Brusel – Ruská federace by se v souvislosti se vzrůstajícím nebezpečím teroristických útoků z mimoevropských oblastí měla více zapojit do protiraketové obrany a spolupracovat se Severoatlantickou aliancí (NATO). S tímto vybídnutím dnes na Bruselském fóru vystoupil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, když varoval před rostoucí hrozbou šíření zbraní hromadného ničení. Při zmínce o vnější hrozbě pro euroamerický prostor zmínil hlavně Írán. Podle Rasmussena by společná protiraketová obrana byla jasným vzkazem, že je Evropa a její partneři na podobné nebezpečí připravena.
Aliance by podle něj měla rovněž na listopadovém summitu přijmout rozhodnutí o novém systému protiraketové obrany. O něm se nyní v bloku horečnatě diskutuje poté, co prezident USA Barack Obama loni změnil priority amerického protiraketového deštníku a zrušil plán na výstavbu prvků tohoto projektu v Česku a Polsku.
Anders Fogh Rasmussen:
„Jedna bezpečnostní střecha by byla silným politickým symbolem, že Rusko je plným členem euroatlantické rodiny.“
Jednou z nejvážnějších hrozeb je podle slov Rasmussena šíření zbraní hromadného ničení. „Tato hrozba je reálná a narůstá,“ řekl s tím, že své raketové arzenály posiluje řada zemí. Konkrétně zmínil Írán, který je ostře kritizován mezinárodním společenstvím kvůli jadernému programu. To připomněl i šéf NATO, podle něhož navíc nejde jen o nukleární ambice Íránu, ale i o vývoj raket. Ty už nyní mohou zasáhnout státy aliance a Teherán navíc pracuje na dalších.
S příchodem Obamy USA otevřely cestu Rusku
V protiraketové obraně klíčovou roli v alianci hrají Spojené státy. Ty v září představily změny původně budovaného systému protiraketové obrany. Administrativa Baracka Obamy tím ustoupila od plánů předchozího prezidenta George Bushe na vybudování prvků štítu v Česku a v Polsku. Tento záměr, který počítal s radarem v ČR a desítkou antiraket v Polsku, v minulosti ostře kritizovalo právě Rusko, které také nové Obamovo rozhodnutí uvítalo.
Řada lídrů dnes na fóru zdůraznila, že je třeba, aby se do debat o hrozbách a možnostech, jak jim čelit, víc zapojilo i Rusko. Jeho zapojení podle některých nahrává i nová dohoda mezi Moskvou a Washingtonem o snížení počtu jaderných zbraní, která má být podepsána 8. dubna v Praze.
