Brusel – Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg vyzval Moskvu, aby stáhla své vojáky z východu Ukrajiny a od hranic. Šéf Aliance hovořil o „silné koncentraci vojsk“. Ukrajinský premiér pak požádal Moskvu o mírové jednání na neutrální půdě - ta to odmítla. Ruský ministr zahraničí přitom doufá, že se vztahy mezi Unií a Ruskem nepoškodily nenávratně. Sankce označil za slepou uličku.
Kyjev a Západ obviňují Rusko z podpory proruských separatistů na východě Ukrajiny zbraněmi i vojáky. Moskva to popírá. „Rusko pokračuje v destabilizaci Ukrajiny. (…) Vidíme pohyby jednotek, tanků, děl a moderních protiletadlových systémů. Je to silná koncentrace vojsk. Vyzýváme Rusko, aby stáhlo svá vojska a přispělo k mírovému urovnání,“ řekl šéf NATO novinářům před jednáním s ministry obrany zemí Evropské unie.
Pohyby ruských jednotek a vyslání posil separatistům zaznamenali prý i nezávislí reportéři a pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Rusko má na výběr: buď se může podílet na vyjednaném mírovém urovnání, anebo pokračovat po cestě, která vede do izolace,“ prohlásil Stoltenberg.
Stropnický: Ruské provokace mohou ohrozit civilní dopravu
NATO počátkem listopadu oznámilo, že letos už zaznamenalo přes sto případů, kdy ruská letadla narušila vzdušný prostor evropských zemí, je to trojnásobek loňského počtu. „Je to svým způsobem hazardérské vzdušné pirátství, či jak to nazvat. Ta letadla nekomunikují, nehlásí svou trajektorii… Mohou být potenciálním vážným ohrožením normální civilní dopravy,“ varoval český ministr obrany Martin Stropnický. „To jenom dává obrázek o tom, jak obtížný partner je Rusko,“ dodal. V příštích měsících podle něj Aliance zpřesní svou reakci na vývoj, včetně například detailů fungování plánovaných sil velmi rychlé reakce.
Konflikt na východě Ukrajiny si od letošního dubna podle OSN vyžádal více než 4 000 mrtvých. Od 5. září má mezi znepřátelenými stranami platit příměří, v praxi je ovšem neustále porušováno. Bilance posledních dnů hovoří o třiceti mrtvých a skoro 50 zraněných. Při dělostřeleckém ostřelování obce Trjochizbenky v Luhanské oblasti jeden z granátů utrhl třiačtyřicetileté ženě nohu, uvedla agentura Interfax-Ukrajina.
David Svoboda, ukrajinista
„Vladimir Putin porážku rebelů připustit nemůže. Byla by to jeho prohra, politický exitus. Petro Porošenko na druhou stranu dělá pouze to, co musí – naladit společnost na velice pravděpodobnou možnost (totální války), na to, že může přijít další studená vlna a šok.“
„Současná souhra okolností spíš Putina nutí k rázné akci, aby posílil své postavení na domácí scéně. Jsem přesvědčen o tom, že opakování úderu jižním směrem za účelem vytvoření koridoru mezi Ruskem a Krymem je neodvratné.“
Lavrov o sankcích: Doprošovat se nebudeme
Rusko podle šéfa diplomacie Sergeje Lavrova doufá, že vztahy s Evropskou unií „nedosáhly bodu, od něhož už není návratu“. Rusko podle něj neusiluje o konfrontaci se Západem a sankce kritizoval jako slepou uličku. „Sankce jsme si nevybrali, ale nechystáme se doprošovat západní země, aby sankce zrušily, ačkoliv nám pravidelně naznačují, že bychom měli přistoupit na nějaká kritéria, na to, že nám řeknou, co bychom měli dělat, aby za to zrušili sankce. Ale my takové hry hrát nebudeme,“ prohlásil ruský ministr.
- V pondělí se ministři zahraničí EU dohodli, že seznam se do konce měsíce rozšíří o další jména, hlavně separatistů z východu Ukrajiny. Na černé listině je v současnosti přes 20 firem a asi 120 lidí.
Lavrov dal také najevo, že nečeká žádný průlom od schůzky se šéfem německé diplomacie. Frank-Walter Steinmeier má ještě dnes přicestovat do Moskvy z Kyjeva. Podle ministra není v současné slepé uličce mezi Ruskem a Ukrajinou žádný důvod k optimismu.
Ukrajinský premiér
„Hlavní body dohod - a jmenovitě: obnovení kontroly na rusko-ukrajinské hranici, zastavení dodávek zbraní z Ruské federace na Ukrajinu a odsun ruské armády a ruských teroristů z ukrajinského území - nebyly vyplněny.“
Jaceňuk: Konec války závisí na Putinovi
Podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka závisí ukončení války "především na ruském
prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho okolí. Moskva ale podle něj raději "pokračuje v
eskalaci i zvětšování přítomnosti ruských vojsk na východě Ukrajiny".
