Španělská vláda předložila návrh zákona, který má zemi pomoct vyrovnat se s frankistickou minulostí. V levicové vládní koalici ale nepanuje na textu nové právní normy shoda a v zemi zároveň nabírají na síle názorové proudy, které na ideologické dědictví diktátora Francisca Franca navazují. Svědčí o tom i obliba krajně pravicové strany Vox, kterou v posledních parlamentních volbách podpořilo přes tři a půl milionu lidí.
Španělská vláda chce zakázat velebení frankismu a zjednodušit identifikaci jeho obětí. Jasnou podporu ale nemá
Horizont ČT24: Španělsko a frankistická minulost (zdroj: ČT24)
Během občanské války a bezmála čtyřicetileté diktatury zmizelo beze stopy přes sto tisíc lidí. Náročnou identifikaci ostatků, které odkrývají archeologové v masových hrobech, by mohl zjednodušit nový zákon o demokratické paměti, který předložila současná levicová vláda a který počítá mimo jiné se zřízením databáze vzorků DNA.
„Tento návrh zaručuje, že každé porušení lidských práv, ke kterému došlo od (frankistického) převratu (v roce 1939) do přijetí ústavy (v roce 1978), bude vyšetřeno,“ uvedl ministr Félix Bolaños, který má ve vládě na starosti mimo jiné právě problematiku demokratické paměti.
Vláda slibuje i důstojnější místo posledního spočinutí pro republikánské oběti občanské války, která stála za tři roky životy půl milionu lidí. Zejména pak pro ty, které jsou pochovány v Údolí padlých. Tamní monumentální Francův pomník postavili političtí vězni a diktátorovy ostatky tam ležely až do předminulého roku, kdy je na nařízení vlády úřady přemístily do rodinné hrobky. V Údolí padlých je pochováno téměř 34 tisíc obětí z obou táborů.
Pokuty za velebení Franca i rušení soudních verdiktů z doby diktatury
Návrh zákona kromě toho definuje jako trestný čin oslavování frankismu a stanoví pokuty až 150 tisíc eur (asi 3,9 milionu korun) za oslavování frankismu a ponižování jeho obětí – například ničením jejich hrobů. Pokuty mohou dostat i místní úřady, pokud nezabrání konání akce, která velebí Francovu diktaturu z let 1939-1975.
Zrušeny by měly být na základě zákona také verdikty soudů z doby diktatury založené na ideologických, politických či náboženských důvodech. Návrh dále předpokládá zrušení organizací, které podporují či omlouvají frankistický režim či jeho představitele. Tím by měla být zrušena například Nadace Franciska Franka, soukromá organizace založená v roce 1976 s cílem šířit „památku a dílo“ tohoto vůdce.
Složité vyrovnávání se s minulostí
Každoroční pietní shromáždění diktátorových příznivců nicméně připomínají, že Francův odkaz vnímá řada Španělů pozitivně. Obdivují ho mimo jiné jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil zemi bojů ve druhé světové válce. Diktátorův centralismus a nacionalismus pak považují za recept na řešení výzev současnosti.
Po Frankově smrti se Španělé rozhodli udělat za minulostí tlustou čáru, k čemuž jim posloužil takzvaný Pakt zapomnění. Tento zákon na konci sedmdesátých let rehabilitoval politické vězně a viníkům slíbil beztrestnost.
Až po více než třiceti letech otevřeli černou kapitolu historie země socialisté. Novou normou zrušili v roce 2007 zákony z dob diktatury a k nevoli pravicových stran, které to označovaly za pomstu, došlo i k odstranění zbylých symbolů frankismu.
Právě tento zákon by nyní měla nahradit nová norma, která jde ve vyrovnávání se s minulostí ještě o něco dál. Jistou podporu ale nemá. Návrh připravili vládní socialisté, jejichž koaliční partner, radikálně levicová Unidas Podemos, ho považuje za nedostatečný a hodlá v parlamentu prosadit úpravy. Pravicová opozice – konzervativní lidovci a krajně pravicová strana Vox – zase normu odmítají.