Jeruzalém – Bývalý izraelský premiér Ariel Šaron projevil mozkovou aktivitu. V kómatu je přitom už sedm let. Uvedl to tým izraelských a amerických lékařů, kteří na jeho stav dohlíží. Čtyřiaosmdesátiletý Šaron vystoupil v roce 2005 ze strany Likud a založil centristickou stranu Kadyma (Vpřed). Několik měsíců před parlamentními volbami, které by pravděpodobně vyhrál, utrpěl mozkovou příhodu.
Šaron projevil známky vědomí, naděje na uzdravení zůstává mizivá
Šaron překvapil lékaře projevy „určitého stupně vědomí“. Při nejnovějším vyšetření magnetickou rezonancí byla u něj zaznamenána „významná mozková aktivita“, nicméně nadále zůstává v hlubokém kómatu. Lékaři označili pacientovy reakce za „povzbudivé“ - šance na to, že by „jednoho dne mohl vstát z postele“, ale považují za „velmi, velmi mizivé“.
- Šaron patří ke generaci zakladatelů židovského státu z roku 1948, dění na Blízkém východě pak dlouhá desetiletí ovlivňoval z vysokých politických nebo vojenských funkcí. Byl znám jako jestřáb a pilíř izraelské pravice, který ale dokázal své postoje a názory radikálně změnit. Naposledy se tak stalo v létě 2005, kdy prosadil jednostranné stažení izraelských vojáků a odchod osadníků z palestinského pásma Gazy. Na podzim téhož roku se Šaron dramaticky rozešel s pravicovým blokem Likud, aby založil centristickou stranu Vpřed v naději na pokrok v jednáních s Palestinci. V lednu 2006 ho ale postihla vážná mozková příhoda. Od té doby se Šaron nachází ve vegetativním stavu a je udržován při životě za pomoci přístrojů.
Izraelští odborníci spolu s předním americkým neurologem Martinem Montim z Kalifornské univerzity podrobili minulý týden čtyřiaosmdesátiletého expremiéra dvouhodinovému vyšetření pomocí magnetické rezonance v nemocnici Soroka v Beeršebě. Pacient údajně odpovídal na vnější stimuly - rodinné fotografie nebo záznam hlasu svého syna Gilada.
„Pacient (Šaron) je do určité míry ve stavu, pro který používáme termín 'uzamčený',“ řekl agentuře Reuters šéf neurologického oddělení nemocnice Soroka Alon Friedman. „Znamená to, že některé důležité informace jdou do jeho mozku, ten je zpracovává a odpovídá mozkovou aktivitou - pacient ale nedokáže aktivovat žádné svaly.“ Šaron měl podle Friedmana otevřené oči přinejmenším v té době, kdy reagoval na předváděné rodinné fotografie. Ještě překvapivější podle odborníků bylo, že pacientův mozek reagoval na výzvy, aby si Šaron představil různé scény, především ze svého domova.
2 minuty
Reportáž Blanky Závitkovské
