Ferguson - Zastřelení černošského mladíka bělošským policistou vyvolalo ve Fergusonu nepokoje, které neutichají ani po víc jak týdnu. Podobné incidenty přitom mohou podle odborníků znovu rozšířit základny radikálních rasistických a komunistických skupin. Ve Fergusonu se snaží zviditelnit třeba noví Černí panteři. Právě radikálové dělají největší problémy.
Vůdce philadelphské sekce Nové strany černých panterů vyzval na festivalu africké kultury v roce 2009 černošskou komunitu k revoluci a vzpouře proti tomu, čemu sám říká bílá nadvláda. „Neustále prosíme bílé lidi o svobodu. Není divu, že nejsme svobodní! Váš nepřítel vás nemůže osvobodit, hlupáci! Chcete svobodu? Tak musíte nějaké bělochy zabít!“ prohlásil.
Hrstka členů té samé skupiny nyní pochoduje ulicemi Fergusonu. Policie se podle nich zaměřuje na černošskou mládež, k níž je mnohem přísnější a útočnější než k té bělošské. Bývalý lídr nových černých panterů a současný právní aktivista chce proto situaci dostat do vlastních rukou. „Nechceme, aby sem přišli a znepřátelili všechny. Proto se ujišťuji, že policie zůstává stranou. Přebírám kontrolu s mými lidmi,“ konstatoval Malik Shabazz.
Oficiálně volají po spravedlivém procesu s policistou Darrenem Wilsonem, který minulý týden černošského mladíka zastřelil. Neoficiálně strhávají dav a žádají mnohem víc. „Koho chceme? Darrena Wilsona! Jak ho chceme? Mrtvého!“ ozývalo se z davu.
Strana černých panterů, původně Strana černých panterů za sebeobranu, byla radikální levicová černošská organizace působící v USA od poloviny 60. do 70. let 20. století. Její členové jsou známí také jako Černí panteři. Svého času byla významným hnutím americké mimoparlamentní opozice a stala jednou z hlavních ikon alternativní kultury 60. let. V polovině 70. let se hnutí definitivně rozpadlo, mnoho bývalých členů hnutí však zůstalo předními afroamerickými aktivisty nebo se stalo významnými komunitními politiky.
A Černí panteři nejsou zdaleka jedinou radikální skupinou, která se k protestům ve Fergusonu přidala. Na místě je také Revoluční klub Chicaga. Společně podle některých místních v noci podněcují násilí a rabování. „Oni sem přijíždějí, aby kradli. Zneužívají situaci a to není správné,“ podotkl jeden z obyvatel Tony Davis. „Nelíbí se mi to. Nevidím tu americké vlajky. Všichni jsme Američani. Neexistuje černá Amerika a bílá Amerika,“ přidává se jiný místní Walter Rice.
Stejně to vidí i většina bělošského obyvatelstva. Osmdesát osm procent Afroameričanů ale podle loňských průzkumů rasismus zažilo, i když méně očividný než v předchozích letech. Radikální skupiny zřejmě i proto mají jen pár tisíc členů. Stačí ale víc Fergusonů a situace se může rychle změnit.
