Sněmovna reprezentantů dala zelenou Obamově reformě zdravotnictví

Washington - Historický návrh zákona o zdravotní péči v noci na dnešek schválila demokraty kontrolovaná Sněmovna reprezentantů. Tímto krokem podpořila největší zdravotní reformu v USA za poslední čtyři desetiletí a zajistila prezidentovi Baracku Obamovi klíčové vítězství. Zákon, o němž má ještě jednat americký Senát, má zpřístupnit zdravotní péči milionům nepojištěných Američanů.

Právě reforma zdravotnictví je hlavní úkol, který si Obama v domácí politice dal. Zákon má zpřístupnit zdravotní péči milionům nepojištěných Američanů. Podle různých údajů pojištění v zemi nemá 30 až 46 milionů lidí. Návrh normy vznikl po několikaměsíčním vyjednávání a obsahuje mimo jiné možnost veřejného pojištění, jímž chce vláda konkurovat komerčním pojišťovnám a zvýšit tak dostupnost zdravotního pojištění. Podle Obamy má zdravotnická reforma pojištěncům zajistit „víc jistoty a stability“, miliony nepojištěných vtáhne do systému a umožní rodinám a firmám uspořit náklady: „Díky tvrdé práci sněmovny jsme jen dva kroky od dosažení reformy zdravotního pojištění v Americe.“

Steny Hoyer, demokratický poslanec za Maryland

„Dnes vyhrála Amerika a Američané. Nejde o politické strany, ale o občany.“

Obama věří, že i Senát návrh zákona schválí

Americký prezident věří, že Senát normu také schválí. Cesta k přijetí zákona bude ale ještě dlouhá. Senátoři připravili totiž vlastní návrh. Pokud budou souhlasit, bude nutné oba texty sladit a znovu se bude hlasovat. Demokraté potřebují k prosazení reformy v Senátu 60 hlasů. Ve sněmovně prošla předloha jen těsně. Vyslovilo se pro ni 220 zákonodárců, 215 bylo proti.

John Boehner, republikánský poslanec za Ohio

„To, co opravdu nepotřebujeme, je vytvářet obrovskou byrokracii, utrácet peníze z daní a zotročovat budoucnost našich dětí zákonem o dvou tisících stránkách.“

Náklady na reformu by měly být nižší než 900 miliard dolarů v následujících deseti letech a neměly by dále zvyšovat deficit USA. To je Obamova podmínka. Ovšem republikáni reformu odmítají. Stát bude prý přes 1,2 bilionu dolarů. Nesouhlasí ani se zavedením veřejného systému pojištění, jemuž má podle představ demokratů částečně zajistit finance daň pro bohaté.

Podle šéfa sněmovních republikánů Johna Boehnera reforma jen přispěje k obrovskému nárůstu státního dluhu, zničí pracovní místa a oseká zdravotnické benefity. Zato šéf Americké zdravotnické asociace James Rohack považuje další dílčí schválení reformy za „velký krok kupředu“. Viceprezident americké obchodní komory Bruce Josten naopak vyzval Senát, aby reformu odmítl. Podle něj američtí zaměstnanci a zaměstnavatelé chtějí zlepšit současný zdravotní systém a nestojí o nový neudržitelný a finančně nedostupný.

Sněmovna reprezentantů před samotným hlasováním o demokratickém návrhu zdravotní reformy, který prošel těsnou většinou 220 ku 215 hlasům, odhlasovala úpravu návrhu tohoto zákona zpřísňující zákaz využívání federálních fondů k financování potratů. K odhlasování této změny spojili síly republikáni s demokraty stavícími se proti potratům. Jejich krok sice popudil liberální demokraty, ale zajistil pro zákon o zdravotní péči podporu umírněných demokratů, kteří se pro něj odmítali vyslovit, pokud nebude zpřísněna formulace zakazující používání federálních finančních příspěvků k provádění potratů.

Na odpor reforma naráží nejen v Kongresu, ale i v ulicích. S odmítavými vzkazy znovu vyrazily k Bílému domu stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 4 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...