Šéfka MMF Lagardeová obviněna z podílu na podvodu

Paříž - Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová byla ve Francii obviněna a začala být oficiálně vyšetřována pro podezření z nedbalosti v případu politického podvodu. Lagardeová reagovala tvrzením, že nehodlá odstoupit a proti obvinění se odvolá. Je podezřelá, že jako francouzská ministryně financí se podílela na zpronevěře veřejných prostředků.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Petr Zavadil: Vyšetřování se může vléct dlouho
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí justice je podle šéfky MMF „neopodstatněné“. „Po tříletém (právním) řízení a desítkách hodin vyslechů vyšetřující komise soudu dospěla k tomu, že jsem nespáchala žádný trestný čin. Jediným obviněním je to, že jsem prý nebyla dostatečně bdělá,“ řekla k tomu Lagerdeová. 

Lagardeová je již několik let vyšetřována v aféře, která se týká odškodného pro kontroverzního přítele někdejšího pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho, podnikatele Bernarda Tapieho. Lagardeová jako ministryně financí v roce 2008 údajně rozhodla, že se jeho vleklý spor z 90. let s jednou státní bankou bude řešit v rozhodčím řízení. Arbitráž pak Tapiemu umožnila získat 400 000 eur (nyní přes 11 milionů korun). 

Případ projednává v Paříži Republikový soudní dvůr, který je jako jediný justiční orgán kompetentní k soudnímu stíhání nynějších i bývalých francouzských ministrů. Soud jí znovu vyslýchal v úterý, a to prý 15 hodin. Lagardeová dnes agentuře AFP řekla, že nemíní odstoupit a vrací se ještě dnes zpět do Washingtonu, kde má MMF sídlo.

Podle francouzského zákona soudci podezřelého obviní a začnou formálně vyšetřovat, když věří v jeho možné provinění. Ještě to však neznamená, že případ musí vést k soudnímu procesu, o jehož konání se rozhodne na základě výsledků vyšetřování.

Kauza může ohrozit její setrvání v čele MMF

Justice zvlášť vyčítá Lagardeové, že se nepokusila zrušit výsledek arbitráže. Bývalá ministryně vždy obhajovala arbitráž a své rozhodnutí nežádat její zrušení. Chtěla prý ukončit dlouhý a nákladný proces mezi Tapiem a bankou Crédit Lyonnais ohledně podmínek prodeje podnikatelova sportovního podniku Adidas.

Pokud by Lagardeová s odvoláním proti obvinění neuspěla, asi by to podle některých francouzských komentářů ohrozilo její setrvání v čele MMF. Odsouzena by podle AFP v případě procesu mohla být po nově vzneseném obvinění až k roku vězení. Za prokázání přímého podílu na podvodu by jí bývalo hrozilo až desetileté vězení.

Osmapadesátiletá Lagardeová přitom není v podezření, že by osobně z někdejšího rozhodnutí profitovala. Její vyšetřování ale na ni a také na instituci, kterou vede, nevrhá podle komentářů příliš dobré světlo. Tím spíše, že v čele MMF stanula v červenci 2011 poté, co její francouzský předchůdce Dominique Strauss-Kahn musel odejít po obvinění ze znásilnění hotelové pokojské v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 14 mminutami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 1 hhodinou

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 7 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...