Atény - Nové předčasné volby se v Řecku uskuteční 17. června. Dohodli se na tom lídři hlavních politických stran na jednání u prezidenta Karolose Papuliase. Zemi k volbám dovede přechodná vláda, v čele s premiérem Panajotisem Pikrammenosem. Předáci stran se dohodli na tom, že prozatímní vláda nemá přijímat zásadní a mezinárodně závazná rozhodnutí. Ještě ve čtvrtek se má sejít nový parlament s poslanci zvolenými 6. května, už v pátek nebo v sobotu bude ale zřejmě opět rozpuštěn.
Přechodný kabinet povede nový premiér, kterým se večer stal nejvyšší soudce řeckého správního soudního dvora Panajotis Pikrammenos. Po složení přísahy převzal formálně otěže vlády od dosluhujícího ministerského předsedy Lukase Papadimose.
Řečtí politici se rozhodovali mezi dvěma termíny nových voleb, v úvahu připadal ještě 10. červen. Ústava předpokládá, že v čele přechodné vlády stojí některý z šéfů nejvyšších řeckých soudů nebo nestranické osobnosti. V čele kabinetu teoreticky mohl zůstat i finanční expert Lukas Papadimos. Jediným úkolem přechodné vlády je dovést zemi k volbám a řešit jen naléhavé každodenní záležitosti. Podle šéfky komunistů Aleky Paparigaové se předáci stran dohodli na tom, že prozatímní vláda nebude přijímat mezinárodně závazná rozhodnutí.
Předseda Evropské komise José Barroso dnes potvrdil, že Řekové o setrvání v eurozóně rozhodnou sami a nové volby označil za historické, pokud jde o budoucnost země. Přitom vyjádřil přání, aby Řecko v EU a eurozóně zůstalo.
Řekové vybírají vklady
Řekové mezitím v období mezi dvěma předčasnými parlamentními volbami vybírají své vklady z bank. Obávají se totiž, že Řecko vystoupí z eurozóny a že hodnota jejich úspor po přechodu na národní měnu prudce klesne. Jenom v pondělí ze svých účtů vybrali nejméně 700 milionů eur (18 miliard korun). Peníze z bank vybírají už měsíce, ale zatím se před peněžními ústavy netvoří fronty.
Prezident Karolos Papulias upozornil stranické vůdce, kteří se v předchozích dnech marně pokoušeli o vytvoření koaliční vlády, na varovné informace od šéfa řecké centrální banky Jorgose Provopulose. „Pan Provopulos mi řekl, že zatím nenastala panika, ale panují vážné obavy, že by se situace mohla v paniku vyvinout,“ řekl prezident.
Tempo odlivu vkladů z řeckých bank nyní zrychluje. Upozornil na to ředitel Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara. IIF za mezinárodní banky nedávno dojednala masivní restrukturalizaci řeckého dluhu, díky čemuž se Řecko prozatím vyhnulo státnímu bankrotu. „Tempo odlivu vkladů z Řecka se zrychlilo, já si ale myslím, že se to dá stabilizovat, až bude sestavena nová vláda, pokud ale potvrdí zájem zůstat v eurozóně,“ řekl Dallara.
Věra Čolasová, ekonomka:
„Dochází k neustálému výběru, ale ne pouze v hotovosti. Odcházejí i peníze jako různé investice - například do akcií nebo státních dluhů jiných evropských států. Toto množství se zhruba rovná tomu, co bylo vybráno v hotovosti, a existuje velký strach, ne ještě panika. Řecké banky ztrácejí už třetí rok své vkladatele.“
Světové burzy kvůli Řecku klesají. Všichni mají strach, že se řečtí politici po nových volbách postaví na zadní. „Pokud řeknou, že přestanou splácet, pak to zasáhne všechny finanční trhy,“ prohlásil německý bankéř Robert Halver. Řecká tragédie ovládla i první setkání německé kancléřky s novým prezidentem Francie. Zahraniční firmy kvůli nejistotě přitvrzují. Bojí se řecké platební neschopnosti. „Nejistota v Řecku je velmi vysoká. Žádá se buďto placení předem, nebo pojištění úvěrů,“ podotkl Kent Damsgaard, ekonom Konfederace dánského průmyslu.
Nové řecké volby se už považují za referendum o euru. Osmdesát procent voličů je podle průzkumu pro zachování měny. „Euro je tady, je to původem řecké slovo. Nepůjdeme pryč,“ konstatoval řecký politik Kourouvkos Avaraoios.
Volebním favoritem je krajní levice
Předákům řeckých stran ani prezidentovi se po parlamentních volbách z 6. května nepodařilo dohodnout o nové vládě, a země tak míří k opakovaným volbám. Podle průzkumů v červnu vyhraje krajně levicová strana SYRIZA, což dále otřáslo důvěrou ve schopnost Řecka ponechat si společnou evropskou měnu a platit dluhy. SYRIZA a některé menší strany totiž odmítají úsporná opatření, jimiž země eurozóny podmínily poskytnutí mohutné úvěrové pomoci extrémně zadlužené zemi. Mnoho Řeků prý nicméně věří slibům charismatického šéfa strany SYRIZA Alexise Tsiprase, že země může zůstat v eurozóně, aniž by se podřizovala podmínkám EU a Mezinárodního fondu.
Jak uvedla spolupracovnice ČT Soňa Dorňáková Stamu, řečtí konzervativci se před volbami pokoušejí o sblížení stran pravého středu a spolupráci už ohlásily dvě menší pravicové mimoparlamentní strany. Právě jejich podpora konzervativcům by mohla zajistit vítězství pravice ve volbách.
Jak by vypadalo vystoupení Řecka z eurozóny
Smlouvy Evropské unie nepočítají s možností, že by některý z členských států mohl opustit eurozónu. Přesto to podle expertů možné je. Podle zprávy Institutu mezinárodních financí (IIF) by náklady na vystoupení Řecka z eurozóny dosáhly zhruba jednoho bilionu eur.
- Základní scénář počítá s tím, že řecké úřady by se na datu opuštění eurozóny předem dohodly s ostatními členskými státy, které platí evropskou jednotnou měnou. Taková dohoda by počítala s tím, že od určitého data by všechny platy, závazky a penze v Řecku byly vypláceny v drachmě. Tato změna by se dotknula i bankovních vkladů, přičemž eura za drachmy by Řecko vyměnilo v poměru 1:1. O skutečném kurzu staronové řecké měny by však v následujících dnech po opuštění eurozóny rozhodly finanční trhy. Řeckou měnu by tak potkala citelná devalvace. I po přechodu na drachmu by ale v běžném platebním styku dominovalo euro - minimálně do doby, než by drachma nalezla na trhu skutečnou hodnotu. Drachmu by do té doby nemělo smysl držet, protože by hodnotu rychle ztrácela.
- Řecký dluh by byl v podstatě rozdělen na dvě kategorie. Na peníze, které země dluží věřitelům, a na peníze, které řecký bankovní systém dluží Evropské centrální bance. Oba tyto dluhy spadají pod mezinárodní právo a jejich vypořádání by muselo být vyřešeno prostřednictvím jednání s věřiteli. Dluh vůči domácím věřitelům by byl automaticky z eur převeden na drachmy, a devalvace by jej tak citelně zmenšila. Pokud by Řecko opustilo eurozónu, řecké banky by ze dne na den padly a Evropské centrální bance by zůstaly nesplacené úvěry za zhruba 160 miliard eur a v podstatě bezcenné řecké dluhopisy.
- Vystoupení Řecka z EU by nanejvýš pravděpodobně následovalo poté, co by tamní politici odmítli splnit závazky, které mají vůči mezinárodnímu společenství a vůči jednotlivým státům. Unijní smlouvy s vystoupením z EU počítají a je velmi pravděpodobné, že by tato otázka byla nastolena. Řecko by se tak s evropskou sedmadvacítkou nejspíš muselo shodnout na pokračování vlastního členství. Pokud by se neshodlo, muselo by z EU vystoupit a znovu podat žádost o členství. K vystoupení Řecka z unie by ovšem byl nutný souhlas všech členských států.
Řecká povolební chronologie:
6. května - Předčasné parlamentní volby vyhrála konzervativní Nová demokracie. Druhá skončila Koalice radikální levice (SYRIZA) a třetí Panhelénské socialistické hnutí (PASOK). Do parlamentu se dostaly ještě čtyři další strany, včetně krajně pravicového Zlatého úsvitu. Výsledek voleb znamenal porážku dosud vládních proevropských stran (Nová demokracie a PASOK) a triumf odpůrců rozpočtových škrtů, jež byly podmínkou pro pokračování zahraniční pomoci zadluženému Řecku.
7. května - Prezident Karolos Papulias pověřil sestavením vlády předsedu Nové demokracie Antonise Samarase. Ochotu ke spolupráci s ním dal ale najevo pouze PASOK.
8. května - Prezident pověřil pokusem o sestavení vlády Alexise Tsiprase, vůdce Koalice radikální levice. Uzavřít dohodu o vládě s ním však odmítla jak Nová demokracie, tak PASOK.
9. května - Vůdce radikální levice Tsipras oznámil Evropské unii, že závazky předchozího řeckého kabinetu ohledně úspor už neplatí. Zdůvodnil to tím, že občané ve volbách dohody jednoznačně odsoudili.
10. května - Sestavením vlády byl pověřen socialistický lídr Evangelos Venizelos, jenž se pokusil vyjednat širší koalici tří nejsilnějších stran plus malé strany Demokratická levice. Výsledkem měl být vznik přechodné vlády s úkolem zmírnit rozpočtové škrty, ale zároveň udržet zemi v eurozóně.
11. května - Koalice radikální levice se odmítla podílet na širší vládní koalici. Její účast přitom byla podmínkou, kterou si pro podporu vlády vymínila strana Demokratické levice.
12. května - Předseda socialistů Venizelos vrátil mandát k sestavení vlády.
13. května - Prezident jednal o povolební situaci s lídry všech parlamentních stran s výjimkou Zlatého úsvitu. Jednání však nepřinesla žádný pokrok.
14. května - Prezident navrhl vznik kabinetu odborníků, který by zemi vedl 18 měsíců. Strany odmítající pokračování úsporných opatření však daly najevo, že nepodpoří ani takovou vládu, protože by podle nich pokračovala v dosavadních krocích.
16. května - Po jednání lídrů hlavních stran u prezidenta Papuliase byly dohodnuty nové předčasné volby 17. června. Zemi k volbám dovede přechodná vláda.
(ČTK)
