Washington – Družice Juno má zřejmě potíže. Po takzvaném zhoupnutí kolem modré planety, při němž měla nabrat potřebnou rychlost, začala fungovat v nouzovém režimu. Juno prý zůstává v kontaktu se Zemí, ale vysílá jen malé množství dat. Oznámili to vědci z NASA. Sonda byla před dvěma lety vypuštěna k Jupiteru. Doletět tam měla v roce 2016.
Kosmické lodi jsou naprogramovány tak, aby přešly do nouzového režimu, když se setkají s nějakou neznámou událostí. Experti z NASA nyní problém s družicí Juno řeší. „Gravitační prak“ zvýšil rychlost Juna ze 125 tisíc kilometrů za hodinu vzhledem k Slunci na 140 tisíc kilometrů za hodinu, což stačí na let za pás asteroidů k Jupiteru.
Využívání Země jako „gravitačního praku“ je běžná metoda ke zvýšení rychlosti, kterou kosmické aparáty potřebují k letům do vnější oblasti sluneční soustavy. Zatím není k dispozici dostatečně silná raketa pro jejich přímý let k vnějším planetám.
Juno se vydala na 3,2 miliardy kilometrů dlouhou pouť 5. srpna 2011 a k cíli má dorazit v červenci 2016. Následující rok by pak měla kolem páté a zřejmě nestarší planety naší soustavy kroužit. Misi zakončí pádem do atmosféry tohoto plynného obra.
Po startu sonda zamířila k Marsu, po jehož obletu zažehla motory, aby se dostala na dráhu potřebnou ke zvýšení rychlosti díky průletu kolem Země. Během tohoto manévru se aparát NASA ve středu nad pobřežím Jihoafrické republiky přiblížil Zemi na vzdálenost 564 kilometrů.
Sonda má před sebou řadu důležitých úkolů
Sonda má na palubě devět přístrojů, včetně širokoúhlé kamery JunoCam, která má na Zemi posílat fotografie. Úkolem Juna je zkoumat obsah vody v atmosféře planety a zjistit, zda má Jupiter pevné jádro. Kromě toho prozkoumá obrovské magnetické pole a magnetickou atmosféru na pólech, kde lze pozorovat jev známý i ze Země - polární záři.
- Od roku 1970 už Jupiter navštívila nebo proletěla kolem něj řada kosmických aparátů, například sondy Voyager a Pioneer, Galileo, Ulysses, Cassini a také New Horizons, který směřuje k průzkumu Pluta.
