Bratislava – Včera našli na Slovensku v archivech rozsudek nad maďarským nacistickým zločincem Lászlóem Csatárym. Znamená to, že by mohl být souzen na Slovensku. Soud by teď měl verdikt z roku 1948 zřejmě přakvalifikovat na doživotí, protože na Slovensku byl trest smrti zrušen, a potom by mohl požádat o vydání Csatáryho k výkonu trestu na Slovensko.
Slováci by mohli díky nalezenému verdiktu soudit Csatáryho
Slovenský Ústav paměti národa seznamuje veřejnost s nalezeným rozsudkem z roku 1948. Csatáry byl tehdy v nepřítomnosti odsouzen k smrti za mučení a deportace tisíců obyvatel Košic do koncentračních táborů. Mělo se za to, že se rozsudek ztratil, teď se ale šestistránkový dokument našel v archivech Státní bezpečnosti. Součástí spisu o Csatárym, který má slovenský Ústav paměti národa, je i popis tohoto muže a výpovědi deseti klíčových svědků.
„Tento spis v našem archivu obsahuje vícero dokumentů, na jejichž základě byl Csatáry při soudním procesu před lidovým soudem v Košicích shledán vinným a odsouzen k trestu smrti, ke ztrátě občanských práv na 15 let a ke konfiskaci celého majetku,“ řekl šéf Ústavu paměti národa Ivan Petranský, podle kterého se v zachovalém spisu nachází stejnopis rozsudku.
Slovenská justice neví, co teď podniknout
Na základě rozsudku může teď slovenská justice konat, jenže slovenské soudy zřejmě nevědí, co by měly vlastně v této věci dělat. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že podniká kroky, aby byl Csatáry na Slovensku potrestaný. Příslušný soud o tom ale nic neví.
Krajský soud v Košicích zatím žádné kroky nepodnikl. „Bez konkrétního podnětu není důvod podnikat nějaké kroky v souvislosti se zadržením válečného zločince Lászlóa Csatáryho,“ tvrdí mluvčí soudu Marcela Gálová. Do případu zatím nezasahuje ani generální prokuratura, které se prý v současnosti kauza netýká. „Je to výlučně věc působnosti příslušného soudu,“ uvedla prokuratura.
V březnu 1948 na Csatáryho vydal zatykač Městský soud v Košicích. Lidový soud v tomto východoslovenském městě ho pak v červnu 1948 v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti. „Polehčujících okolností v daném případě nebylo,“ konstatoval tehdy soudce.
Ondrej Podolec, ředitel sekce výzkumu Ústavu paměti národa:
„Měl pronásledovat, týrat a svévolně zajišťovat osoby, nařizovat podřízeným dozorcům kruté zacházení s Židy v košickém ghettu. Na týrání se i osobně aktivně podílel, často je brutálně bičoval. Do transportu měl zařazovat i osoby, na které se nemělo vystěhování vztahovat.“
Csatáryho drží maďarské úřady v domácím vězení, čeká nyní na výslech. V Maďarsku čelí obvinění, že se podílel na deportaci 300 Židů z Košic na Ukrajinu, kde byli zabiti. Navíc měl jako šéf maďarské policie v košickém ghettu organizovat deportace tisíců Židů do Osvětimi.
„Zadržené osoby v počtu 13 až 14 tisíců nechal odtransportovat do koncentračních táborů s úmyslem způsobit jim smrt plynem. Mezi nimi starce, děti, kojence a nemocné lidi,“ řekl podle archivních materiálů o Csatárym soudce.
Ze spisu o Csatárym:
Archivní dokumenty obsahují desítky svědeckých výpovědí. Mimo jiné i lékaře Samuela Jónapa, který na policii vypovídal v roce 1947. Na pokyn Csatáryho ho v roce 1944 i s rodinou deportovali do Osvětimi. Přišel o manželku, děti i celý majetek.
Podle rozsudku organizoval Csatáry deportaci, vojáci pak do dobytčího vagónu nahnali až 90 lidí, a to bez jídla a pití. Cesta do koncentračních táborů přitom trvala třeba i 13 dní.
Několik svědků popsalo, jak Csatáry mučil vězně a nařizoval jejich popravy. Lidi v ghettě bil karabáčem, který nosil neustále u sebe.