Čím větší zklamání z (ne)účinků slov, tím větší odhodlání chopit se zbraní. Podobné myšlenky přináší unikátní pohled do uvažování palestinského radikála. Mahmúd Zahár je jednou z klíčových postav hnutí Hamas a také jedním z mála žijících zakládajících členů. Exkluzivní rozhovor s ním natočil blízkovýchodní zpravodaj Jakub Szántó.
Kdysi působil jako mluvčí Hamasu i palestinský ministr zahraničí, v diplomatické rétorice si ale příliš nelibuje. Zahar patří ke krajní sekci radikálního Hamasu – a Blízký východ si tedy představuje nejlépe bez Izraele. Tel Aviv mu například připisuje aktivní přípravu útoků proti vojenským cílům Izraele během druhé intifády v letech 2000 až 2005. O současném stavu vyjednávání prý už dávno ztratil iluze.
„Neprobíhají žádná jednání – přímá ani nepřímá... Byl to krach ostatních alternativ, co nás dotlačilo k ozbrojenému odporu,“ říká jeden ze zakladatelů Hamasu. A o budoucnosti Židovského státu má více než jasno. „Proč teď lidé prchají z toho, co se nazývá Izraelem? Protože přišli o pocit bezpečí. Slíbili jim, že tohle je země zaslíbená Židům. Ale kdo jim ji zaslíbil? Tohle je naše země! Takže náš konečný cíl? Tohle cizí těleso skončí. Pokud v tom zklame naše generace, ta další už ne,“ zmiňuje Zahár.
Hamas se naposledy ostře střetl s Izraelem loni v létě. Válka trvala 50 dní a byla nejničivější ze tří velkých vojenských konfliktů, které se na tomto území odehrály od roku 2007. Právě tehdy Pásmu začal radikální Hamas vládnout. Zahynulo na 2200 Palestinců, z nichž většina byli civilisté. Na straně Izraele padlo 73 lidí.
- Izrael chtěl tehdy zastavit palestinské raketové útoky na své území a zničit tunely, které radikálové vyhloubili pod hranicí s úmyslem využívat je pro rychlé výpady do Izraele a k únosům.
Za loňské války v palestinském Pásmu Gazy bylo poškozeno nebo zcela zničeno na 170 tisíc budov. Většina z nich dosud nebyla obnovena. Sousední Egypt a Izrael udržují údajně z bezpečnostních důvodů přísný režim na hraničních přechodech, což rekonstrukci komplikuje. OSN se nedaří urychlit dovoz stavebního materiálu, takže 100 tisíc obyvatel Pásma žije stále jako bezdomovci.
„Strávili jsme celý rok a rekonstrukce Gazy je neúspěšná. Hlavní důvod je Palestinská samospráva na Západním břehu. Snaží se zničit výsledky střetu mezi palestinským odporem a Izraelci. Mohl by totiž podrýt jejich důvěryhodnost,“ komentuje Zahár.
Kloudná slova nemá spolutvůrce politiky Hamasu ani pro svého „bratrského“ oponenta – Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP) a její nejdůležitější frakci Fatah, která vládne na Západním břehu Jordánu. Mezi stranami je několikaletý politický rozkol, který brání jednotnému postupu palestinského vedení.
„Lidé z OOP věřili ve vyjednávání, strávili dlouhá léta od roku 1991 jednáním a nedosáhli ničeho. Pod okupací zatím zabraly židovské osady přes 60 procent Západního břehu,“ tvrdí Zahár. „Ten druhý projekt, který razí Hamas, vyjednávání odmítl a v roce 2005 vytlačil okupaci z Gazy. Izraelcům se už nikdy nepodařilo vrátit a okupovat byť i centimetr čtvereční,“ dodává.
Radikální islamistické hnutí, které je odpovědné za množství teroristických útoků proti Izraeli a jež USA i EU zařadily na seznam teroristických organizací. Má obávanou vojenskou složku Kásam, ale na palestinských autonomních územích si získalo reputaci i svými sociálními programy.
