Schwarzenberg odmítl rušení Benešových dekretů, Temelín podpořil

Vídeň - Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga poválečné dekrety někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše, které umožnily odsun německého obyvatelstva z Československa, nelze zrušit. Schwarzenberg to řekl v rozhovoru pro rakouský deníku Die Presse; ve čtvrtek totiž navštíví Vídeň, kde bude jednat se svým rakouským protějškem Michaelem Spindeleggerem. Schwarzenberg také Rakušany upozornil, že se Česko neobejde bez jaderné energie a že rakouští protiatomoví aktivisté používají proti jaderné elektrárně Temelín iracionální argumenty. Rakouští Zelení se vzápětí proti výrokům o Temelínu ohradili.

Rakousko léta volá po zrušení takzvaných Benešových dekretů. Podle Schwarzenberga tyto poválečné zákony, na jejichž základě bylo odsunuto německé obyvatelstvo z českých území a byl konfiskován jeho majetek, jsou proti lidským právům. Na dotaz, proč tedy nežádal jejich zrušení, odpověděl: „Protože to nejde. Protože zpětný účinek není možný, stejně jako u mnichovské dohody. Dějiny se nedají vrátit zpět. Nejsem žádný příznivec politiky včerejška. Měli bychom společně hledět do budoucnosti.“

Schwarzenberg o dekretech:

„Česko se minulosti musí postavit samo, intervence zvenčí mnoho nepřinesou. Také v Rakousku trvalo ostatně delší dobu, než se vypořádání s minulostí dalo do pohybu.“

Nekloní se ani k tomu, aby Parlament ČR jako symbol smíření vydal o odsunu nějakou deklaraci. „Se symboly je to taková věc. Měly by se používat úsporně. V Rakousku nebo také v Německu se často zapomíná na to, že tady v Česku už probíhají silné debaty o minulosti. Především mladí lidé se ptají, co se tehdy událo,“ uvedl. Připomněl, že před nedávnem vysílala Česká televize dokument o odsunu a v Ústí se poprvé pořádala výstava o sudetských Němcích.

Bez Temelína se Česko neobejde

Dalším sporným bodem ve vzájemných vztazích kromě dekretů je jaderná elektrárna Temelín a její dostavba. Schwarzenberg uvedl, že česká strana je v kontaktu s rakouskou vládou a chce téma udržet ve věcné rovině. „Samozřejmě existují žádoucnější formy energie. My ale nemáme žádnou alternativu k atomové energii. Než se dostane proud do zástrčky, musí odněkud přijít. Můžete mi říct, odkud ho máme vytáhnout? Nemůžeme převzít ani Gazprom, ani vodní elektrárnu na řece Inn. A jen na hnědé uhlí se také nemůžeme spolehnout. Potřebujeme jadernou energii,“ uvedl v rozhovoru ministr.

Podle něj rakouští protiatomoví aktivisté užívají iracionální argumenty. „Je například naprostý nesmysl tvrdit, že Temelín je hromada šrotu. Je zvláštní, že se nikdo nevzrušuje kvůli bavorským atomovým elektrárnám, i když ty jsou ještě mnohem starší a leží po větru. To je ale přece německá kvalitní práce,“ poznamenal ministr. Rakouská strana Zelení - Zelená alternativa výroky českého ministra zahraničí zkritizovala. „Schwarzenberg pominul, že v Rakousku je převážná většina lidí proti využívání atomové energie a proti zřizování nových jaderných elektráren,“ řekla podle agentury APA mluvčí strany Christiane Brunnerová. „Tento odpor je zaměřený i proti prodloužení životnosti německých jaderných elektráren a vůbec není iracionální,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...