Sankce vůči Severní Koreji jsou lepší než vojenské řešení krize, myslí si zkušený americký diplomat Daniel Fried. Vyostřená rétorika prezidenta Donalda Trumpa vůči Pchjongjangu je sice pochopitelná, ale oslabuje šanci na řešení situace, konstatoval v rozhovoru pro ČT. Fried dříve koordinoval sankce vůči různým zemím a pracoval v několika vládách, demokratických i republikánských. Diplomat si není jistý, zda nové sankce budou fungovat, ale jsou podle něj stále lepší variantou než vojenský zásah.
„Obamova administrativa se nepokusila sankce příliš zesílit. Šla spíš skrze legislativní návrhy. Někteří z nás v Obamově administrativě jsme chtěli víc, ale byli jsme zablokováni. Obamova vláda tak nečinila proto, že by ji to nezajímalo, ale proto, že špatně odhadla časovou osu strategického jaderného vývoje Severní Koreje. Myslela si, že má víc času, než ve skutečnosti měla,“ řekl Fried zpravodaji ČT v USA Martinu Řezníčkovi.
„Byla to chyba, ale čestná chyba, jestli mi rozumíte. Když si Obamovi lidé uvědomili naléhavost, otevřeli dveře větším sankcím. A my jsme je začali připravovat. Takže když nastoupili Trumpovi lidé, nastoupili s vůlí činit toho na poli sankcí více. Myslím, že Trumpova vláda v tomto ohledu odvedla dobrou práci. Tedy, co se postupu týče. Co se týče prezidentovy rétoriky, to už je něco jiného,“ dodal diplomat.
Jsou sankce tím jediným, co Spojené státy a mezinárodní společenství teď můžou zkusit, tedy co se týče praktických kroků? Existuje tady hrozba jednostranné vojenské operace, ale co dalšího se nabízí? Co by mohlo změnit jejich chování? Zdá se, že zatím nic nefungovalo, pokud Severokorejci skutečně chtějí uskutečnit to, co říkají?
„Nejlepší šance na rozumný výsledek představuje kombinace tlaku, tím myslím sankce, s diplomacií, což by severokorejskému režimu jasně ukázalo, že existuje alternativa. Musím říct, že Trumpova administrativa několikrát veřejně a správně řekla, že tu je možnost lepší budoucnosti pro Severní Koreu. Tuhle lepší variantu nikdy nezavrhla. Takže kombinace diplomacie, tlaku sankcí - a vojenské akce, což bych já nevolil, ale měl ji připravenou, pokud by se Severkorejci šíleně přepočítali - je nejlepší šancí na rozumný výsledek,“ uvedl Fried.
„Další cestou musí být Čína. Ta je problémem a řešením zároveň. Problémem z toho důvodu, že podporuje a rozmazluje Sever. A řešením proto, že není hloupá. Číňani zdaleka nejsou blázni. Severokorejskému režimu rozumí velmi dobře a moc se jim nelíbí. Pád tamního režimu považují za možný a domnívají se, že by to pro ně byla strategická prohra. Takže dávají přednost soužití s tamním režimem v současné podobě,“ pokračoval americký diplomat.
„Problémem této čínské strategie je to, že sami Severokorejci brání v tom, aby byla životaschopná, protože jsou příliš agresivní. Takže aby se Číňani dostali tam, kde chtějí být, což je stabilní, i když odporná Severní Korea, tak musejí na Sever víc zatlačit. Doufám, že s Číňany budeme moct spolupracovat. Nejsem si tím jistý a je škoda, že Obamova vláda netlačila víc před pěti lety, když jsme měli víc času. Ale taková už je situace,“ dodal Fried.
Vy jste zkušený diplomat. Pokud byste byl ministr zahraničí, co by bylo prvním krokem, který byste směrem k Severní Koreji učinil? Kdybyste si s nimi měl sednout za jeden stůl, jaká by byla vaše strategie?
„Pokud bych byl ministrem zahraničí, tak bych nebyl prvním, kdo by si s nimi sednul. Madeleine Albrightová v Clintonově vláda postupovala správným směrem. Tehdy jsme něco mohli vymyslet. Bushova vláda přistupovala k severokorejském problému příliš těžkopádně a možná toho lituje. Fajn, všichni udělali nějakou chybu,“ domnívá se Fried.
„Já bych udělal to, co Obamova vláda začala dělat na konci svého mandátu a v čem pokračoval Trump. Tedy zvýšit tlak sankcí, mnohem větší nasazení v OSN, spolupracovat s Číňany a co nejlépe navázat spojení se Severokorejci, pokud to vůbec jde. Další otázka je, s čím jsme ochotní se spokojit. Naše současná pozice je rozumná - korejský poloostrov bez jaderných zbraní, čelíme naléhavé krizi. Uvidíme, jak to dopadne,“ uzavřel bývalý vysoce postavený diplomat.
