Politika z německé AfD brutálně napadli maskovaní muži. Skončil v nemocnici

3 minuty
Události: Násilníci zbili poslance AfD
Zdroj: ČT24

Poslance a regionálního šéfa protiimigrační AfD v Brémách Franka Magnitze napadla skupina útočníků a způsobila mu těžká zranění. Policie předpokládá, že útok měl politický motiv. Magnitz dostal policejní ochranku a zůstává v nemocnici. Podobné brutální napadení politiků je ve spolkové republice výjimečné. Případ vyšetřuje zvláštní policejní komise.

Čin se podle policie odehrál v pondělí kolem 17:20 na Goethově náměstí nedaleko historického centra Brém.

Trojice zamaskovaných mužů Magnitze podle prohlášení AfD mlátila dřevěnou tyčí, až ztratil vědomí. I když už ležel na zemi, kopali ho do hlavy. Policie hovoří o nejméně třech pachatelích a zatím neznámém předmětu, který k útoku použili. Rozsah zranění politika, který se zotavuje v nemocnici, je patrný z fotografie, kterou na Twitteru zveřejnil šéf strany Jörg Meuthen.

Šestašedesátiletý Magnitz, který byl po útoku převezen do nemocnice, počítá s tím, že v péči lékařů zůstane alespoň do víkendu. Podle lékařských odhadů by se měl plně zotavit. Na útok si podle svých slov příliš nepamatuje, protože při něm velmi brzy upadl do bezvědomí. Na místě ho pak objevili dva řemeslníci. Do budoucna si chce ve městě dávat větší pozor.

„Zbabělé a život ohrožující napadení Franka Magnitze je výsledkem dlouhodobé štvanice politiků a médií proti nám, kterou nyní v Brémách zjevně levicoví teroristé přetavili v čin. Bude boj proti AfD úspěšný až ve chvíli, kdy při takových útocích někdo zemře?“, napsali ve společném prohlášení předsedové strany Meuthen a Alexander Gauland. Ten poté na tiskové konferenci zopakoval, že po konzultaci s Magnitzem si je jistý, že čin byl politicky motivován.

Politici čin ostře odsoudili

Kromě AfD, která hovoří o atentátu a černém dni pro demokracii, odsoudili útok také zástupci dalších stran. „Brutální útok na poslance Franka Magnitze v Brémách je potřeba tvrdě odsoudit. Snad se policii podaří pachatele rychle dopadnout,“ napsal na Twitteru mluvčí kancléřky Angely Merkelové (CDU) Steffen Seibert.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier čin odsoudil v dopise adresovaném napadenému politikovi. „Každá forma násilí proti zvolenému zástupci je útokem na náš právní stát. Tomu se musíme společně a odhodlaně postavit,“ uvedl.

Ministr zahraničí za sociální demokracii (SPD) Heiko Maas na Twitteru uvedl, že násilí nikdy nemůže být prostředkem politických sporů a je přitom úplně jedno, proti komu míří.

Podobně reagoval i jeden z dlouhodobě nejtvrdších kritiků AfD Cem Özdemir ze strany Zelených. „Kdo bojuje nenávistí s nenávistí, nechá na konci zase zvítězit nenávist,“ poznamenal.

AfD posiluje bezpečnostní opatření

Protestní strana se v posledních měsících stala například v Sasku terčem několika útoků – většinou šlo o poškození jejích kanceláří. Ve čtvrtek dokonce před kanceláří AfD v saském Döbelnu vybuchla nálož. Útoky na svou kancelář nebo auto zažila strana také v Brémách. Podle veřejnoprávní televize ARD je to právě AfD, která je z parlamentních stran napadána nejčastěji.

Násilné akce z poslední doby už mají konkrétní dopady na její chování. Shromáždění, na němž AfD v saské Riese bude od pátku vybírat své kandidáty do Evropského parlamentu, se uskuteční za zpřísněných bezpečnostních opatření. Několikadenní zasedání frakce AfD v bavorském zemském sněmu se pak dokonce odehraje na utajeném místě.

Útoky na politiky nejsou v Německu časté. Z posledních let jsou zřejmě nejznámější dva případy. Jedním byl pokus o vraždu současné primátorky Kolína nad Rýnem Henriette Rekerové z roku 2015, při němž málem přišla o život, druhým předloňský útok nožem na starostu západoněmecké obce Altena Andrease Hollsteina (CDU). V obou případech byl důvodem napadení nesouhlas s otevřeným migračním přístupem těchto politiků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 15 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 18 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...