kvůli jejím politickým názorům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 1 hhodinou

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
16:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
12:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 5 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 6 hhodinami

Rusko se dvoří Madagaskaru. USA varují před „sahelským modelem“

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 7 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
09:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruská správa plánuje zabavit přes 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti

Ruské okupační úřady plánují převést více než 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti do „obecního“ vlastnictví. Nemovitosti lidí, kteří uprchli před válkou, chtějí prohlásit za „majetek bez vlastníka“. V pondělí o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.