„Shutdown“ klepe na dveře. Statisícům státních zaměstnanců v USA hrozí, že zůstanou bez peněz

Nahrávám video

Americký senát by se měl v pátek večer dohodnout na dalším financování vládních úřadů, aby odvrátil hrozící „shutdown“, tedy neschopnost vlády platit své výdaje. Pokud by ke kolapsu došlo, ocitne se administrativa bez peněz, což pro statisíce státních zaměstnanců znamená, že budou muset zůstat doma bez nároku na mzdu.

Americký Kongres, vláda a prezident musí schválit rozpočet do začátku hospodářského roku (v tomto případě 30. září 2017). Pokud se nedohodnou, přijme Kongres rozhodnutí o pokračujícím financování, jinými slovy o rozpočtovém provizoriu. Když se Kongres nedokáže dohodnout ani na tom, znamená to úplný rozpad neboli konec rozpočtového procesu. V tu chvíli přichází na řadu „shutdown“ neboli platební neschopnost.

USA jich zažily už vícero a každý je jiný. Některý trvá den, jiný tři týdny. Kam peníze potečou i přes platební neschopnost, určuje zákon. Ten dává velký prostor vedení jednotlivých resortů, které přichází s vlastními návrhy, jaké výdaje škrtnou a co bude dále financováno podle nouzového plánu.

Kam peníze potečou a kdo se musí uskromnit

Vláda výdaje na provoz rozděluje do dvou kategorií. Tou první jsou nutné neboli nouzové výdaje, kterých se případná platební neschopnost nedotkne. Patří sem například armáda nebo FBI. Bez problémů by mělo pokračovat financování sociálního zabezpečení a lékařské péče, jelikož ty patří mezi výdaje stanovené zákonem. Peníze do nich tečou automaticky.

Druhou kategorií jsou takzvané nepodstatné nebo nedůležité výdaje, jinak řečeno výdaje bez výjimky. Ty zasáhne případná platební neschopnost nejvíce. Patří sem například NASA, vzdělávání, národní parky, muzea, úřad pro kontrolu a schvalování léčiv či třeba resort bydlení a rozvoje měst. Zaměstnancům těchto odvětví hrozí, že zůstanou doma bez peněz.

V případě, že k „shutdownu“ dojde v období daňových přiznání, na povinnosti platit to pro Američany nic nemění. Avšak na případný přeplatek si poplatníci počkají, dokud se Kongres nedohodne a prezident rozpočet nepodepíše.

Co předcházelo aktuálně hrozícímu „shutdownu“

Za normálních okolností mělo být financování vlády zajištěno zákonem už na počátku letošního hospodářského roku, tedy loni k 1. říjnu. Kongresmani se ale nedokázali dohodnout a situaci už třikrát řešili schválením krátkodobého provizoria. 

Už 8. září 2017 v době, kdy se blížil nový hospodářský rok, nebyla v dohledu žádná dohoda o rozpočtu. Kongres usiloval o to, aby vláda udržovala své působení na úrovni běžných výdajů po dobu tří měsíců. Na začátku prosince Kongres schválil další krátkodobý výdajový rozpočet, aby udržel vládu v provozu. Jednání o kontroverzních otázkách odložil na další den.

Poslední schůzka se konala 21. prosince 2017, kdy jen pár hodin před vánoční přestávkou Kongres znovu odvrátil platební neschopnost tím, že schválil další krátkodobý návrh zákona, aby vládní finance zajistil do poloviny ledna, tedy do pátku 19 .ledna. 

Spor se vede o migranty

Hlavní příčinou sporu, který schválení rozpočtu blokuje, je osud přistěhovalců žijících v USA bez povolení k pobytu. Jde o statisíce osob, které do země přijely jako děti a před deportací je chrání zákon schválený za vlády bývalého prezidenta Baracka Obamy. Jeho nástupce Donald Trump však hrozí, že ochranný program zvaný zkráceně DACA zruší.

Aby program DACA zachránili, rozhodli se opoziční Demokraté podmínit jeho zachování dohodou o dalším financování vlády. Republikáni zase trvají na tom, aby výměnou za ochranu migrantů před deportací demokraté souhlasili se stavbou zdi na hranici s Mexikem, kterou dlouhodobě odmítají. Trump dal najevo, že pokud se parlamentní strany do března nedohodnou, DACA zruší.  

  • 14.–18. listopadu 1995: K platební neschopnosti došlo poté, co tehdejší prezident Bill Clinton vetoval rozpočet schválený Kongresem ovládaným republikány. Za následek to mělo mj. nucený odchod na dovolenou pro 800 000 pracovníků federálních úřadů.
  • 16. prosince 1995 – 5. ledna 1996: Pokračující půtky mezi Clintonem a republikánskými kongresmany ohledně financování vzdělávacích programů a zdravotního pojištění pro staré lidi vyvrcholily dalším shutdownem. Ten tentokráte postihl 280 000 státních zaměstnanců, kteří museli zůstat doma.
  • 1.–16. října 2013: Neshody mezi prezidentem Barackem Obamou a skupinou republikánů v Kongresu kvůli výdajům v novém rozpočtovém roce způsobily, že vláda neměla 16 dní peníze na svůj provoz. Po tuto dobu si muselo 800 tisíc státních zaměstnanců vzít nucenou dovolenou a milion jich pokračovalo v práci, aniž by měli jistotu, že za ni dostanou zaplaceno. Republikáni tehdy využili instrumentu tzv. shutdownu k tomu, aby pozdrželi start zdravotnické reformy „Obamacare“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
21:34Aktualizovánopřed 32 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 3 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 5 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 8 hhodinami
Načítání...