„Shutdown“ klepe na dveře. Statisícům státních zaměstnanců v USA hrozí, že zůstanou bez peněz

Nahrávám video
Zpravodaj ČT o situaci v americkém Kongresu
Zdroj: ČT24

Americký senát by se měl v pátek večer dohodnout na dalším financování vládních úřadů, aby odvrátil hrozící „shutdown“, tedy neschopnost vlády platit své výdaje. Pokud by ke kolapsu došlo, ocitne se administrativa bez peněz, což pro statisíce státních zaměstnanců znamená, že budou muset zůstat doma bez nároku na mzdu.

Americký Kongres, vláda a prezident musí schválit rozpočet do začátku hospodářského roku (v tomto případě 30. září 2017). Pokud se nedohodnou, přijme Kongres rozhodnutí o pokračujícím financování, jinými slovy o rozpočtovém provizoriu. Když se Kongres nedokáže dohodnout ani na tom, znamená to úplný rozpad neboli konec rozpočtového procesu. V tu chvíli přichází na řadu „shutdown“ neboli platební neschopnost.

USA jich zažily už vícero a každý je jiný. Některý trvá den, jiný tři týdny. Kam peníze potečou i přes platební neschopnost, určuje zákon. Ten dává velký prostor vedení jednotlivých resortů, které přichází s vlastními návrhy, jaké výdaje škrtnou a co bude dále financováno podle nouzového plánu.

Kam peníze potečou a kdo se musí uskromnit

Vláda výdaje na provoz rozděluje do dvou kategorií. Tou první jsou nutné neboli nouzové výdaje, kterých se případná platební neschopnost nedotkne. Patří sem například armáda nebo FBI. Bez problémů by mělo pokračovat financování sociálního zabezpečení a lékařské péče, jelikož ty patří mezi výdaje stanovené zákonem. Peníze do nich tečou automaticky.

Druhou kategorií jsou takzvané nepodstatné nebo nedůležité výdaje, jinak řečeno výdaje bez výjimky. Ty zasáhne případná platební neschopnost nejvíce. Patří sem například NASA, vzdělávání, národní parky, muzea, úřad pro kontrolu a schvalování léčiv či třeba resort bydlení a rozvoje měst. Zaměstnancům těchto odvětví hrozí, že zůstanou doma bez peněz.

V případě, že k „shutdownu“ dojde v období daňových přiznání, na povinnosti platit to pro Američany nic nemění. Avšak na případný přeplatek si poplatníci počkají, dokud se Kongres nedohodne a prezident rozpočet nepodepíše.

Co předcházelo aktuálně hrozícímu „shutdownu“

Za normálních okolností mělo být financování vlády zajištěno zákonem už na počátku letošního hospodářského roku, tedy loni k 1. říjnu. Kongresmani se ale nedokázali dohodnout a situaci už třikrát řešili schválením krátkodobého provizoria. 

Už 8. září 2017 v době, kdy se blížil nový hospodářský rok, nebyla v dohledu žádná dohoda o rozpočtu. Kongres usiloval o to, aby vláda udržovala své působení na úrovni běžných výdajů po dobu tří měsíců. Na začátku prosince Kongres schválil další krátkodobý výdajový rozpočet, aby udržel vládu v provozu. Jednání o kontroverzních otázkách odložil na další den.

Poslední schůzka se konala 21. prosince 2017, kdy jen pár hodin před vánoční přestávkou Kongres znovu odvrátil platební neschopnost tím, že schválil další krátkodobý návrh zákona, aby vládní finance zajistil do poloviny ledna, tedy do pátku 19 .ledna. 

Spor se vede o migranty

Hlavní příčinou sporu, který schválení rozpočtu blokuje, je osud přistěhovalců žijících v USA bez povolení k pobytu. Jde o statisíce osob, které do země přijely jako děti a před deportací je chrání zákon schválený za vlády bývalého prezidenta Baracka Obamy. Jeho nástupce Donald Trump však hrozí, že ochranný program zvaný zkráceně DACA zruší.

Aby program DACA zachránili, rozhodli se opoziční Demokraté podmínit jeho zachování dohodou o dalším financování vlády. Republikáni zase trvají na tom, aby výměnou za ochranu migrantů před deportací demokraté souhlasili se stavbou zdi na hranici s Mexikem, kterou dlouhodobě odmítají. Trump dal najevo, že pokud se parlamentní strany do března nedohodnou, DACA zruší.  

  • 14.–18. listopadu 1995: K platební neschopnosti došlo poté, co tehdejší prezident Bill Clinton vetoval rozpočet schválený Kongresem ovládaným republikány. Za následek to mělo mj. nucený odchod na dovolenou pro 800 000 pracovníků federálních úřadů.
  • 16. prosince 1995 – 5. ledna 1996: Pokračující půtky mezi Clintonem a republikánskými kongresmany ohledně financování vzdělávacích programů a zdravotního pojištění pro staré lidi vyvrcholily dalším shutdownem. Ten tentokráte postihl 280 000 státních zaměstnanců, kteří museli zůstat doma.
  • 1.–16. října 2013: Neshody mezi prezidentem Barackem Obamou a skupinou republikánů v Kongresu kvůli výdajům v novém rozpočtovém roce způsobily, že vláda neměla 16 dní peníze na svůj provoz. Po tuto dobu si muselo 800 tisíc státních zaměstnanců vzít nucenou dovolenou a milion jich pokračovalo v práci, aniž by měli jistotu, že za ni dostanou zaplaceno. Republikáni tehdy využili instrumentu tzv. shutdownu k tomu, aby pozdrželi start zdravotnické reformy „Obamacare“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 3 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 12 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 14 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...