Vídeň – Evropský tisk v komentářích na bruselský summit o řešení finanční situace Řecka píše o tvrdém postoji věřitelů vůči Aténám, ale také o manévrování a úhybných manévrech řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Podle rakouského listu Die Presse se německý ministr financí choval vůči Řekům jako gangster – a to s tichým souhlasem dalších zemí. Podle italského deníku La Repubblica se v Bruselu na evropském nebi triumfálně vznášeli unijní jestřábi.
„Schäuble řecké vládě, která týdny manévruje a předvádí veletoče, přiložil pistoli ke spánku,“ uvedl deník Die Presse, podle kterého má ministr k takovému chování podporu nejen v Německu, ale i jinde v Evropské unii. „Jeho gangsterské chování zaštiťují mnozí další, jejichž trpělivost je rovněž u konce. Schäuble si je rovněž vědom, že nehraje žádného sympaťáka.“
Kolik peněz Řekové získají? Bude se podílet i Česká republika? Co se stane, když Řecko podmínky nesplní? Odpovědi na všechny základní otázky týkající se řecké krize si přečtěte ZDE.
Podobné ultimátum kdysi vyústilo ve válku, píše La Repubblica
„Tři dny, aby Řecko provedlo reformy, série diktátů, jeden tvrdší než druhý. Jestřábi se vítězně vznášejí na evropském nebi,“ napsal italský deník La Repubblica o summitu v Bruselu, který Aténám stanovil přísné podmínky pro získání další finanční pomoci. Podle tohoto listu dostal řecký premiér Alexis Tsipras tak neskutečné ultimátum, jako kdysi dalo Rakousko Srbsku, což nakonec vyústilo v první světovou válku.
Tvrdý přístup eurozóny k Aténám se dnes snažil objasnit polský liberální list Gazeta Wyborcza. Řeckou mysl prý ovládla nová mytologie, ve které není místo pro rozum a odpovědnost za stát. Řekové uvěřili tomu, že již nebudou muset šetřit, ale finanční pomoc i tak dostanou. Tento pocit vyvolal propagandistickými prohlášeními premiér Tsipras, což vyústilo v to, že Řekové hlasovali v nedávném referendu na základě pocitů a ne znalostí.
Podobný názor zastává i španělský pravicový deník El Mundo, podle kterého řecký premiér Tsipras svou nejednotnou a schizofrenní strategií způsobil Řekům neodčinitelné škody. „Je proto logické, že věřitelé, kteří již vydali spoustu peněz a kteří se musí zodpovídat veřejnosti, už Aténám nevěří,“ konstatoval list. Zároveň upozornil, že i tak je nevyhnutelné, aby vznikla dohoda, která poskytne věřitelům garance a která Aténám umožní dostat hospodářství opět na nohy. „V opačném případě se za tři roky dostaneme opět do slepé uličky,“ dodal El Mundo.
„Je těžké si představit, jak se jen za 15 let mohlo stát, že se společná měna dostala do marastu, který může vážně ohrozit i budoucí existenci unie. Je to ale zkrátka tak,“ napsal liberální dánský deník Politiken. Také se na plném světle ukázala zranitelnost evropského bloku. Politiken upozornil na to, že v případě nekontrolovatelného odchodu Řecka z eurozóny a následný státní bankrot a zavedení státní měny bude otřesena nejen měnová unie, ale celá evropská osmadvacítka.
Na dohodě má prý velkou zásluhu Donald Tusk, soudí Financial Times
Na dojednání dalšího záchranného programu pro předlužené Řecko, který této zemi umožní zachovat si euro, má podle všeho velkou zásluhu stálý předseda Evropské rady Donald Tusk. Vyplývá to alespoň z postřehů, které ohledně rekordně dlouhého summitu v Bruselu přinesl list Financial Times. Právě Tusk prý zabránil zástupcům Řecka a Německa, aby opustili jednací místnost. Rozhovory by pak nad ránem téměř jistě zkrachovaly. Řecký premiér Alexis Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová se údajně po 14 hodinách rozhovorů plných utrpení rozhodli, že už není kam dál jít. Neviděli žádný prostor pro dosažení kompromisu ani důvod, proč v jednáních pokračovat. A odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit, byl naprosto reálnou možností. Do kritické fáze se tak rozhovory dostaly dnes kolem šesté hodiny ranní. Když už se oba lídři odebrali ke dveřím, aby jednání definitivně ukončili bez dohody, objevil se tam Tusk, který je zastavil. „Nezlobte se, ale tuto místnost teď v žádném případě neopustíte,“ řekl jim prý bývalý polský premiér.
Spor se týkal návrhu, aby Řecko vyvedlo do svěřeneckého fondu v zahraničí jako záruku aktiva v objemu až 50 miliard eur. Tsipras chtěl nižší částku a také požadoval, aby byl fond určen k financování investic, a země se tak vyhnula národnímu ponížení. Nakonec se z toho obě dvě strany vyvlékly tím, že sice vznikne nezávislý fond, jehož příjmy dosáhnou až 50 miliard eur, z toho ale 25 miliard eur se použije k rekapitalizaci bank, polovina ze zbytku půjde na snížení podílu dluhu na HDP a zbytek na investice. Fond bude zřízen v rámci řecké jurisdikce, dohled nad ním ale budou mít příslušné evropské instituce. Tsiprasovi se nelíbil ani původní plán, aby fond vznikl podle lucemburského práva.
