Paříž - Tisíce francouzských studentů demonstrovaly ve čtvrtek proti krajně pravicové Národní frontě (FN), která zvítězila ve volbách do Evropského parlamentu. V Paříži se sešly čtyři tisíce mladých lidí, demonstrovalo se i v dalších městech. Ve srovnání s předchozími protesty proti této populistické straně ale byla účast na demonstracích velmi malá a nezúčastnily se jich ani známé osobnosti.
V europarlamentu budou mít francouzští nacionalisté vedení Marine Le Penovou místo současných tří poslanců 24 zástupců - od voličů získali 25 procent hlasů. Pravicoví populisté se ve svém programu zaměřili například na snížení daní, omezení imigrace či zrušení dvojího občanství. Le Penová již dříve žádala návrat od eura k franku, a dokonce slibovala referendum o vystoupení z EU v případě svého vítězství v prezidentských volbách.
S nápisy jako Ne Národní frontě či Drahá Evropo, je nám to líto se v Paříži se sešly asi čtyři tisíce mladých lidí, další lidé protestovali v Toulouse, Bordeaux, Nantes a před budovou europarlamentu ve Štrasburku. Jak ale poznamenal pařížský zpravodaj ČT Petr Zavadil, šlo o nepříliš vydařenou demonstraci síly mladých lidí, kteří jsou proti, aby krajní pravice získávala čím dál větší moc v zemi. Protesty nebyly tak masivní jako v roce 2002, kdy se do 2. kola prezidentských voleb dostal otec Le Penové Jean-Marie Le Pen. Tehdy vyšlo do ulic skoro půldruhého milionu lidí a po silné antikampani Francouzi poslali svými protestními hlasy do Elysejského paláce jeho soupeře - nepříliš oblíbeného Jacquese Chiraka.
Demonstrace nebyly tentokrát tak masivní nejen proto, že eurovolby nejsou pro Francouze tak důležité, ale i proto, že třetina mladých v nich dala hlas právě FN. I proto nelze považovat demonstraci za obecný hlas francouzské mládeže, říká Zavadil.
Le Penová se mírnější rétorikou snaží dlouhodobě zbavit FN pověsti extremistické a xenofobní organizace, kterou získala v dobách, kdy straně vládl její otec. Ten byl pravomocně odsouzen k podmínečnému vězení za popření nacistických zločinů.
Paříž je víceméně levicové město a Marine tu populární není, na jihu Francie je ale podpora FN velmi výrazná. Pro místní obyvatele je strana přijatelnější, než tomu bylo dříve, a současná francouzská politická reprezentace navíc nic neudělala s mohutným přílivem imigrantů, s nímž se právě jih země nejvíce potýká.
Podle průzkumu agentury Ipsos-Steria podpořilo v eurovolbách Národní frontu nejméně 30 procent voličů mladších 35 let a dokonce 37 procent z řad nezaměstnaných obyvatel.
Le Penová jako příští francouzská prezidentka?
Může se Marine Le Penová stát prezidentkou Francie? Až dosud odpověď zněla, že pravděpodobně ne. Ale pouhý fakt, že seriózní analytici vůbec uvažují o tom, že by mohla po volbách v roce 2017 vstoupit do Elysejského paláce, podle agentury Reuters ukazuje, jak moc se politická scéna ve Francii minulý týden otřásla. FN nabírala na síle postupně a její přívrženci i nepřátelé a nezávislí političtí analytici se shodují, že vzniká něco nového.
Protiimigrační, euroskeptická strana zaznamenala v nedělních volbách do Evropského parlamentu první vítězství v celonárodních volbách za dobu své čtyřicetileté existence. O dva dny později francouzská politická scéna utrpěla další ránu, když vedení konzervativní opoziční strany UMP hromadně odstoupilo po obvinění, že se strana podílela na podvodném financování neúspěšné volební kampaně bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho v roce 2012. Ve středu zveřejněné další zvýšení nezaměstnanosti pak už jen posílilo beznaděj, kterou pociťují mnozí Francouzi. Připomnělo totiž, proč socialistický prezident Francois Hollande stále čelí rekordně nízké oblibě v porovnání se svými předchůdci v novodobých dějinách země.
Odborník na průzkumy veřejného mínění Jean-Daniel Levy:
„Když za nynější situace Le Penová hovoří, lidé ji poslouchají. Po každých volbách její síla roste.“
Bruno Jeanbart z průzkumné skupiny Opinionway:
„Pokud se FN dostane v roce 2017 do druhého kola, tak si myslíme, že vítězství nebude v poměru 80 ku 20, jak tomu bylo v roce 2002.“
Pětačtyřicetiletá právnička Marine Le Penová od převzetí kontroly nad stranou po svém otci v roce 2011 krok za krokem změnila image FN, s cílem udělat z ní vládní stranu. Politička, která ještě v roce 2010 čelila obvinění z rasové nenávisti za přirovnání modlících se muslimů v ulicích k nacistické okupací Francie, zatlačila do pozadí staré osobnosti strany a trestala projevy rasismu v jejích řadách. Touto strategií získala celou novou generaci přívrženců.
