Berlín - Aféra s odposloucháváním hovorů nabírá na obrátkách. Americká tajná služba (NSA) prý sledovala hovory celkem 35 světových lídrů. Čísla jejich mobilních telefonů dostala od amerického vládního činitele. Ten NSA předal více než 200 kontaktů na zahraniční politiky. Píše o tom britský list The Guardian, který se odvolává na tajné dokumenty, jež odhalil americký „zrádce“ Edward Snowden. Včera vyšlo najevo, že mobil německé kancléřky Angely Merkelové zřejmě odposlouchávali američtí špioni. Kancléřka to označila za nepřípustné.
Sledování? Zřejmě rutina
Podle dokumentu NSA ale americká tajná služba z tohoto monitorování získala jen málo tajných informací, napsal britský list. Konkrétní jména politiků v textu zmíněna nejsou. Z dokumentu prý vyplývá, že NSA doporučuje vysokým úředníkům z nejrůznějších vládních úřadů včetně Bílého domu a Pentagonu, aby se podělili s tajnou službou o svoje kontakty, které by mohla zahrnout do svého monitorovacího systému.
Dokument NSA z roku 2006 ukazuje, že sledování, které se nejnověji provalilo u německé kancléřky Merkelové, nebylo ojedinělou, nýbrž rutinní záležitostí. Bílý dům zjištění vztahující se k tomuto konkrétnímu dokumentu odmítl komentovat.
Merkelová se proti špehování razantně ohradila při příjezdu na summit Evropské unie, který začal večer v Bruselu. Otázka ochrany dat by se kvůli nové aféře mohla posunout do centra pozornosti vrcholné schůzky. Naznačila to už vyjádření dalších evropských politiků při příjezdu na jednání, které se má zabývat hlavně hospodářskou a sociální problematikou či nelegální migrací.
Podle šéfa německých socialistů může kauza se špehováním Merkelové dokonce ohrozit smlouvu o volném obchodu mezi oběma zeměmi.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v souvislosti se špionážní aférou varoval před totalitou a volal po ochraně soukromí. „Ochrana soukromí je velmi důležitá pro Evropu. V Evropě považujeme právo na dodržování soukromí za základní,“ prohlásil.
Barroso připomněl zvyky, které panovaly v někdejší komunisty ovládané Německé demokratické republice (NDR), kde „tajná policie denně špehovala lidí“.
Německo má spojence ve stejně pobouřené Francii
Merkelová, jejíž ministr zahraničí kvůli kauze předvolal amerického velvyslance v Berlíně, by se měla před samotným zahájením summitu sejít k dvoustranným rozhovorům s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Právě tyto dvě země zřejmě budou chtít problém otevřít. Také Paříž je totiž pobouřena nedávnými informacemi o tom, že americké tajné služby ve velkém zachycovaly telefonickou komunikaci Francouzů.
Německý ministr zahraničí Westerwelle po schůzce s americkým velvyslancem Johnem Emersonem prohlásil, že požaduje po Spojených státech, aby bez zamlčování jakýchkoli skutečností popsaly působení svých tajných služeb v Německu. „Teď musí všechny karty na stůl,“ řekl ministr. Podotkl také, že bez vážných důkazů by nikdy nepřistoupil k tak silnému diplomatickému kroku, jakým je předvolání velvyslance. Emerson ho prý ujistil, že předá německý požadavek do Washingtonu „se vší naléhavostí“.
Martin Jonáš, zpravodaj ČT v Německu
„Situace v Německu je velmi vážná. Merkelová odhodila obvyklé konvence a obrátila se rovnou na Obamu a německou veřejnost, což je naprosto nevídané. Američané zřejmě Němcům lhali, což nevyřeší jedna návštěva německého ambasadora. Ta rána důvěře je veliká.“
Kancléřka už vyjádřila obavy z odposlechů při červnové návštěvě Obamy v Německu. Podle serveru Der Spiegel ke špehování možná docházelo několik let. Deník Welt s odvoláním na německé bezpečnostní zdroje napsal, že aféru spustily informace, které vynesl bývalý zaměstnanec americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Snowden.
Podle deníku bylo ve Snowdenových materiálech mimo jiné staré číslo kancléřčina mobilního telefonu.
Madeleine Albrightová, bývalá americká ministryně zahraničí o sledování v 90. letech
„Že se země navzájem špehují, není nic překvapivého. Velmi dobře si vzpomínám, když jsem byla v OSN, jak za mnou přišel francouzský velvyslanec a zeptal se mě 'Proč jste tomuto člověku řekla tohle o důvodech, proč chcete ve vládě ženy?' Odpověděla jsem mu 'Prosím?' Zachytil jeden můj rozhovor.“
Bílý dům na aktuální německé odhalení reagoval prohlášením, že USA komunikaci Merkelové nesledují. „Prezident kancléřku ujistil, že Spojené státy nemonitorují a nebudou monitorovat její komunikaci,“ konstatoval mluvčí Bílého domu Jay Carney. Jestli se tak dělo v minulosti, ale neuvedl. Například Wolfgang Bosbach, německý poslanec a přední bezpečnostní expert, o tom ale nepochybuje. „Pokud se kancléřka, obvykle velmi zdrženlivá, takto obrátí na veřejnost, pak má jasné indicie, že ji někdy v minulosti americké tajné služby skutečně odposlouchávaly,“ konstatoval Bosbach.
V březnu se přitom kancléřka chlubila svým speciálním, tzv. kancléřským mobilem. Přístroj, zdobený národním znakem, má být zcela bezpečný. Možná ale přišel příliš pozdě. Americké tajné služby zřejmě dokázaly napíchnout její předchozí mobil. „Ano, je to mimo jiné porážka německé kontrašpionáže,“ poznamenal Bosbach. Až dosud si americké tajné služby pochvalovali víc než ochotnou spolupráci německé špionáže. Německo ale teď hrozí odvetou na evropské úrovni.
Američané možná sledovali i Italy, proběhne vyšetřování
Zahraniční média přitom spekulují, že byla sledována třeba i italská vláda. Tvrdí to americký novinář Glenn Greenwald, který dříve publikoval údaje od bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena o tajném sledování telefonické a internetové komunikace. "NSA prováděla mnoho špionážních aktivit ohledně evropských vlád, včetně
italské," řekl Greenwald italskému týdeníku l'Espresso. Dodal, že údaje o telefonických rozhovorech a internetovém provozu v Itálii sbírala rovněž britská rozvědka, která si vyměňovala informace s NSA.
Italský premiér Enrico Letta zareagoval prohlášením, že by považoval za nepřijatelné špehování italské vlády americkou tajnou službou, pokud by se potvrdilo, že je to pravda. Dodal, že záležitost musí být přešetřena všemi prostředky.
Český premiér v demisi Jiří Rusnok sledovací praktiky odsoudil. Podle něj je naprosto nepřípustné, aby cizí tajné služby monitorovaly telefonní provoz představitelů suverénních zemí. Uvedl zároveň, že nemá jistotu, zda se podobná praxe netýkala také českých nejvyšších představitelů. Česká republika proto respektuje, že téma odposlechů představuje nyní v některých zemích velké téma. „Zúčastníme se toho, ale myslím, že témata summitu jsou jiná a daná předem,“ upozornil. Rusnok nechtěl předjímat, co přesně v debatě o odposlouchávání řekne. „Uvidíme, s čím přijdou,“ podotkl.
Návrh na ochranu dat: S čím počítá?
S návrhem celounijní ochrany dat v pondělí souhlasil výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Pokud nová pravidla přijme Evropský parlament (EP) a na summitu také unijní státy, bude to například znamenat, že obří technologické společnosti, jako je Google, Facebook či Microsoft, budou muset respektovat evropské normy ochrany dat, jinak jim hrozí pokuta ve výši až pěti procent jejich ročního
obratu.
Média evropský projekt ochrany dat považují za odpověď na skandál kolem činnosti amerických tajných služeb na webu. Podporovatelé připravované normy hovoří o milníku na poli ochrany dat, zatímco kritici tvrdí, že vznikne jen mohutná byrokratická překážka pro uživatele i společnosti.
- Návrh mimo jiné počítá s „právem být zapomenut“. Uživatelé budou moci požádat společnosti působící na internetu, aby vymazaly jejich osobní údaje.
- Omezeno bude rovněž takzvané profilování, tedy jakési škatulkování lidí podle jejich dosavadního i očekávaného chování na webu. Firmy tak budou muset zákazníkům podrobně zdůvodnit, jak získané osobní údaje využívají.
- Pokud některá z firem nebude unijní systém respektovat a poskytne údaje o uživatelích například americkým úřadům, riskuje pokutu až 100 milionů dolarů, nebo sankci ve výši pěti procent ročního obratu.
- O věci musí ještě jednat europarlament jako celek, poslanci chtějí celý proces završit před květnem 2014, tedy před volbami do unijního parlamentu.
Skandál, který rozvířil Snowden poskytnutím důvěrných informací tisku, v posledních dnech opět nabývá na závažnosti. Der Spiegel v aktuálním vydání rovněž píše, že po několik let byli oběťmi americké špionáže mexická vláda a bývalý prezident Felipe Calderón. Už dříve se hovořilo o podobné špionáži NSA v Brazílii. Francouzský deník Le Monde zase v pondělí napsal, že NSA od prosince 2012 do ledna 2013 pořídila více než 70 milionů nahrávek telefonických dat Francouzů.
