Paříž - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy nechce slevit z tvrdého přístupu ke snižování kriminality. A to navzdory ostré kritice, která se snesla na jeho hlavu kvůli deportaci Romů. Dva ministři jeho vlády byli francouzskou politiku obhajovat v Bruselu. Evropská komise chce vypracovat analýzu, která by měla ukázat, jestli Francie náhodou neporušuje evropské právo.
Patnáct rumunských romských rodin v táboře nedaleko severofrancouzského Lille žije v mizerných podmínkách s nejistou budoucností. Pod stanem přebývají od minulého týdne, kdy jim jejich staré boudy zbořila policie. „Většina z nich je na žebrotě. Musejí chodit do města s dětmi a tam žebrat. Nepracují, nemají žádnou kvalifikaci,“ vypráví David Radu, Rom žijící v Belgii.
Ve Francii jsou dlouho a vláda se jich teď pokouší zbavit. Tři sta eur pro dospělého a 100 pro dítě – částku dostanou ti, kteří se dobrovolně vrátí do Rumunska, Ana Vargová už ale jednu letenku dostala a teď neví, co s ní a jejími pěti dětmi bude. „Přijela jsem v roce 2007, pak jsem v roce 2008 dostala peníze na letadlo do Rumunska, ale za pár měsíců jsem se vrátila. Tady je to krásné, v Rumunsku nemám vůbec pro děti podmínky,“ vypráví.
„Většina Romů v této skupině nemá pasy, vzala jim je policie. Nevím, co teď udělají. Někteří možná dobrovolně odletí do Rumunska, jiní se nechají policií odvézt na hranice s Belgií, kde jim je pak zase vrátí,“ říká Patrick Vigneaux, ředitel nevládní organizace na pomoc Romům Areas.
Romové říkají, že i když budou muset odejít, do Francie se znovu vrátí. Život v nuzných podmínkách v západní Evropě je přece jen lepší než život v Rumunsku.
Francouzští politici chtějí, aby se o Romy postarala jejich vlast. Zkoušejí to prosadit na úrovni Evropy. Ujišťují, že současnou politikou vůči Romům žádná její pravidla neporušují. Deportace Romů už vzbuzují kritiku v Evropě, u francouzské opozice a dokonce i v prezidentově vlastní straně. A tak není úplně jisté, kdo nakonec ve Francii na stěhování Romů nejvíc vydělá.
