Šéf Aliance: Lodě NATO vrátí zachráněné uprchlíky Turkům

Běženci, které zachrání lodě NATO v Egejském moři, budou vraceni zpět do Turecka. Podmínky alianční lodní mise upřesnil šéf NATO Jens Stoltenberg. Ministři obrany zemí NATO se před čtrnácti dny dohodli, že válečné lodě budou pomáhat Turecku a Řecku v boji proti pašeráckým sítím.

Flotila NATO v oblasti hlídkuje a sbírá informace. Lodě budou také přímo spolupracovat s plavidly agentury EU pro ochranu unijních hranic Frontex, která ale oproti aliančním silám nesmí monitorovat turecké pobřeží.

Misi vede námořní skupina 2, která působí pod velením Německa a čítá pět lodí: německou, kanadskou, italskou, řeckou a tureckou. „Plavidla nemají za úkol fyzicky bránit proudům uprchlíků,“ upozornil velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý.

Operační potíže přišly se vstupem do výsostných vod Turecka a Řecka. „Naše lodě poskytnou informace pobřežním hlídkám a dalším úřadům v Řecku a Turecku. To jim pomůže být efektivnější při potírání sítí nelegálního pašování (lidí). Naši velitelé budou rozhodovat o místech působení ve spolupráci s Řeckem a Tureckem, v jejichž teritoriálních vodách budou moci operovat,“ uvedl šéf NATO.

  • Řecko a Turecko se léta přou o rozsah svých výsostných vod a vzdušných prostorů. V roce 1996 se členové NATO málem střetli i vojensky.

Jasný už je také osud zachráněných migrantů, které lodě vyloví z moře. „Když budou zachráněni lidé, kteří připlouvají z Turecka, budou vráceni do Turecka,“ upřesnil Stoltenberg po středečním jednání členských zemí v bruselském sídle NATO.

Migranti u řeckého Kosu
Zdroj: ČT24

Na základě mezinárodních dohod mají námořní síly NATO povinnost pomáhat všem plavidlům v nesnázích. Mnohé členské státy Aliance se obávaly, že toho pašeráci využijí a budou směřovat čluny k válečným lodím, aby migranty zachránily a odvezly jako trosečníky do Řecka.

Přes Egejské moře proudí z Turecka do Řecka a pak dále do Evropy desetitisíce uprchlíků. Loni jich touto cestou přišlo do Řecka skoro 860 tisíc a jen od začátku letošního roku jich připlulo dalších zhruba 100 tisíc.

V Řecku uvízlo dvacet tisíc běženců

Kvůli zpřísnění kontroly hranic pro blízkovýchodní uprchlíky v zemích ležících na takzvané balkánské trase už uvízlo v Řecku kolem dvaceti tisíc běženců. Z toho polovina se pohybuje po severojižní dálnici spojující metropoli Atény s hlavním hraničním přechodem na řecko-makedonské hranici. Zbytek je umístěn v nouzových ubytovnách 18 měst a obcí.

Do aténského přístavu Pireus navíc dorazilo více než 1350 dalších migrantů z ostrovů v Egejském moři. Další tisícovka se očekává v průběhu dne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, odstávky se výrazně prodloužily

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil mimo jiné na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně.
před 23 mminutami

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky namířily během letu nad mezinárodními vodami u japonského souostroví Okinawa radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů, Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
před 1 hhodinou

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 3 hhodinami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. Dalších šest lidí je zraněných. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok.
před 4 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...