Skupina G20 bude finanční krizi řešit společně

Washington - Šéfové států a vlád nejvlivnějších světových ekonomik jsou odhodláni pokračovat v koordinovaném postupu při řešení současné hospodářské situace, která pravděpodobně přechází v globální recesi a první velkou krizi od konce 20. let minulého století. Podle náměstka českého vicepremiéra pro evropské záležitosti Marka Mory je to jeden z hlavních závěrů sobotního summitu představitelů zemí skupiny G20 ve Washingtonu.

Mora se jednání zúčastnil jako pozorovatel, protože Česká republika od Nového roku převezme na šest měsíců předsednictví Evropské unie, která je jedním z dvaceti členů tohoto světového klubu sdružujícího největší a nejrychleji se rozvíjející ekonomiky světa.

Skupina G20 na summitu stanovila také zásady regulace finančních trhů a reformy finančních institucí a podpořila volný obchod. Principy zakotvené v závěrečném dokumentu mají do 31. března zpracovat do konkrétních návrhů ministři financí a pracovní týmy.

Další schůzka na nejvyšší úrovni by se měla uskutečnit do konce dubna patrně v Londýně, uvedl Mora. Možný termín je kolem summitu NATO, který se bude konat 3. a 4. dubna v Německu a Francii.

Na washingtonské schůzce se představitelé G20 shodli na potřebě reformy Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a konstatovali, že by mělo být rozšířeno Fórum finanční stability o další státy. Při reformě finančních institucí by měla být poskytnuta větší váha rozvíjejícím se ekonomikám, citoval Mora ze závěrečného komuniké.

Účastníci summitu se podle něho shodli na podpoře volného obchodu a na odmítání ochranářských tendencí. Konstatovali, že je třeba pokračovat v katarském kole jednání o liberalizaci světového obchodu a vyjádřili snahu, aby zásadní průlom v této věci nastal ještě do konce letošního roku.

Na summitu panovala velká míra souznění

Při jednání Mora nezaznamenal mezi jeho účastníky žádné rozpory, ale naopak „velkou míru souznění“. Hlavy států a šéfové vlád byli podle něho velmi disciplinovaní, nepřekračovali šestiminutové limity svých vystoupení a dávali najevo, že jsou odhodláni ke společné akci. Jednání řídil americký prezident George Bush, na jehož pozvání se summit konal.

Nepřítomnost Bushova nástupce Baracka Obamy se podle Mory na summitu neprojevila. Odcházející prezident působil dojmem, že zásadní stanoviska měl s Obamou dohodnutá. „K průlomovým rozhodnutím by Bush nepřistoupil bez dohody s týmem Obamy,“ domnívá se Mora. V závěrečném proslovu Bush Obamu pochválil, když řekl, že na příštím summitu potkají světoví leadeři „velice silného a kvalitního amerického prezidenta“.

Obama závěry skupiny G20 podpořil

Zvolený americký prezident Barack Obama koordinovanou reakci skupiny G20 podpořil. Uvedli to Obamovi poradci. Obama je podle nich připraven v rámci G20 spolupracovat na tom, aby se světový finanční systém zlepšil, až převezme v lednu příštího roku úřad.

Obama se víkendového summitu nezúčastnil a vyslal pouze své zmocněnce, bývalou ministryni zahraničních věcí USA Madeleine Albrightovou a bývalého kongresmana Jima Leache. Ani ti se ale neúčastnili samotných jednání a pouze se scházeli s jejich účastníky mimo hlavní program.

EU bude reprezentovat Topolánek

Na příštím summitu klíčových ekonomik světa sdružených ve skupině G20, pokud se uskuteční během prvního pololetí roku 2009, by měl Evropskou unii reprezentovat český premiér Mirek Topolánek. Vyplývá to ze statutu G20, podle něhož EU na jednání zastupuje vždy předsednická země.

Při přípravě příštího summitu G20, který by se měl na úrovni šéfů států a vlád uskutečnit pravděpodobně v dubnu, bude Česká republika využívat aparát Evropské komise a těsně spolupracovat s Británií, která bude v té době předsednickou zemí G20.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...