Šéfkou americké Sněmovny reprezentantů je po osmi letech znovu demokratka Pelosiová

Americká Sněmovna reprezentantů si na prvním zasedání v novém složení zvolila za předsedkyni demokratku Nancy Pelosiovou. Její návrat média hodnotí jako historický, protože je po více než 60 letech první, kdo předsednické křeslo ve sněmovně po návratu z opozice opět získal.

Osmasedmdesátiletá Pelosiová se do funkce předsedkyně Sněmovny reprezentantů vrátila po osmi letech. Je zatím jedinou ženou, která tento vrcholný ústavní post zastávala, poprvé do něj byla zvolena v lednu 2007.

Naposledy se vrátil do předsednického křesla po pauze v opozici demokrat Sam Rayburn, kterému se to podařilo hned dvakrát. Tento post zastával nejprve do roku 1947, poté znovu od roku 1949 do ledna 1953 a naposledy pak od ledna 1955 do listopadu 1961. V době, kdy byl Rayburn v opozici, sněmovně opakovaně předsedal republikán Joseph Martin.

„Je to opravdu, ale opravdu skvělý úspěch. Doufejme, že spolu budeme spolupracovat a že dokončíme řadu věcí,“ pogratuloval Pelosiové americký prezident Donald Trump na narychlo svolané tiskové konferenci v Bílém domě, kde zároveň znovu zopakoval důvody, proč Spojené státy potřebují zeď na hranici s Mexikem.

Krátce po listopadových volbách se několik demokratických kongresmanů sice vyslovilo proti znovuzvolení Pelosiové do čela sněmovny, kongresmance se ale podařilo nespokojence přesvědčit. Ne všichni demokraté ji však nakonec podpořili. Z 235 demokratů tak učinilo 220. Republikáni proti ní postavili vůdce sněmovní menšiny Kevina McCarthyho, který získal 192 hlasů.

Podle redaktora serveru Aktuálně.cz Daniela Anýže je Pelosiová nesmírně zkušená, situaci ale bude mít trochu složitější, protože se po listopadových volbách dolní komora Kongresu výrazněji personálně obměnila. „Noví levicovější a progresivnější kongresmani ji budou tlačit k radikálnějším postojům,“ uvedl Anýž.

V Senátu mezitím republikánský viceprezident Mike Pence, který je z titulu funkce nevoleným předsedou této kongresové komory, přijal přísahu nově zvolených senátorů.

V listopadových volbách Američané vybírali nové složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a také 35 nových zákonodárců ze stočlenného Senátu. Demokraté získali ve sněmovně většinu 235 křesel, republikáni naopak svou kontrolu Senátu rozšířili na 53 mandátů.

Analytici nové rozložení sil v americkém zákonodárném sboru považují za komplikaci pro zbývající dva roky mandátu republikánského prezidenta Trumpa, jehož administrativa bude nucena hledat kompromisy s demokraty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 25 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 45 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...