Slovenský policejní exprezident Lučanský zemřel. Na život si sáhl v úterý ve vazební věznici

Slovenský policejní exprezident Milan Lučanský zemřel, oznámila ve středu odpoledne bývalá slovenská ministryně vnitra Denisa Saková. Lučanský se pokusil ukončit svůj život v úterý ve vazbě v Prešově na východě Slovenska, jeho zdravotní stav byl od té doby kritický. Kvůli případu odstupuje generální ředitel vězeňské a justiční stráže Milan Ivan, opozice vyzývá k rezignaci i ministryni spravedlnosti Márii Kolíkovou.

Milana Lučanského našla vězeňská stráž v úterý během výdeje jídla krátce po půl páté odpoledne. Pokusil se v cele oběsit na teplákové bundě. Záchranáři ho převezli do prešovské nemocnice, kde zemřel.

Vězeňská stráž podle Ivana nepochybila, přesto se ještě před oznámením o úmrtí Lučanského rozhodl rezignovat. „Předběžné závěry a kamerové záznamy jednoznačně potvrzují naše tvrzení, že tam nebylo cizí zavinění a příslušníci ústavu Prešov neselhali, nezanedbali žádnou podstatnou povinnost,“ prohlásil ředitel vězeňské a justiční stráže.

Podle agentury TASR rovněž uvedl, že 24hodinové kamerové sledování obviněných na celách není ze zákonných důvodů možné. Stráž celu kontrolovala každých 30 minut. Psychologická ani psychiatrická vyšetření podle Ivana u Lučanského sebevražedné sklony nepotvrdily. Ministryně spravedlnosti Mária Kolíková před oznámením o úmrtí uvedla, že Lučanský byl dřív v Trenčíně hospitalizovaný i na psychiatrii. Zároveň oznámila, že zřídí nezávislou komisi, která případ prošetří.

Generální prokurátor Maroš Žilinka před oznámením o úmrtí sdělil, že v případu zahájil vyšetřování. Jeho úkolem bude zjistit, zda vězeňská stráž skutečně neporušila předpisy a také posoudit okolnosti události.

Nahrávám video

Ministerstvo původně tvrdilo, že se Lučanský zranil při cvičení

První informace o pokusu o sebevraždu Milana Lučanského ministerstvo spravedlnosti sdělilo v úterý večer. Uvedlo tehdy, že zdravotní stav policejního exprezidenta je kritický.

Ministerstvo spravedlnosti už v polovině prosince muselo vysvětlovat spekulace médií o tom, že se Lučanský ve vazbě o sebevraždu pokusil. Utrpěl tehdy zranění v oblasti oka. Ministerstvo tvrdilo, že šlo o nehodu při cvičení. Ve středu podle serveru aktuality.sk šéfka resortu uvedla, že první zranění bývalého policejního prezidenta nebylo považované za pokus o sebevraždu, jelikož tomu nenasvědčovaly tehdejší okolnosti. S ohledem na současnou situaci to podle ní pokus být mohl, nemůže to však potvrdit.

Policejní exprezident měl krýt podvody a přijímat úplatky

Lučanský byl podle Denníku N podezřelý z přijetí úplatků ve výši přes půl milionu eur (13,2 milionu korun) za krytí podvodů již stíhaného podnikatele. List dříve uvedl, že Lučanský byl obviněn také v případu, ve kterém policie výměnou za úplatek v minulosti nestíhala synovce tehdejšího ministra hospodářství.

Lučanský rezignoval na post policejního prezidenta letos v létě po nástupu kabinetu premiéra Igora Matoviče. V roce 2018 Lučanský vystřídal v čele policie Tibora Gašpara, který byl dříve - patrně v jiných kauzách - rovněž obviněn a jehož soud také poslal do vazby.

Slovenská policie letos postupně zadržela a obvinila z různých deliktů včetně korupce více než desítku soudců. Stíhání čelí mimo jiné i někdejší šéf elitní složky prokuratury či někdejší vedení policie. 

Politické důsledky

Sebevražda může přispět ke zpochybnění procesu očisty slovenské justice, varoval Juraj Marušiak z Ústavu politických věd Slovenské akademie věd. „Případ Milana Lučanského je důsledkem praxe zatýkání lidí spojených s bývalou vládou za přítomnosti novinářů a za aktivního komentování vyšetřování afér bývalé vlády představiteli nynější vlády,“ napsal na webu deníku Pravda.

Nevyloučil, že Lučanského krok mohl být nepřímým přiznáním, ale při vysoké politizaci očisty státního aparátu může sebevražda přispět k tomu, že „namísto vytoužené obnovy důvěry občanů v právní stát si stále více lidí bude myslet, že policie, prokuratura či vězeňství slouží vládě, a ne právu a zákonům“.

Případ bude mít podle politologa politické důsledky – a to přesně opačné, než očekával premiér Igor Matovič se svou protikorupční rétorikou. Někdejší vládní tábor totiž získal mučedníka. „Hra s ohněm je nebezpečná vždy, a tím spíš, když se sirky dostanou do rukou lidí, kteří si nedokážou uvědomit důsledky svého počínání. A velmi často se obrací proti nim samým,“ varoval Marušiak s připomínkou, že první vláda polské strany Právo a spravedlnost (PiS) doplatila na podobnou aféru, kdy se při zatýkání zastřelila opoziční poslankyně obviněná z korupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach

Litevská armáda vyhlásila vzdušný poplach, lidé se mají ukrýt. Letiště ve Vilniusu pozastavuje lety kvůli varování před drony. Ministerstvo obrany oznámilo narušení litevského vzdušného prostoru, píše ve středu dopoledne agentura Reuters.
před 4 mminutami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 29 mminutami

Si a Putin jednají v Pekingu

Čínský vůdce Si Ťin-pching v Pekingu slavnostně uvítal ruského vládce Vladimira Putina, oba následně zahájili jednání. Podle agentury AFP má setkání utužit vztahy mezi Pekingem a Moskvou necelý týden poté, co Si v Číně přijal amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 3 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 4 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 4 hhodinami
Načítání...