Záchranná stanice pro divoká zvířata v Kyrgyzstánu pečuje o sněžného levharta. Lidé ho našli vážně zraněného brokovnicí. Přes úsilí ochránců přírody se tyto vzácné kočkovité šelmy stávají obětí pytláků nebo pastevců, kteří chrání svá zvířata.
Smutný levhart sněžný. O vzácnou šelmu, kterou někdo postřelil, pečují kyrgyzští záchranáři
Smutný levhart sněžný (zdroj: Horizont ČT24)
Sněžného levharta, jemuž jeho zachránci dali jméno Džabars, postřelil neznámý pachatel a lidé si zraněného predátora všimli na stromě nedaleko Biškeku. Šelmu odchytili a předali veterinářům k ošetření. Ti pak zjistili, že má osmdesát broků v hlavě, odoperovat jich dokázali ale jen osmnáct.
„Má vážné poranění hlavy a mozku, prodělal trauma. Po operaci se jeho stav zlepšil. Začal žrát, hodně spí, jí a pije. S vyhlídkami ale musíme být opatrní,“ komentovala stav levharta ředitelka záchranné stanice Saltanat Seitovová. Následky jsou fatální. Zvíře je téměř slepé a už se nikdy nebude moci vrátit do volné přírody. Pečovatelé chtějí Džabarse po nutné rekonvalescenci alespoň pustit do venkovního výběhu.
Sněžný levhart se stal okamžitě populárním a lidé v Biškeku se mu snaží pomoci. Například místní obyvatel Bátyr Bekišov přinesl Džabarsovi dvě kila masa. „O tom sněžném levhartovi jsem se dozvěděl ze sociálních médií,“ říká.
Vyšetřovatelé teď pátrají po tom, kdo šelmu postřelil. S velkou pravděpodobností mohlo jít o pytláky nebo pastevce, kteří brání svá stáda. Útok na Džabarse přitom není ojedinělou záležitostí. Irbisové jsou od roku 1972 vedeni jako ohrožený druh. I díky ochráncům přírody, kteří vynakládají nemalé úsilí na pomoc těmto predátorům, je Mezinárodní svaz ochrany přírody mohl překlasifikovat na druh zranitelný.
Levhart sněžný se označuje také termínem irbis, který pochází z mongolštiny. Je to kočkovitá šelma, která obývá horské masivy Střední Asie. Celkově se jich na planetě podle odhadů nachází mezi pěti až šesti tisíci. Nejvíce v Číně, zhruba kolem kolem dvou a půl tisíc. V souvislosti s tím je levhart sněžný vyhlášen Mezinárodním svazem ochrany přírody ohroženým druhem. Obvykle se pohybuje v nadmořských výškách 1500–4000 m n. m., v Himálaji byl zaznamenán dokonce až v 6000 m n. m., na Džungarském Alatau však také ve výškách pod 1000 m n. m.
Irbis